V posledních letech se díky zlepšující se prevenci a včasnému rozpoznání prvních příznaků rakoviny dělohy podařilo dramaticky snížit počet nemocných a počet žen s těžkým průběhem. V děloze se mohou v zásadě vytvořit dva druhy zhoubného bujení: karcinom vzniklý z buněk sliznice dělohy (karcinom endometria) a nádor děložního hrdla (karcinom cervixu). Po rakovině prsu a střeva jsou nádory dělohy a děložního hrdla třetím nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním u žen.
Rakovina děložního krčku postihuje častěji ženy mezi 35. a 50. rokem života. Naproti tomu karcinom dělohy se vyskytuje nejčastěji po menopauze, u žen mezi 55. a 60. rokem života.
Stejně jako u všech zhoubných onemocnění dochází i při rakovině ženských orgánů k nadměrně rychlému růstu nádorově pozměněných buněk. Není-li včas zahájena léčba, mohou se nádorové buňky šířit do dalších orgánů a vytvořit tak v těle další nové nádory (metastázy). Vzniku nádoru zpravidla předcházejí menší změny buněk (prekanceróza, cervikální dysplázie), které je možné rozpoznat mikroskopicky ve vzorku sliznice. Zvýšené riziko vzniku rakoviny dělohy nebo děložního hrdla je pozorováno u žen s nadváhou, trpících vysokým krevním tlakem, cukrovkou nebo neplodností. U nádoru děložního hrdla hrají svou roli i faktory jako je sexuální hygiena, sexuální aktivita a kouření. Ženy, jejichž partner byl již v kojeneckém věku obříznut, mají z hygienických důvodů nižší riziko onemocnění rakovinou děložního hrdla. Tento jev může být pozorován hlavně v zemích, kde patří obřízka částečně k víře, například v Turecku nebo jiných islámských zemích. Důvodem je, že nádory děložního krčku mohou být důsledkem sexuálně přenášené virové infekce (původcem jsou papilomaviry).
Rizika vzniku rakoviny děložního hrdla:
Za hlavní příčinu vzniku rakoviny dělohy je pokládán vliv ženského sexuálního hormonu estrogenu na sliznici: zvýšené riziko mají především ženy, u kterých začala již velice brzy mentruace, případně velice pozdě menopauza, ženy, které nebyly nikdy těhotné a ženy, které užívaly hormonální preparáty (např. antikoncepční pilulky), jejichž hlavní složkou byly estrogeny, takže množství těchto hormonů v těle bylo abnormálně vysoké.
Rizika vzniku rakoviny dělohy:
Ženy, které k potlačení potíží v průběhu menopauzy (návaly horka, nespavost, suchá sliznice pochvy atd.) užívají hormonální přípravky obsahující estrogeny, mají též zvýšené riziko výskytu rakoviny sliznice dělohy. Jsou-li ale užívány kombinované přípravky obsahující jak estrogeny, tak progesterony, snižuje se riziko tvorby nádoru dělohy. Totéž platí o antikoncepčních pilulkách.
Bohužel je to tak, že raná stádia nemoci nevyvolávají žádné viditelné známky a potíže. Možnými symptomy jsou samozřejmě krvácení z pochvy: krvácení v době mezi menstruací, krvácení po pohlavním styku a pravidelná krvácení, která se odchylují od své normální síly, jsou někdy slabší, někdy silnější. Podezřelé je i krvácení, které se objeví u žen v menopauze. (Ke krvácení v době menopauzy ovšem může dojít, když užíváte hormonální preparát, který obsahuje jak estrogeny, tak progesterony). Teprve ve chvíli, kdy je nádor již v pokročilejším stádiu, prorůstá do močové trubice nebo dosáhl pánevní stěny, se mohou vyskytnout potíže, jako je například moč zbarvená krví, infekce močových cest nebo poškození ledvin doprovázené bolestmi zad. Hnisavý nebo nebo do barvy masa zbarvený výtok z pochvy, bolesti v nohou nebo pánvi mohou být dalšími příznaky již pokročilého stádia rakoviny dělohy.
Rakovina dělohy je velice zrádné onemocnění, zvláště proto, že se potíže začnou vyskytovat až v relativně pozdním stádiu vývoje. Značně klesá riziko každé ženě, která navštěvuje pravidelně ženského lékaře a dává se preventivně vyšetřovat (lékař totiž může časné varovné (prekancerózní) změny zjistit o mnoho dříve, než se objeví bolesti).
