Rakovina prsu

      Rakovina prsu (přesněji mléčné žlázy - mammy) představuje celou čtvrtinu všech zhoubných nemocí u žen, a je u nich nejčastějším nádorem. Téměř každá devátá žena v průběhu života onemocní  karcinomem prsu. Častost výskytu stoupá nejprve mezi 20. a 40. rokem života, po druhé po menopauze. Karcinom prsu je vůbec nejčastější příčinou úmrtí žen mezi 40. a 50. rokem života. Rakovina je nejčastěji rozpoznána okolo 60 let. Díky zlepšení diagnostických možností stejně jako operativní a medikamentózní léčby dochází nejen k lepší diagnostice rakoviny prsu, ale také k velmi znatelnému poklesu úmrtnosti na tuto nemoc.  

Kapitoly

Příčiny/rizikové faktory

      Rakovina prsu se vyskytuje převážně u žen, ale ve velice ojedinělých případech  i u mužů. Vyskytuje se podstatně častěji v rozvinutých, průmyslových zemích (s výjimkou Japonska, kde je tato nemoc poměrně málo rozšířená) než v rozvojových zemích. Riziko vzniku rakoviny je též zvýšeno u bílých žen. Příčinou není jen nezdravý životní styl (kouření, konzumace alkoholu, tučná strava a nadváha), ale i dědičné a hormonální předpoklady.
      Část případů rakoviny prsu má dědičný základ. Byly objeveny dva geny, které při rodinném výskytu podmiňují zvýšené riziko rakoviny prsu. Vyskytla-li se u vaší matky nebo sestry rakovina prsu, zvýší se vaše riziko výskytu onemocnění až třikrát.  
      Nezhoubné zmnožování lalůčků mléčné žlázy a pojivových tkání, takzvaná proliferativní mastopatie, představuje také určité riziko. Nemoc byla blíže popsána ve spojení s hormonálními výkyvy při měsíčním krvácení a na základě toho rozdělena do tří stupňů. Zatímco stupeň I. a II. neshledávají odborníci nijak nebezpečným, stupeň III je již považován za předstupeň rakoviny prsu.  

Příčiny změn v mléčné žláze, které souvisejí se stavem hormonů v těle ženy, jsou: 

  • počátek menstruace před 12. rokem života (časná menarché)
  • konec menstruace později než v 55 letech (pozdní menopauza)
  • neplodnost, případně první těhotenství až po 30. roce života

      Jak dalece ovlivňuje substitutční hormonální léčba v menopauze riziko vzniku rakoviny prsu, je dosud nejasné a vedou se o tom mezi odborníky diskuse. Postmenopauzální léčba přípravky  s ženským hormonem estrogenem a užívání antikoncepčních pilulek jsou považovány za rizikové faktory. I  přes provedení klinických studií s mnohatisícovými počty pacientek a dlouhou pozorovací dobou zatím však nebyly získány zcela jednoznačné poznatky.

Průběh

      Představíte-li si na prsu kříž se středem na bradavce, vzniknou 4 kvadranty. Obzvláště často je napaden horní zevní kvadrant, který také obsahuje velkou část prsní žlázy. Pouze jen asi ve 3% případů jsou napadeny dva kvadranty nebo oba prsy současně. Často je samotnými pacientkami nalezena v prsu nějaká tvrdší bulka již při samovyšetření. Protože bohužel stále mnoho žen toto jednoduché, lehko proveditelné a život zachraňující opatření nepoužívá nebo ani nezná, je důležitým úkolem každého obvodního lékaře a gynekologa provádět při pravidelných prohlídkách pečlivé vyšetření obou prsů. Je-li nalezená bulka tvrdá a při dotyku nebolí, má nepravidelné ohraničení a dá se těžko nebo vůbec posouvat proti spodině, mohl by to být první stupeň rakoviny prsu a měla byste okamžitě navštívit lékaře. Podezřelý útvar je u více než poloviny případů (55%) hmatatelný v horním vnějším kvadrantu prsu.  

Další příznaky, které byste si měla bezpodmínečně dát vysvětlit a ověřit lékařem jsou:

  • hmatatelné (zvětšené) a tvrdé mízní uzliny v podpažní jamce
  • změna velikosti a formy prsu. Dávejte pozor na nepravidelnosti svých prsů, jako jsou důlky, hrbolky a roztahování kůže.
  • výtok z bradavky, který je světle zabarvený nebo krvavý.
  • změna barvy nebo citlivosti kůže  prsu, bradavky nebo okolí bradavky. Kůže okolo bradavky může být například různě silná, na některém místě uvolněná nebo projevuje  změny jako u ekzému.
  • bolesti nohou mohou být projevem metastáz v dolních končetinách. Ztráta váhy a noční pocení jsou obecné příznaky „tělo stravujících“ chorob, ke kterým patří i rakovina nebo AIDS.  

