Hypertenze

Vysoký krevní tlak

      Vysokým krevním tlakem trpí v Čechách, stejně jako v ostatních vysoce industrializovaných zemích, přes 30% obyvatelstva. Příležitostně se objevující vysoký tlak, například při automobilovém závodě nebo jiných  stresových situacích, je u zdravých lidí naprosto nezávadný. Značně také kolísá krevní tlak v různých denních hodinách, vždy podle tělesného a duševního rozpoložení. Při dlouhodobém zvýšení krevního tlaku jsou ovšem přepínány elastické stěny cév a je poškozován oběhový systém. Později mohou tyto faktory vést k srdečnímu infarktu, záchvatu mrtvice, selhání srdce a ledvinovým onemocněním.
      Dvě třetiny všech nemocných vysokým krevním tlakem později zemřou na nemoc oběhového systému. Nemoci srdečního a oběhového systému patří k nejzáludnějším vůbec, zvláště proto, že je postižený často objeví až relativně pozdě a často jen  úplnou náhodou. Krevní tlak by měl být proto i u normálních lidí kontrolován pravidelně, alespoň jednou ročně, protože včasným rozpoznáním a správnou léčbou vysoké krevního tlaku můžeme ve veliké míře omezit následné poškození zdraví. Navíc platí, že i málo zvýšený krevní tlak je nebezpečný a musí být léčen.

Kapitoly

Co to je krevní tlak?

      Krevní tlak (TK) je tlak v krevních tepnách (artériích). Srdce se za život smrští dva až třimilionkrát, a rozvádí tím krev po celém těle. Při každém tepu krev způsobí zvýšený tlak na stěny tepen, které se díky své elasticitě rozšiřují a zase stahují (pulsová vlna).
      Tlak v průběhu dne kolísá v závislosti na tělesném a duševním stavu člověka. Při stáhnutí srdečního svalu (systola) a následném vypuzení krve do tepen dosahuje krevní tlak svých nejvyšších hodnot (systolická hodnota). V druhé fázi, při plnění srdce (diastola) klesá hodnota na minimum. Výška krevního tlaku závisí na tom, jak silně srdce tluče a jak široké a pružné jsou krevní tepny. Proto také tlak stoupá při nějaké patologické změně stěny artérií (například arterioskleróze) a při zúžení cévy (stenóza). Když musí srdce pracovat proti vysokému odporu několik let, dochází k poškození vlastního srdečního svalu. Výška tlaku se uvádí jako počet milimetrů sloupce rtuti (Hg), zjištěný pomocí manometru.
      S přibývajícím věkem se krevní tlak zvyšuje, přesto lékaři považují již jen malé zvýšení po dlouhou dobu za potenciální nebezpečí. Staré pravidlo „100 plus věk“ je již velice zastaralé a neplatné. Již dlouhou dobu se považuje systolický tlak vyšší než 140 mm Hg  za škodlivý a hodný léčby. Diastolický tlak je ještě důležitějším ukazatelem než systolický a měl by být za normálních okolností okolo 80; v žádném případě nesmí přesáhnout hodnotu 90 mm Hg.

Příčiny/rizikové faktory

      Vysoký krevní tlak se vyskytuje nejčastěji u lidí starších 30ti let, ale stále přibývá i mladých lidí, kteří musí být léčeni pro vysoký krevní tlak. Zpravidla platí, že se krevní tlak zvyšuje v závislosti na věku, protože krevní artérie ztrácejí svoji elasticitu (pružnost).
      V 85 - 90% případů se při vysokém krevním tlaku jedná o takzvanou esenciální hypertonii s neznámou příčinou. Pravděpodobně se uplatňují různé faktory, mezi něž například patří dědičné předpoklady, nevhodná strava, nedostatek pohybu, stres a jiné vlivy okolního světa, které obvykle působí společně. Samostatnými faktory pro vznik vysokého krevního tlaku jsou nadváha, cukrovka, zvýšená hladina cholesterolu v krvi, kouření a příliš slaná potrava. (I když na téma škodlivosti soli v potravě existují v odborných kruzích různé názory: podle některých odborníků je její škodlivost pro organismus přeceňována).
      K 10 - 15% případů vysokého krevního tlaku dochází při jiných základních onemocněních (sekundární hypertenze). K těm patří v první řadě onemocnění ledvin, které se podstatně podílejí na regulaci krevního tlaku. Dále ale přicházejí v úvahu onemocnění nadledvin, anomálie hlavní tepny v těle (aorta) a další  vlivy. Část těchto onemocnění může být účinně léčena, takže se normalizuje i krevní tlak.