Pouze pravidelné návštěvy ženského lékaře a pravidlená preventivní vyšetření vedou k včasnému objevení nemoci a jejímu diagnostikování, čímž samozřejmě mnohonásobně stoupá šance na úplné nebo alespoň částečné vyléčení. Díky vyšetření děložní sliznice ultrazvukem (sonografie), hlavně pak u žen v menopauze, může lékař zjistit známky zhoubného bujení. Dysplázie buněk v děložním hrdle může být objevena takzvaným PAP-testem. Lékař při tomto vyšetření odebere malým jemným kartáčkem buňky sliznice děložního hrdla, které jsou pak po obarvení pozorovatelné pod mikroskopem, a v nichž se snadno dají zjistit známky abnormálního růstu - dysplázie.Pro zjištění příčin a stádia vývoje rakoviny existuje mnoho způsobů vyšetření: vedle výtěrové metody provádí ženský lékař i kolposkopii, při které si pomocí zvětšovacího optického zařízení detailně prohlédne celé děložní hrdlo. Jsou-li nalezeny nějaké podezřelé části tkáně, je ihned odebrán vzorek. Tento materiál je poslán na histologický rozbor. Vyšetření je bezbolestné, jen ke konci může případně dojít k malému krvácení. Dále lékař prstem prohmatá pochvu a střevo a vyšetří krev a moč.V případě podezření je důležité rozpoznat vaginální krvácení od krvácení z močového měchýře.
Potvrdí-li se podezření nepravidelného krvácení z pochvy, provede lékař vyšetření ultrazvukem. Vypadá-li podezření stále ještě vážně, je odstraněna sliznice dělohy (výškrab, kyretáž). V narkóze jsou přitom odstraněny pouze ty vrsty sliznice dělohy, které se normálně oddělují v době menstruace. Také tato tkáň je poslána na podrobné histologické zhodnocení.Potvrdí-li se podezření na karcinom, je dále důležité zjistit, zda a v jakém rozsahu jsou nádorem postiženy i jiné orgány. Proto jsou pomocí ultrazvuku vyšetřeny orgány v břišní dutině (játra a další). Nedojde-li lékař ani pomocí ultrazvuku k jasnému výsledku, jsou prováděna další vyšetření, například MRT (magnetická rezonanční tomografie) a/nebo počítačová tomografie (CT).
Stejně jako je tomu u jiných zhoubných nádorů, je i u tohoto typu rakoviny pro volbu léčebné strategie a její následný úspěch rozhodující včasné odhalení a rozpoznání, ve kterém stádiu se nádor nachází. Ošetřující lékař musí vědět, zda již nádor zasáhl kosti pánve, nebo napadl zatím jen sousední orgány (močový měchýř, střevo, pochva), které vrstvy stěny dělohy již jsou postiženy a zda již vznikly metastázy.
K léčbě se používají různé metody:
Operace
Nejdůležitějším terapeutickým opatřením je chirurgický zásah. Nachází-li se nádor děložního hrdla v nejmladším stádiu a má-li žena přání otěhotnět, provádí se takzvaná konizace, při níž je pomocí elektrické smyčky vyříznuta část tkáně krčku. Pokud je odstraněna celá nádorová tkáň, může tím být léčba ukončena. Při pokročilejších stádiích rakoviny dělohy, případně děložního hrdla, je odstraněna celá děloha (hysterektomie). V závislosti na situaci může být nutné současně odebrat i vaječníky a části pochvy, někdy i napadené lymfatické uzliny.
Ozařování
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stádiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování je rozlišováno mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Chemoterapie
Chemoterapie je v léčbě karcinomu děložního hrdla až na třetím místě, za chirurgií a ozařováním. Její účinky bývají jen částečné a dočasné.
V případě dceřinných nádorů v jiných orgánech (vzdálené metastázy) je používána i léčba vysoce dávkovaným ženským pohlavním hormonem (gestagenem).
K podstatným faktorům, které určují prognózu, patří, zda již nádor postihl mízní (lymfatický) systém, případně, v jakém rozsahu je poškozena tkáň děložní stěny.
| Poškození děložní stěny | 5-leté přežití |
| < 1/3 | 90% |
| < 2/3 | 67% |
| > 2/3 | 33% |
| lymf.systém není napaden | 85% |
| lymf.systém je napaden | 53% |
U raného stádia nádoru bývá úspěšnost vyléčení následující:
Podobné prognostické odhady platí i pro rakovinu děložního hrdla.
