Rakovina střeva

                                                                                                                                                                                                               V ČR patří nádory střev hned po rakovině prsu u žen a po rakovině plic a prostaty u mužů k nejčastějším, nebezpečným rakovinovým onemocněním, která postihují ročně podle odhadu mnoho tisíc žen i mužů. Riziko onemocnění roste postupně s věkem.

                                                                                                                                                                                                          Rakovina střeva patří k těm tumorům, při nichž se silně zvýšila úmrtnost v prvních desetiletích po 2. světové válce. Na konci 80. let se u mužů zaznamenal slabý pokles, u žen je úbytek mnohem zřetelnější. V Japonsku a Africe se lze s rakovinou střeva setkat v menší míře než je tomu ve světě západním, člověk zde tuší souvislost s životními a stravovacími návyky různých kultur. Četné výzkumy udávaly větší pravděpodobnost, že pro vznik rakoviny střeva má v západních průmyslových národech příčinný význam především nedostatek vlákniny, tučná potrava a potrava bohatá na bílkoviny.

Kapitoly

Topografie a úloha střeva

Lidská rakovina se dělí na dvě podstatné části:

1) Tenké střevo: je 3,5 - 5 m dlouhé a má průměr od 2,5 - 3 cm. Tenké střevo se skládá ze tří úseků:

ˇ        dvanáctníku (Duodenum)

ˇ        lačníku (Jejunum)

ˇ        zakřiveného střeva (Ileum)

Dvanáctník (lid.dvanácterník) začíná branou žaludku (Pylorus) a je fixován na zadní břišní stěnu. Do dvanáctníku ústí společně vývod pankreasu (slinivky břišní) a žlučovodu. Lačník se napojuje na dvanáctník a na něj pak zakřivené střevo, které ústí do tlustého střeva.

2) Tlusté střevo (Kolon): je dlouhé asi 1,20 - 1,80 m. Chlopeň tvoří přechod z tenkého střeva do tlustého. Tlusté střevo je zakončeno svěračem na zadnici (Sphincter ani), jež se nalézá na konci konečeníku (Rektum).

Poté, co potrava minula žaludek, je zpracována pomocí žaludečních šťáv a rozložena na ty nejmenší částečky, dostává se do tenkého střeva, kde se rozkládá na části ještě menší. Užitečné složky potravy přechází sliznicí střeva do těla, zbytek putuje dále do tlustého střeva. To se nalézá v těle ve tvaru U a začíná vpravo dole v břiše, kde se nalézá také slepé střevo a apendix (červovitý přívěšek). Vede přes „zvedajícího se střevo“ k „ohbí jater“ (horní pravý roh), přes „příčně položené střevo“ k „ohbí sleziny“ (horní levý roh). Odtamtud putuje „zvedající se střevo“ do spodního levého rohu, do „kličky sigmy“ do konečníku (rektum). Tento úsek měří asi 15-20 cm, než vyústí v anus, který drží pomocí systému svalů, mimo jiné i řitní svěrač, střevo uvnitř. Tlusté střevo má úlohu zahustit stolici, což se děje tak, že vody a soli, které putují z tenkého do tlustého střeva, jsou zpětně vstřebávány do krve (zpětná absorpce). Do výkalu je přimíchán hlen z četných buněk a pomocí bakterií střeva dochází k procesům kvašení a rozkladu, při nichž se rozkládají nestrávené částečky. Tuky naproti tomu zůstávají v tlustém střevě beze změny. Pohyby ve střevě se uskutečňují na základě anatomicky pracující střevní svaloviny (peristaltiky). Ta má za úkol, dopravit obsah střev ke konečníku, kde se hromadí do baňky určené k vyprázdnění. Jakmile je baňka plná, vyvolá tlak a dochází k vyměšování stolice.

Příčiny a rizikové faktory

Rakovina střeva svědčí téměř vždy o onemocnění tlustého střeva (kolonální karcinom) nebo konečníku (karcinom rekta), rakovina přitom většinou pochází ze střevní sliznice. Rakovina tenkého střeva se vyskytuje poměrně zřídka a musí se zřetelně lišit příčinami i terapií od rakoviny tlustého střeva či konečníku.

Přes to všechno nejsou dodnes příčiny vzniku rakoviny střeva jednoznačně osvětleny, jsou známy toliko jen určité faktory, které riziko rakoviny střeva zřetelně zvyšují. Předpokládá se, že existují určité dědičné dispozice, které se rýsují jako chyby v genetické informaci buněk střevní sliznice.