Známé příčiny sekundární hypertenze

Onemocnění ledvin:
      V 5 - 10% je vysoký krevní tlak následkem oboustranného těžkého poškození ledvin, například zánětem (nefritida, gomerulonefritida, pyelonefritida) nebo jinou nemocí ledvinové tkáně (například polycystické ledviny). V protikladu k těmto většinou těžko ovlivnitelným chorobám může být zúžení (stenóza) ledvinové artérie, která vede k tzv. renovaskulární hypertenzi, většinou operativně odstraněno.

Hormonální nemoci a nemoci látkové výměny (endokrinní hypertenze):
      V méně než 5% všech případů je vysoký krevní tlak následkem některé nemoci žláz s vnitřní sekrecí hormonů, například štítné žlázy (zvětšení štítné žlázy), nadledvin (například Cushingův syndrom) a podvěsku mozkového (hypofýza). Také nádory žláz s vnitřní sekrecí - většinou nezhoubné a léčitelné - mohou tvořit  a uvolňovat látky zvyšující krevní tlak.

      Vrozené nebo jinou chorobou vyvolané změny na velkých krevních tepnách a srdečních chlopních (kardiovaskulární hypertenze): patří k nim např. zúžení nebo skleróza aorty, onemocnění chlopní při revmatismu aj.

      Vysoký krevní tlak také může souviset s užíváním antikoncepčních pilulek nebo s nadměrnou konzumací alkoholu. Může se také objevit v průběhu  těhotenství.

Průběh

      Nemoc probíhá většinou několik let, aniž by byla  zpozorována nebo se nějak projevovala na zdravotním stavu. Objeví-li se nějaké známky nemoci, jsou většinou velice necharakteristické: nervozita, bušení srdce, závratě, bolesti hlavy, poruchy zraku. Někdy dochází k hučení v uších při nádechu nebo zvýšené námaze. Často se vracející krvácení z nosu nebo silné červenání obličeje může nasvědčovat vysokému krevnímu tlaku a mělo by být vyšetřeno a vysvětleno.
      Hlavní příznaky objeví až ve chvíli, kdy bylo srdce a tepny vystaveny dlouhou dobu vysokému krevnímu tlaku a abnormální námaze při čerpání krve. Vyvine se celkové zvápenatění cév (kornatění tepen, arterioskleróza) a dochází k vážnému poškození srdce, mozku, ledvin, očí atd. (viz následky).  

      Vznik arteriosklerózy u většiny nemocných souvisí i se zvýšenou koncentrací cholesterolu v krvi (hyperlipidémie, hypercholesterolémie), nebo dokonce s vyslovenou poruchou metabolismu tuků v těle. U značného počtu nemocných hypertenzí je příčinou cukrovka (diabetes mellitus) nebo porucha tvorby inzulínu - která ovšem často k cukrovce vede.
      Jednou z nejnebezpečnějších akutních komplikací hypertenze je enormní zvýšení krevního tlaku - hypertenzní krize, při níž je systolický tlak vyšší než 230 mm Hg a/nebo diastolický vyšší než 130 mm Hg. Jejími příznaky jsou bolesti hlavy, poruchy zraku, závratě, zvracení  a poruchy vědomí.
      Vzniká nebezpečí mozkového krvácení (mrtvice) nebo selhání srdeční činnosti. Je to život ohrožující stav, který musí být bezpodmínečně léčen v nemocnici.

Následky

      Protože se vysoký krevní tlak z počátku vůbec na venek neprojevuje, nepociťuje pacient žádné příznaky a nutnost návštěvy lékaře a další léčby, čímž ovšem velice škodí svému zdraví. Dlouhodobé zvýšení krevního tlaku se jen zřídka kdy samo normalizuje. Proto je také léčba většinou dlouhodobá, často dokonce doživotní. Pravidelná měření krevního tlaku a kontrolní vyšetření kvůli pozdějším následkům doprovázejí každou léčbu.
      U neléčeného vysokého krevního tlaku vyvstává nebezpečí, že vznikne srdeční nedostatečnost (insuficience), angina pectoris, srdeční infarkt, krvácení do mozku nebo selhání ledvin. Následkem těchto nemocí může být smrt.
      Vedle kouření a zvýšeného cholesterolu je hypertenze také nejdůležitějším faktorem pro vznik ischemické srdeční choroby (kornatění věnčitých tepen), která  je nejčastější příčinou úmrtí pacientů s vysokým krevním tlakem. Patologické zvětšení srdce (hypertrofie) a srdeční slabost (srdeční insuficience) jsou označovány společným pojmem „hypertenzní srdeční onemocnění“. Mohou se mimo jiné projevovat nedostatkem dechu při vyšším tělesném zatížení.
      K pozdějším důsledkům patří onemocnění ledvin, které vede k ledvinové nedostatečnosti a posléze k selhání  ledvin, při kterém je již nutná  hemodialýza, případně i transplantace ledvin. Současně  se objevují patologické změny sítnice oka a očního pozadí (fundus hypertonicus) s poruchami vidění. Na nohou se mohou objevit závažné poruchy prokrvování. U hypertoniků také častěji dochází ke vzniku „kuřáckých nohou“ (zúžení až uzávěr periferních arterií).

