Bolesti zad

      Počet lidí soužených bolestmi zad se v minulých letech velice zvýšil. Dnes jimi trpí alespoň jednou za život nejméně 90% obyvatelstva. Statisticky vzato je bolest zad největším zdravotním problémem lidí, dokonce se vyskytuje častěji než bolesti hlavy. Rozlišujeme mezi akutní a chronickou bolestí zad. Jako akutní jsou označovány všechny případy, kdy průběh bolestí nepřesáhne dobu třech měsíců. O chronické bolesti zad se mluví tehdy, trvá-li déle než tři měsíce, nebo vyskytne-li se akutní bolest nejméně dvakrát za rok. Bolest zad je dnes nejčastější příčinou pracovní neschopnosti.

Kapitoly

Příčiny/rizikové faktory

      Zhruba 80% všech bolestí zad nemá žádné vážné příčiny. Podnětem jsou většinou poruchy nervů nebo změny kloubů na základě špatného držení, dřívějšího poškození nebo přepětí těla.
      V zásadě se bolest zad dělí na tu, která má příčinu v nervových kořenech (radikulární bolest, v latině radix - kořen), a na tu, která má jinou příčinu (neradikulární bolest). Radikulární bolest je typická svým omezeným rozsahem působení (v dermatomu) a tvoří zhruba 10% všech bolestí. Všechny ostatní, které nemají původ v nervech míchy, jsou označovány souhrnným názvem  neradikulární. Velká část bolestí je vyvolána  přepětím svalů.
      Typickým projevem jsou hmatatelné zatvrdlé body, ze kterých se bolest rozšiřuje. Často může být spouštěcím mechanismem bolesti zad i stres, když obecné tělesné napětí vede k přepětí zad. Mnoho pacientů trpících bolestmi zad má slabé svalstvo, které nezajišťuje dostatečné odlehčení páteře. Dalšími faktory vzniku bolestí jsou poškození páteře (například zlomenina obratlů), záněty (spondylitida), osteoporóza, skolióza, výhřez meziobratlových plotének aj. Známý „houser“ má mnoho příčin, výhřez meziobratlových plotének je jen jednou z nich.
      U chronických bolestí zad není ve více než polovině případů nalezena organická příčina. Jindy už nehraje původní  spouštěcí mechanismus žádnou roli. V tomto případě se bolest osamostatnila a ztratila varovnou funkci.
      K rizikům, které podněcují přechod akutní bolesti zad do chronické, patří i dlouhodobé „šetření zad“ (například časté dlouhé klidné ležení v posteli), čímž dojde oslabení svalů a následnému špatnému zatěžování kloubů. Důležitým faktorem je i špatná léčba akutní bolesti zad nebo málo pohybu nemocného.

Průběh

      Zhruba každý desátý pacient má bolesti pouze v určité části zad nebo nohou (v takzvaném dermatomu: oblast zásobovaná nervy z jednoho míšního kořene), které jsou způsobeny poškozením  některého nervu. V tomto případě se mluví o radikulární bolesti. Ty vystřelují například do hýždí a nohou, typickým projevem je, že se nedají zlepšit aktivním pohybem. Bolest nabírá na síle s každým natahováním nervu - například ohýbáním nohy.
      90% akutních bolestí jsou difuzní a označovány jako neradikulární. V zhruba 70% případů je bolest lokalizována v bederní a pánevní oblasti zad. U každého čtvrtého pacienta se vyskytuje v šíji. Jen málo častý  je výskyt bolesti v oblasti prsou. Bolest může být lokalizována přímo v zádech, ale může vystřelovat i do oblasti stehen, ramen nebo pánve. Neradikulární bolesti se dají zlepšit aktivním pohybem a teplem. Vystřeluje-li bolest z kyčlí, jedná se většinou o tzv. startovací bolest.

Následky

      Zhruba každý desátý pacient trpí chronickými bolestmi zad. Nemocní většinou mají tendence stáhnout se do ústraní. Tím ovšem vzniká začarovaný kruh: Jakmile je totiž pokles  tělesné a sociální aktivity příliš veliký, může dojít k vzniku chronické bolesti.
      Bolesti zad patří k  nejčastějším bolestem vůbec. 17% všech lidí odcházejících do předčasného důchodu uvádí jako příčinu bolesti zad. Více než polovina pacientů, kteří měli bolesti déle než 6 měsíců, se již nikdy nevrátí do své původní práce. Statistiky zdravotních pojišťoven uvádějí, že bolesti zad jsou příčinou každého třetího dne pracovní  neschopnosti.

Rozpoznání/prohlídka

      Akutní bolesti jsou ve většině případů neškodné a často odezní samy od sebe. Není ani potřeba nákladně stanovovat diagnózu, jestliže se dostatečně projevují varovné příznaky jako je dlouhotrvající bolest, celková ochablost, poruchy citu v nohou.
      Trvají-li ovšem bolesti déle než čtyři týdny, měla by být zjištěna jejich příčina, protože není-li bolest dlouho léčena, vyvstává riziko přechodu do chronického stavu.
      Pro zjištění, zda leží příčina bolestí v přepětí svalů, prohlédne a prohmatá lékař nejprve hmatatelné, na dotek citlivé a ztvrdlé body svalů. Tlak na tyto body vyvolává vystřelující bolest nebo cuknutí svalu. Bolest je většinou omezena jen na určitou oblast zad. Jednou z metod jak zjistit, zda se bolest šíří z oblasti bederní, je takzvaná Schoberova metoda. Lékař požádá pacienta, aby se co nejvíce předklonil. U normálně se pohybující  páteře se prodlouží odstup mezi trnovým výběžkem pátého bederního obratle a o 10 cm výše položeným bodem zhruba o 4 - 6 cm.
      Další vyšetření závisí na výsledcích laboratorních testů na infekční onemocnění, rentgenu na zjištění změn kostí a držení těla, kosterní scintigrafie při podezření na nádorové metastázy. Počítačová tomografie (CT) a jaderná rezonanční tomografie jsou nutné, je-li plánována operace.