Další možné příčiny zvětšení uzlin, tvrdnutí a bolesti prsů jsou:

  • vývoj cysty - nezhoubné onemocnění
  • zánět prsní bradavky (objevuje se hlavně u kuřaček) - většinou nezhoubný proces. Existují ale i karcinomy prsu s projevy zánětu!
  • změna prsní tkáně  související s menstruací, za které jsou odpovědné výkyvy hladin hormonů - nezhoubné změny
  • fibrocystická mastopatie. Tato nemoc vyvolaná přestavbovými procesy v mléčné žláze se objevuje nejčastěji mezi 35. a 50. rokem života.

      U mužů se karcinom prsu může projevit bolestí a zvetšováním prsu.

Projevy

      Pro rychlý vznik  metastáz (usídlování nádorových buněk mléčné žlázy v ostatních tkáních, kam se dostávají lymfatickým a krevním systémem) v blízkých lymfatických uzlinách i ve vzdálených orgánech je rakovina prsu řazena k velice nebezpečným nádorovým onemocněním. K opatřením, která umožní včasné rozpoznání karcinomu, patří  každoměsíční prohlídka prsů samotnou ženou a pravidelná mamografická vyšetření.
      Je-li bulka nebo uzlinka v podpaží  nalezena včas, jsou šance na uzdravení relativně vysoké. Jestliže svůj vlastní neobvyklý nález na prsu nezhodnotíte \"to určitě nebude nic závažného\" a neodložíte okamžitou návštěvu lékaře, přejímáte do vlastních rukou velký díl šance na vyléčení a přežití.
      Rakovina se může rychle rozšířit po celém  těle, aniž byste něco zpozorovala. Jsou-li už napadeny  uzliny a další orgány vašeho těla, šance na vyléčení klesají. Jděte proto okamžitě k lékaři; i kdyby se vaše podezření ukázalo jako neodůvodněné, váš lékař bude mít porozumění. Stud zde není na místě a může být velikou chybou s těžkými následky.
      Celkově zemře stále ještě polovina žen, u kterých byla objevena rakovina prsu. Šance na desetileté přežití je mimo jiné určena rozsahem postižení mízních uzlin v podpažní jamce: Je-li podpažní jamka při objevení nemoci naprosto nezasažená rakovinnými buňkami, je šance na přežití okolo 75%, při zasažení uzlin nádorem klesá na 25%. Spolurozhodující pro průběh nádoru jsou i velikost, počet zasažených uzlin a stav hormonových receptorů na buňkách nádoru.
      U nádorů, jejichž velikost není v průměru větší než 2 cm a nejsou dosud postiženy  mízní uzliny, je šance na přežití příštích pěti let okolo 85%. Každá žena, která onemocní rakovinou, je individuální  případ, v mnoha směrech rozdílný od ostatních, a tak musí být také léčena; uvedená čísla mají pouze statistickou hodnotu a orientační význam pro praxi. Přežití při každé závažné nemoci záleží i na mnoha dalších faktorech, jakými jsou například vedlejší onemocnění, psychický stav nemocné a její touha po životě, podpora rodiny apod.

Rozpoznání/prohlídka

      Rakovina prsu vzniká z velké části v žlázových lalůčcích (85%), pouze v 15% vzniká z buněk sliznice mléčných vývodů. Je-li nádor již větších rozměrů, může zapříčinit poškození prsu, bradavky nebo okolí bradavky. Vznikající svráštělá kůže je také označována jako “pomerančová kůže”. Plně rozvinutý  nádor tvoří vředy, které mohou částečně mokvat. Také dlouhodobé rudnutí a exémy mohou být příznaky zhoubného bujení.
      Lékař bude jako první znovu vyšetřovat bulku nebo uzlinu, kterou jste si sama nahmatala. Na základě jeho dlouholetých zkušeností se mu může podařit již při mauální prohlídce rozlišit nezhoubný útvar od zhoubného.
      Většinou je pro vyšší jistotu provedeno zároveň vyšetření prsu ultrazvukem a/nebo rentgenem (mamografie). Změny viditelné na mamogramu pomáhají lékaři rozhodnout, zda má být bulka nebo uzlina dále prohlédnuta, nebo zda se jedná třeba jen o nezhoubnou cystu, dutinu naplněnou tekutinou.
      Nemůže-li být zjištěna zhoubnost zduřeniny pomocí popsaných metod, musí být operativně vyjmuta a prohlédnuta patologem. Tak dlouho, dokud není dokázán opak, je pokládána  každá zduřenina za zhoubnou a podle toho se k ní až do úplného vyřešení přistupuje.