Tyto chybné informace nejsou nutně vrozené, ale mohou se vyskytnout v průběhu života při regeneraci sliznice, která potahuje střevo. Tato sliznice se zcela obnovuje každých 5-7 dní, takže se buňky tvořící tkáň rychle štěpí a znásobují. Zde se mluví o štěpení buněk, tzn. dědičná látka jedné buňky je při každém dalším štěpení identicky kopírována.

 

Další příčinu rakoviny střeva tušíme v nezdravé potravě. Strava chudá na vlákninu, nedostatek betakarotenu vitaminu E, množství syrového masa, zvýšený podíl živočišných tuků, nasycených mastných kyselin vysoká konzumace alkoholu a nikotinu urychlují zvyšování rizika rakoviny střeva. Z tohoto důvodu se musí při stravování musí dávat pozor na vlákninu, neboť ta hraje důležitou roli při bobtnání stolice, tím se zvětšuje obsah střeva a podněcuje jeho činnost.

Počátečními stádii jsou často změny na sliznici střeva - tzv. dysplazie - které se vyskytují většinou ve formě „adenomů“ (např. polypy). Přitom se jedná o nezhoubné nádory tkáně. Tyto polypy jsou zakřivené sliznicové výhonky mající tvar kuličky a sídlící většinou na stopce, které prorůstají střevním prostorem. Vyskytují se častěji ve stáří a nezřídka se vyznačují bolestivým průběhem.

Další rizikovou skupinou rakoviny střeva jsou lidé s chronickým onemocněním střeva (např. Colitis  ulcerosa, řidčeji Morbus Crohn); a stejně tak i ženy po onemocnění rakovinou prsu, vaječníků nebo dělohy. U nejbližších příbuzných pacienta s rakovinou střeva se riziko onemocnění zvyšuje dvakrát až čtyřikrát.

Chorobopis

Střevní polypy, karcinomy tenkého střeva a konečníku rostou všeobecně velmi pomalu během let i desetiletí. Tím nejdůležitějším a bezmála jediným symptomem je, že se ve stolici nachází krev, která ji zbarvuje do červena nebo černa. Pak je nutné navštívit lékaře. Ten předepisuje pacientovi laboratorní test, test na krev ukrytou ve stolici, aby se objasnilo, zda se skutečně jedná o krev ve stolici nebo jen o krev navrstvenou na stolici z hemeroidů nebo análních fisur.

Test stolice se skládá ze tří testovacích psaníček, na jejichž testovací místo pacient nanáší domácí zkoušky z několika vyprazdňování stolice. Donese je zpět lékaři, který je pošle dále do laboratoře na vyhodnocení. Dopadne-li test pozitivně, tzn. pokud se nachází krev skutečně ve stolici, neznamená to jednoznačně, že se jedná v každém případě o rakovinu střeva. Jen ca. 10 % všech pozitivních výsledků testů, v nichž se nacházela ve stolici krev, bylo také nakonec označeno jako zhoubný nádor. U ostatních 90 % má krev ve stolici jiné příčiny, jako např. neškodné polypy nebo záněty střeva.

Další znaky, které mohou odkazovat na rakovinu střeva mohou být náhlé změny na stolici, jako průjem nebo zácpa nebo obojí napřeskáčku, křečovité bolesti břicha jsou mezi jinými typické pro uzavření střeva, které může být zapříčiněn nádorem.

Bledost a chudokrevnost (anemie)mohou být odkazem na stálé lehké krvácení střeva, taková vsakovací krvácení jsou typická především pro karcinomy.

Úbytek váhy a sil, tyto symptomy svědčí ovšem o pokročilém stádiu.

Podobné známky nemoci se mohou přirozeně vyskytovat také u neškodných onemocnění střeva nebo mohou mít naprosto jiné příčiny, přesto by je měl lékař dobře posoudit a podat vysvětlení, neboť jedině díky časnému rozpoznání rakoviny střeva prostřednictvím dnešních možností léčby lze vyléčit až 85 % vzniklých případů.

Z toho důvodu hradí zdravotní pojišťovny v rámci programu časného rozpoznání roční vyšetření rakoviny u mužů i žen od 45 let. Prohlídka může být provedena každým obvodním lékařem a obsahuje jednak vyšetření konečníku, kde vzniká relativně v blízkosti vyústění střeva asi 60 % všech střevních nádorů, a jednak testování stolice.