Během pravidelného kontrolního vyšetření u lékaře je posuzováno celé ústí dělohy, prohmatáno a mikroskopicky posouzeno podle odebraného vzorku pomocí výtěru. Díky provádění PAP-výtěrů mohou být být objevena a následně léčena i ještě zcela počáteční a jiným způsobem nezjistitelná stádia rakoviny dělohy.Pro objevení nádoru dělohy je rozhodující vyšetření ultrazvukem sondou zavedenou pochvou, při němž může být posuzována i sliznice dělohy. Při podezření na odchylky od normálu je proveden výškrab dělohy. Takto získaná tkáň je pak prohlédnuta pod mikroskopem a určena zhoubnost přítomných buněk. PAP-výtěr a ultrazvuk jsou bezbolestné druhy vyšetření, které vám mohou jen a jen pomoci snížit riziko vzniku vážného onemocnění.
Rakovina ženských pohlavních orgánů může zvýšit riziko vzniku rakoviny tlustého a tenkého střeva.Americká studie u více než 100.000 žen trpícími rakovinou dělohy, případně děložního hrdla nebo vaječníků, ukázala, že takové ženy mají podstatně vyšší riziko vzniku rakoviny střeva než ženy, které nikdy netrpěly žádným z těchto onemocnění. Příčinná souvislost mezi gynekologickými nádorovými onemocněními a četností rakoviny střeva zatím nebyla vysvětlena.
Doktor Weinberg z Jeffersonovy univerzity ve Philadelphii ale předpokládá, že společným základem zvýšeného rizika vzniku nádorů v obou oblastech jsou genetické faktory. Weinberg a jeho kolegové vyzývají na základě těchto výsledků k daleko větší opatrnosti při pravidelných kontrolách, a k podstatně častějším preventivním prohlídkám, zvláště u žen s nádorovým onemocněním ženských pohlavních orgánů. Tyto ženy mohou mít stejně vysoké riziko onemocnění střeva jako ženy, jejichž příbuzní 1. stupně měli rakovinu tlustého nebo tenkého střeva.Americká studie také vyvrací mylný názor, že rakovina střeva postihuje téměř výhradně muže.
Je možné mít v děložním hrdle dysplázii a nevšimnout si jí?
Dysplázie děložního hrdla ani raná stádia rakoviny nemají žádné zřejmé příznaky. První jasný důkaz většinou podá až PAP-výtěr. Podezření vzniká při krvácení z pochvy, obzvláště po sexuálním styku, stejně jako při krvácení z pochvy mezi periodami.
Existuje spojitost mezi rakovinou děložního hrdla a pohlavním onemocněním způsobeným papilomaviry (kondylomata)?
Ano, tyto spojitosti jsou vědecky podloženy. Některé kmeny lidských papilomavirů jsou rizikovým faktorem pro vznik rakoviny děložního hrdla. Tím, že se budete při pohlavním styku chránit kondomem proti pohlavním chorobám (protože i relativně častý genitální herpes platí za rizikový faktor), přispějete sama k snížení možnosti infekce a vývoje onemocnění.
Můj gynekolog mi právě oznámil, že mám dysplázii cervixu. Jak budu nyní dále léčena?
Dysplázie cervixu je zjišťována pomocí PAP-výtěru. Různé nálezy jsou ale různě závažné: podle toho se teprve určuje další léčba. V případě lehké dysplázie se většinou lékař rozhodne pro vyčkávací postoj.
Žena se dostavuje ke kontrolám každé 3 až 6 měsíců. Když je zjištěno zvětšení změn, může být případně provedena konizace. Je to malý zásah, který může být většinou proveden i ambulantně.
Mám sama nějakou možnost, jak snížit riziko vzniku dysplázie krčku?
Celou řadu rizikových faktorů můžete samozřejmě sama pozorovat a hlídat. Patří k nim: kouření, časný počátek sexuálního styku (dříve než v 18 letech), pohlavní choroby, například herpes genitalis nebo kondylomata (HPV) a příliš časté střídání sexuálního partnera. Mladé ženy mají zvýšené riziko dysplázie v PAP-testu. Nejspíše to souvisí s vyšším rizikem poranění při sexuálním styku. Většinou je ale v těchto případech nutná jen častější kontrola (PAP-výtěr každé 3 - 6 měsíců). Zvýšené riziko se projevuje i u žen z nižších sociálních vrstev, protože podstatně méně často podstupují pravidelné preventivní prohlídky.
Emailu
Zaregistrovat se