Léčba

Operace
      Při rozhodování o operaci je jednou z rozhodujích okolností velikost nádoru. Při malém  nádoru je možno uvažovat o zákroku zachovávajícím prs, na který ovšem navazuje ozařování zbytků žlázy. Je-li nádor větší než 2 cm, musí být zpravidla amputován celý prs (mastektomie). Při sebemenším zasažení prsního svalu nádorem musí být odstraněny i jeho části.
      V každém případě jsou při obou těchto zákrocích odstraněny i mízní uzliny v podpaží. Při prohlídce celé odebrané tkáně patologem může být pomocí přesného rozboru pod mikroskopem nádor zařazen a popsán (histologické vyšetření) a rozdělen do určitých stádií: při tom jsou zohledněny velikost nádoru, počet a lokalizace napadených mízních uzlin a přítomnost metastáz v ostatních orgánech a tkáních těla
      Podle pokročilosti onemocnění se lékař rozhoduje pro další léčbu, s níž  se začíná brzy nebo až za několik týdnů po operaci.

Hormonální léčba
      Účelnost hormonální léčby závisí na přítomnosti receptorů pro pohlavní hormony, estrogeny a/nebo progesterony, v tkáni nádoru. Estrogen za normálního stavu podporuje růst prsních žláz. Vyskytují-li se tudíž odpovídající receptory na nádorové tkáni, podporuje hormon i růst nádoru.
      V tom jim může zabránit podávání blokátorů receptorů, léků jako je například tamoxifen. Tím je potlačen i vývoj, růst a šíření zhoubných buněk. S hormonální léčbou se začíná zhruba 6 týdnů po operaci, a ze všech možných terapií je nejméně toxická. Připadá ovšem v úvahu jen u těch pacientek, jejichž nádorové buňky  mají estrogenové receptory.

Léčba ozařováním
      Ozařování je nepostradatelná součást léčby rakoviny. Obvykle je ozařován celý prs, aby bylo co nejvíce zabráněno případnému dalšímu vytvoření nádoru, a také napadené uzliny. Jedinou výjimkou jsou pacientky, které byly operovány jen kvůli velice malému nádoru (velikostí nepřesahující 1 cm), a které nemají napadené mízní uzliny. S ozařováním je obvykle začínáná mezi 5. a 12. týdnem po operaci. Léčba je prováděna celkem po dobu pěti až šesti týdnů. Samotné ozáření nebolí, může ale dojít k reakci kůže, která zčervená nebo svědí. Tyto potíže ovšem po ukončení léčby odezní.
      Podle rozsahu a zhoubnosti nádoru, napadení mízních uzlin a rozsahu operace může být v některých případech nutné ozařovat také podpažní jamku (axilu). Ozáření provedené před operací má za úkol zmenšit velikost nádoru a zbavit  zhoubné buňky schopnosti vytvářet dceřinné buňky a metastázy. Toto předoperační ozařování je prováděno pouze u pacientek s rozsáhlým nádorem, který by se nedal samotnou  operací spolehlivě odstranit.

Pomocná (adjuvantní) terapie
      Její cílem je zvýšit po odstranění nádoru šance na přežití zábranou tvorby metastáz. Pomocná chemoterapie je prováděna zpravidla u žen v menopauze, které mají rakovinou postiženy i axilární mízní uzliny. Nejčastěji používaným typem chemoterapie, která také nejvíce snižuje úmrtnost, je takzvaná CMF-terapie (cyklofosfamid, metotrexát, 5-fluorouracil), s použitím nebo bez použití kortikoidů. Terapie je prováděna po dobu 6 měsíců.
      V 10 až 50% případů dochází k vedlejším účinkům jako je zvracení, vypadávaní vlasů, nevolnost, trombózy, zvyšování nebo snižování váhy. Vzhledem k postižení krvetvoby (včetně novotvorby bílých krvinek) je často také snížena imunita.

Chemoterapie se provádí u pacientek, které mají metastázy. Je indikována u žen, které:

  • mají ve velmi krátké době po operaci nový nádor,
  • vykazují i přes hormonální terapii růst nádoru,
  • nemají v nádorové tkáni receptory pro estrogeny, a tudíž nepřichází v úvahu protihormonová léčba,
  • mají v těle metastázy, které vedou k ohrožení života (poškození jater a/nebo plic).