Rozpoznání/prohlídka

      Je-li krevní tlak v klidu při opakovaných měřeních v různých denních dobách zvýšen, je diagnostikována hypertonie. Normální krevní tlak u dospělého člověka se pohybuje až do hodnot 140/90 mmHg. Při hodnotách mezi 140/90 mmHg a 160/95 mmHg se jedná o počínající hypertonii. Jsou-li hodnoty při opakovaném měření stále vyšší než 160/95 mmHg, jedná se o vyvinutou hypertenzní chorobu. Dochází-li k silným výkyvům mezi jednotlivými měřeními, může být použita metoda 24-hodinového měření TK přenosným přístrojem, který máte stále u sebe, a který zaznamenává váš krevní tlak po celý den.
      Pozorování očního pozadí, kontroly moči a krve, elektrogardiogram (EKG), vyšteření srdce ultrazvukem (echokardiografie), vyšetření činnosti ledvin a eventuální vyšetření plic rentgenem slouží k hledání možných příčin zvýšeného krevního tlaku, případně míry poškození dalších orgánů, které již vysoký krevní tlak způsobil.
      „Esenciální hypertenze“ je diagnostikována jen tehdy, když je zcela vyloučena možnost vysokého krevního tlaku jako sekundárního onemocnění z důvodu nějaké již existující choroby.
      „Fenomén bílého pláště“ je označení skutečnosti, že u některých pacientů krevní tlak stoupá pouze při měření v lékařské ordinaci. Dochází k tomu kvůli rozčilení a nejistotě. Při měření doma nebo při 24-hodinovém  sledování pomocí přístroje se tento fenomén neobjevuje.

Léčba

      Léčba esenciální hypertenze probíhá na několika úrovních. Prvním cílem je omezení, nebo ještě lépe úplné odstranění škodlivých zvyklostí, například kouření, přílišného jídla, vysoké konzumace alkoholu a kávy. Pomocí cvičení, snížení nadváhy, změny jídelního lístku (omezení slaných jídel - méně než 3g soli denně) a odbourání stresu (např. cviky na uklidnění) může být  při menším zvýšení krevního tlaku dosaženo mnoho. Pacient s vysokým krevním tlakem by se měl udržovat tělesně fit, ale ne trénovat až na pokraj samého vyčerpání. Minimálně dvakrát až třikrát týdně by ovšem měl něco pro své zdraví dělat.
      Doporučovány jsou hlavně sporty jako plavání, turistika, běhání, cyklistika atd. Nevhodné jsou naproti tomu silové sporty: rozhodně by měla být omezena každá nadměrná námaha, při které dochází k  zadržení dechu a zvýšení tlaku v plicích, protože je při tom zvyšován i krevní tlak.
      Malý tip: všude, kde je to možné, používejte místo jezdících schodů (eskalátorů) schody normální!
      Pozor: také návštěvy sauny mohou způsobit stoupnutí krevního tlaku. Je-li již vysoký krevní tlak diagnostikován, měla by návštěva sauny následovat až po konzultaci s lékařem.
      Když tato opatření nestačí, následuje léčba podáváním léků, které snižují krevní tlak (antihypertenziva). Druh a dávkování je třeba u každého pacienta stanovit individuálně (podle věku, závažnosti hypertenze i případných dalších onemocnění atd.). Dnes již existuje velké množství různých  antihypertenziv. K nejdůležitějším patří diuretika, betablokátory, antagonisté kalcia, inhibitory ACE a antagonisté angiotenzinu II. Kromě pravidelných lékařských kontrol by měl pacient sám sledovat průběh nemoci,  pravidelně si měřit krevní tlak a zaznamenávat naměřené hodnoty.
      Častými vedlejšími projevy jsou na počátku medikamentózní léčby vysokého krevního tlaku únava, pokles výkonnosti a občasná závrať. Ty ovšem po několika týdnech většinou samy vymizí, protože  tělo si již zvyklo na nižší krevní tlak.
      Při těhotenství zvyšuje vysoký krevní tlak riziko jak pro matku, tak pro plod. Přísná kontrola krevního tlaku v době těhotenství a patřičná léčba mohu  riziko pro matku i pro dítě podstatně snížit.