Pokud by měly udávat obě vyšetřovací metody odkazy na rakovinu střeva, nabízí se možnost doplnit tyto metody o rektoskopii nebo koloskopii.

Projevy

Zhoubné bujení může přerůst do střevního prostoru a vést tak k zácpě a konečně k uzavření střeva (ileus).

Rakovina se může ve střevě rozšířit přes střevní stěnu a zaútočit na jiné orgány, těžce poškodit jejich funkce nebo dokonce zavinit jejich kolabs. Střevní stěna může být porušena rakovinovými nádory (perforací) a tak se může obsah střev ocitnout volně v břišní dutině. Tím se může rozvinout životu nebezpečný zánět pobřišnice (peritonitis).

Léčba

Většinu nezhoubných nádorů lze odstranit koloskopem (střevní trubice), k tomu je operace zapotřebí jen zřídka. K léčení zhoubných nádorů jsou k dispozici tři postupy: odstranění operací, léčba ozařováním a medikamentózní léčba (chemoterapie). Při léčení rakoviny střeva má ovšem největší význam operace, při níž se odstraní celá oblast střeva zasažená nádorem včetně mízních cév a uzlin. Neboť je ale tlusté střevo velmi dlouhým orgánem, neznamená odběr jednoho úseku ztrátu funkce střeva. V ojedinělých případech byl sice zaveden přechodně umělý střevní vývod (anus praeter), čímž se mohou lépe hojit operační stehy, a vývod lze později opět odstranit další operací.

U větších nádorů je po operativním ostranění prováděno ozařování (v ojedinělých případech dokonce i před tím), často je poté nařízena kombinace ozařování a chemoterapie.

Chemoterapie (Zytostatika) má za úkol brzdit růst buněk a jejich štěpení. Tato forma terapie přichází v úvahu, pokud již rakovina vytvořila dceřinné nádory (metastázy), které nelze odstranit chirurgicky. Chemoterapie je volena také jako doplněk k operativnímu odstranění zhoubných nádorů.

Důležité upozornění

      Rakovina střeva je pokládána za jeden z nejnadějnějších druhů rakoviny, kterou lze léčit, protože vytváří dceřiné nádory relativně pozdě.

Prevence

Vyvážená strava bohatá na vlákninu, pravidelné vyprazdňování, acetylsalicylové kyseliny a vitamin C jsou ochrannými faktory. Rovněž tak i vyvarování se nadváhy a konzumaci cigaret.

U rizikových pacientů (např. vyskytuje-li se rakovina střeva u příbuzných nebo pokud byl pacientovi odstraněn polyp), slouží jako prevence také pravidelná vyšetření jako je test stolice na skrytou krev nebo v případě potřeby také odraz střeva.

Časté dotazy

Právě jsem prodělal operaci rakoviny střeva. Jak se vyvíjí pooperační lékařská péče?

Po operativním odstranění nádoru je radno se podrobit určitým pravidelným pooperačním vyšetřením. Jejich cílem je především časné rozpoznání možných, opětovně se vyskytnutých nádorů (recidiv), aby mohly být úspěšně ošetřeny.

V prvních dvou letech se vyšetření provádí s tříměsíčními odstupy, po pěti letech (pokud se nádor již znovu neobjeví) stačí kontroly ve větších odstupech. Během pravidelné prohlídky se lékař ptá na celkový stav pacienta a vyšetřuje ho popřípadě ultrazvukem, rentgenem nebo střevním zrcadlem. Ve zvláštních případech je pacientovi předepsána rehabilitace. Vedle toho se velmi osvědčila psychosociální ošetření a rozhovor s pacienty stejného postižení, např. ve svépomocných skupinách.

Další

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.

3
1Beata30. 6. 2017 5:47:52
Dobrý den,
mému dědovi (věk přes 80 let) - čerstvě objevili rakovinu tenkého střeva. Byla mu sdělena diagnoza a že má přijít za 5 měsíců na další vyšetření. Je tento postup standardní? Nebo se v tomto věku pouze problém již neřeší. Předpokládám, že by měly proběhnout další vyšetření - zda náhodou nádor není někde jinde a pak proběhne léčba. Nemůže se nádor do 5 měsíců rozšířit na tolik, že už prostě počítají s tím, že se nedá nic dělat? děkuji za odpověď. Hezký víkend.
0
2eva25. 9. 2017 7:35:19
dobrý den mám syna s cf po tx plic s diabetem atd chci se zeptat je možné aby takový pacient onemocněl rakovinou v rodině jsme ted měli těžkou rakovinu plic děkuji eva

Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události