      K chemoterapii je k dispozici mnoho typů léků a jejich kombinací. Bohužel  u této léčby dochází také k závažným vedlejším účinkům, které se projevují stejně jako u adjuvantní chemoterapie zvracením, nevolností, vypadáváním vlasů, průjmem, snížením váhy, změnou pigmentace kůže, a také snížením počtu bílých krvinek a krevních destiček (důsledkem je zhoršená obranyschopnost těla  a poruchy srážení krve). Možnost chirurgické rekonstrukce prsu vedla v minulých 10 letech při léčbě rakoviny prsu ke změně koncepce.
      Díky rozšířenému spektru možností rekonstrukce se snížily obavy ze zmrzačujícího zásahu. Plastická operace s následným zlepšením vzhledu ženy má za následek zvýšení sebevědomí a sebecenění a přispívá významným dílem k potlačení nemoci.
      Rekonstrukce prsu se provádí  nejčastěji mezi 3 - 6 měsícem po amputaci prsu. Teprve tím je celá léčba úspěšně dokončena. Je-li po operaci prováděna léčba ozařováním, může být rekonstrukce prsu provedena nejdříve rok po ukončení ozařování. Při chemoterapii záleží pouze na vlastním rozhodnutí pacientky, kdy si dá plastickou operaci provést.
      Možná je i okamžitá plastická operace a rekonstrukce prsu, která přímo navazuje na amputaci prsu a je provedena hned po prvním odstraňujícím zákroku. U pacientek s okamžitou rekonstrukcí prsu bylo v jedné americké studii prokázáno, že nemá vliv na dobu přežití nebo tvorbu metastáz v porovnání s pozdější rekonstrukcí.

Alternativní druhy léčby
      Proti rozhodnutí pro léčbu metodami alternativní medicíny (např. homeopatie), která je prováděna buď v závěru nebo současně s obvyklou léčbou, není žádných námitek. Alternativní postupy by však neměly v žádném případě nahradit “klasickou” medicínu, nýbrž po dohodě s ošetřujícím lékařem ji mohou pouze doplnit.

Pooperační péče
      Pooperační péče po odstranění nádoru má kvůli zvýšenému riziku dalšího nádoru nebo vzniku metastáz velice přísná pravidla. První dva roky se provádí v tříměsíčních intervalech pooperační prohlídka. Od třetího do konce pátého roku po onemocnění jsou prohlídky konány jednou za půl roku, později jednou ročně. Při kontrolách je provedeno podrobné  klinické vyšetření pacientky (samozřejmostí je vyšetření prsů) a laboratorní i přístrojové vyšetření, jako například kontrola krve (krevní obraz), rentgen plic a ultrazvuk jater. Dalšími metodami  jsou scintigrafie kostry a mamografie. Kontroly plic, jater a kostry slouží k pátrání po metastázách.

Důležité upozornění

      Zvětšené bulky v prsu a uzliny jsou téměř vždy první a nejdůležitější známky něčeho špatného. Nechte si každou nahmatanou bulku či uzlinu samostatně vyšetřit a vyjasnit - může vám to zachránit život.

Prevence

      Rakovina prsu je nejčastějším typem rakoviny u žen. Čím dříve je nádor objeven, tím vyšší jsou šance na přežití. Pomocí pravidelného samovyšetření prsů a  mamografie, případně ultrazvuku, se dá většina nádorů zjistit v časném stadiu.
      Ňadra by měla být samovyšetřována každý měsíc po ukončení periody, protože se prsní tkáň před a při periodě díky účinkům hormonálních změn mění a je velice citlivá na dotek. Nejdříve je před zrcadlem prohlédnuto celé poprsí, forma a povaha kůže. Při prohmatávání je vždy jedna paže za hlavou a druhá prohmatává. Stejně je vyšetřeno poprsí v leže. Při namydlení nebo použití kožního gelu se dá prs lépe prohmatávat. Začínáme krouživými pohyby od středu prsu, tedy od bradavky vně. Na konec by měly být vyšetřeny podpažní uzliny, a ověřeno, zda nevytéká z bradavky nějaká tekutina.
      Přes veškerou domácí péči se doporučuje od 20. roku života pravidelně v ročních intervalech navštěvovat gynekologa a nechat se prohlédnout.
      Mezi 35. a 40. rokem života by měla být provedena základní mamografie. Nález se uschová a je později používán jako srovnávací při dalších vyšetřeních a hodnocení případných  změn. Od 40. roku se doporučují pravidelné kontroly na mamografu, prováděné jednou za dva až tři roky. Při vyšetřeních mladších žen je dávána přednost motodě ultrazvuku, protože prsní tkáň je kvůli své větší hustotě špatně prozářitelná.