Důležité upozornění

      Také nízký krevní tlak (hypotonie) může vyvolat potíže jako nevolnosti, bolesti hlavy, závrati, dokonce ztrátu vědomí. Ale dlouhodobé následky se projevují jen zřídkakdy.
      Naproti tomu se vysoký krevní tlak zpravidlale vyvíjí  pomalu, nenápadně a zákeřně. Roky nemusí vyvolávat žádné potíže, neléčený ovšem může mít těžké následky, jako je poškození srdce, srdeční infarkt nebo mrtvice. Proto platí: Nejméně jednou ročně kontrolovat krevní tlak, a při zjištění onemocnění vysokým krevním tlakem se neprodleně začít léčit.

Prevence

      I u mladých, na první pohled naprosto zdravých lidí, by měl být krevní tlak jednou ročně preventivně zkontrolován. U pacientů s vysokým krevním tlakem by měla mimo to následovat každoroční návštěva lékaře, jednak kvůli případné úpravě léčby, jednak kvůli včasnému rozpoznání případného počínajícího postižení dalších orgánů a jejich léčbě. O rozsahu potřebných vyšetření rozhodne lékař.
      Dále by se měl člověk sám starat o dostatečný pohyb, zdravou, netučnou výživu a střídmou konzumaci alkoholu, kuřáci by měli snížit počet vykouřených cigaret.

Časté dotazy

      Již dlouhou dobu užívám k snížení krevního tlaku betablokátor. Mám pocit, že jsem po užívání léku trvale unavený, krom toho to občas neklape tak dobře s mojí přítelkyní v posteli (je mi teprve 30!). Občas si prostě tabletu nevezmu. Co mám dlouhodobě dělat?
      Betablokátory jsou velice účinné léky, které nesnižují pouze krevní tlak, ale chrání i srdce proti silnému dráždění. Velice se osvědčily i při léčbě pacientů s ischemickou srdeční chorobou. Vámi popsané potíže by opravdu mohly být projevem vedlejších účinků. K poruchám potence dochází jen zřídkakdy, nejčastěji  při užívání propranololu v dávkách větších než 120mg denně. Výměnou léku by měly být vedlejší účinky rychle odstraněny. O tom byste se ale měl  v každém případě nejprve poradit se svým ošetřujícím lékařem. Ten musí především rozhodnout, zda je nutné zůstat při léčbě betablokátory, nebo je vhodné, abyste přešel na léky jiné skupiny a jiné povahy účinku, například inhibitory ACE nebo antagonisty kalcia.
Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.

0
1Petra1. 4. 2012 8:50:00
Na zvyseny tlak doporucuji predevsim jist zdrava, netucna, nesmazena jidla, pohyb, zadne koureni, nestresovat se (pokud to lze ;) a jako doplnek, ciste prirodni produkt hlivu ustricnou s rakytnikovym olejem. Me osobne pomohl. Da se koupit v lekarnach nebo pres internet: http://www.vegi.cz/cz/produkt/hliva_ustricna_s_rakytnikovym_olejem
0
2tom8. 4. 2013 7:03:55
Ahoj,je mi 21,nedavno jsem mel mensi nehodu.Musel jsem do spitalu,protoze jsem mel vsechny priznaky infarktu,rychle mi rostla teplota.Komletne me vysetrili a zjistili jenom,ze je to jen nejaky vir a ze budu mit asi chripku,navic jsem mel zvyseny tlak,na ktery mi doktor napsal nejake aspiryny.Asi po 6 dnech mme lehce zacala pobolivat hlava,cely den jsem tak nejak nervozni,obcas citim jakoby nevolnost v brise,behem dne mivam neco jako zaseky,jsem treba na wc,nebo sedim nekde,......,a psk se jakoby vzbudim a zamyslim se jestli se veci pred touto veci staly dnes nebo vcera.Hned se samozdrejme vzpamatuji.Dalsi vec,obcas se mibstane jako bych mel omdlit,mam take ztizeny dech.Myslite ze to muze vyvolavat vysoky tlak?

Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události