Aktuálně

      Udržuje-li žena svou ideální váhu a k tomu je sportovně založená, může riziko vzniku rakoviny podstatně omezit. Studie z university v Troms v Norsku prokázala na 25 000 ženách, že tělesná aktivita snižuje riziko vzniku rakoviny. Ženy, které se pravidelně pohybují, dělají nějaký sport, nebo mají práci vyžadující pohyb, mají zřetelně nižší riziko onemocnění. Obzvláště prospěšná je tělesná aktivita u žen, které mají krátce před menopauzou.
      Ženy byly při začátku studie staré 20 až 54 let a byly pozorovány v průměru 13,7 let. Dvakrát na začátku studie a jednou až třikrát v příštích pěti letech byly ženy dotazovány na způsob trávení jejich volného času a tělesnou námahu v práci.
      V době pozorování byla u celkem 351 žen diagnostikována rakovina prsu. Údaje ze studie jasně dokazují, že u žen profesionálně trénujících nebo i jen soukromě  sportujících klesá riziko nádorového bujení ve srovnání s neaktivními ženami o 37%.
      U žen, které měly práci s vysokým tělesným zatížením, kde se musely například často ohýbat nebo něco zvedat, bylo riziko sníženo až o 52%. Ze všeho nejnižší riziko bylo u žen, které jsou hubené a pravidelně sportují. Proč tomu tak je, nebylo dosud vysvětleno. Jedno z možných vysvělení je, že se koncentrace ženských hormonů estrogenu a progesteronu v krvi u aktivních žen snižují. Samozřejmě je tím pozitivně ovlivněna i váha a tím další hormonální faktory.

Časté dotazy

      Mohu důvěřovat samovyšetření?
      Manuální vyšetření prsů samozřejmě nemůže plnohodnotně nahradit mamografii nebo ultrazvuk. Avšak přesto je stále ještě určitá část zhoubných nádorů objevena při samovyšetření pacientkami. Proto má tato metoda velký význam, i když ji provádíte jen jednou za měsíc. Mimo to: kdo jiný může lépe posoudit změny na vašem těle než vy sama?  

      Bolí mamografie?
      Mamografie je vlastně rentgenový snímek prsu. Při tomto postupu musí být prs stlačen, aby bylo možno dostat co nejvhodnější obrázek. To může, v závislosti na citlivosti pacientky na bolest, být i nepříjemné.  

      Neměla by si žena dát udělat mamogram ještě před 35. rokem života?
      Nikdy se nedá říci, který věk je pro první mamografické vyšetření nejvýhodnější. Ale výpovědní hodnota rentgenových snímků prsů žen ve věku pod 40 let byla již v mnoha výzkumech ověřována a byla ohodnocena jako nízká. Z těchto výsledků vyplynul závěr, že mamografie se jako rutinní vyšetření u žen pod 40 lety nedoporučuje.  

      Moje kamarádka věří, že má podstatně vyšší riziko vzniku rakoviny, protože má větší prsa. Existuje opravdu nějaký vztah mezi rakovinou mléčné žlázy a velikostí prsů?
      Neexistuje jediná studie, která by to prokazovala. Ani tehdy, je-li provedena operace zmenšující prsa, neznamená to změnu  rizika vzniku karcinomu. Roli hrají jiné faktory: mnoho tuku v těle, spotřeba velkého množství alkoholu a výskyt případů rakoviny prsu v rodině.  

      Mohou muži onemocnět rakovinou prsu?
      I u mužů se vyskytují případy rakoviny prsu, ale jen velice zřídka: méně než 1 případ na 100.000 mužů (u žen onemocní zhruba každá devátá až desátá). Rizika vzniku rakoviny prsu u muže jsou nadváha a neplodnost (například v důsledku zánětu obou varlat po onemocnění příušnicemi), nebo genetické předpoklady pro vznik podobného druhu rakoviny v rodině. Projevy nemoci jsou podobné jako u žen: bulky v prsu, zvětšení prsu, změna kůže a exém, eventuelně výtok z bradavky. Také léčba odpovídá léčbě rakoviny prsu u žen: operace, chemoterapie, ozařování.

Další

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události