Léčba

      Akutní bolesti zad často vymizí samovolně. Důležité je zůstat i přes bolesti v pohybu. To se ovšem často lépe říká než provádí. Proto může být smysluplné užívat krátkodobě nějaký lék proti bolestem. Silné bolesti je důležité tišit v každém případě, aby nedošlo k chronizaci procesu.
      Účinek léků by se měl dostavit co nejrychleji a doba jejich účinnosti by měla být tak dlouhá, aby došlo v průběhu dne k co nejmenšímu omezení pohybu.
      Na léčbu akutních bolestí se nejčastěji používají  léky paracetamol, kyselina acetylsalicylová, nesteroidní antirevmatika a svalová relaxancia. U velice silných bolestí je krátkodobě nasazováno i opium.
      Ten, kdo trpí chronickou bolestí, potřebuje léčbu sestávající z více metod, které musí být postupně, případně současně nasazovány. Léčba léky má v počátku velice dobré účinky, bohužel často jen krátkodobé. Existuje i mnoho způsobů léčby bez použití léků, které se dají mezi sebou, ale i s léky, velice dobře kombinovat.
      Kombinovaný druh léčby je obecně doporučován, je podstatně účinnější než jednotlivý lék nebo neléková  terapie.

Léčba teplem
      Teplo zlepšuje prokrvování těla a podporuje odvádění látek, které se podílejí na vzniku zánětů. Teplem jsou uvolňovány svaly, pojivové tkáně se stávají elastičtějšími a kloubní maz tekutějším. Aplikace tepelné léčby se nabízí v podobě teplých koupelí a koupelí v páře, sauny, obkladů, teplých lahví, obkladů (s přísadami, které uvolňují svalstvo, například lístky jalovce atd.) a infračerveného světla . Jsou-li příčinou bolestí záněty, mělo by být použito pouze mírné teplo.

Léčba chladem
      Chladem se dají zmírňovat akutní bolesti, jejichž příčinou je zánět, natržení, přepětí, zhmoždění svalu nebo podvrknutí kloubu. Protože může dojít k omrznutí, měla by být při použití sáčku s ledem vložena mezi pokožku a sáček nějaká textilie.

Chiropraktická opatření
      Chiropraktická opatření prokazují dobré výsledky v případě, že příčinou bolesti je špatná poloha těla nebo zablokování kloubů. Léčba spočívá v určitých pohybových technikách, takže souhra svalů, kloubů a vazů začne opět pracovat plynule a hladce. Tato léčba musí být - hlavně v oblasti krční páteře - prováděna pouze zkušeným chiropraktikem, protože může dojít k vážným komplikacím,  například k ochrnutí.

Masáže
      Masáže uvolňují napětí ve svalech a tvoří pojivové vazivo elastičtějším. Neměly by se ale používat při čerstvých zraněních nebo při poruchách srážlivosti krve. Protože masáže docilují pouze pasivního uvolnění napětí, měla by být tato terapie doplněna o nějakou aktivní léčbu - například gymnastiku.

Stretch-and-spray
      Tato metoda je velice účinná při přepětí svalů. Chladivým sprejem docílíme znecitlivění svalu,  který pak můžeme volně natáhnout, což by jinak bylo velice bolestivé. Nakonec následuje zahřátí, čímž dojde k uvolnění a povolení svalu.

Injekce lokálních anestetik
      Lokální anestetika jsou nejčastěji užívána při bolestech zad ze svalového přepětí. V tomto případě je do bodu bolesti vpíchnuta malá dávka lokálního anestetika. Tato léčba musí být většinou několikrát opakována, aby došlo k přerušení začarovaného kruhu bolest - přepětí - bolest. Možnými vedlejšími účinky mohou být alergické reakce. Metoda nesmí být použita při poruchách srážlivosti krve, akutních zánětech a těžkých onemocněních srdce.

Ultrazvuk
      Ultrazvukové vlny vytvářejí vibrace, jejichž vlny se dostanou zhruba 1cm pod kůži. To umožňuje lepší prokrvování a uvolnění svalů i v hlubších vrstvách. Dají se takto odstranit i adheze, které vznikly na základě starých zánětů. Předpokládá se, že ultrazvuk pozitivně ovlivňuje i vedení bolesti nervy.

TENS (transkutánní elektrická nervová stimulace)
      Touto metodou jsou elektricky stimulována nervová zakončení na bodech bolesti. Tím dojde k celkovému snížení bolesti.

Injekce kuchyňské soli
      Zakládá se na podobném principu jako TENS. Nervová zakončení však zde nejsou stimulována elektricky, ale injekcí roztoku kuchyňské soli.  

Neurální terapie
      Při ní je do místa poruchy vstřiknuto lokální anestetikum (většinou prokain). Místy poruch mohou být například staré jizvy. Je-li takové místo lékařem správně nalezeno, měla by bolest v okamžiku vymizet.  

Gymnastika
      Tento druh léčby je doporučován hlavně lidem trpícím často se objevujícími bolestmi nebo lidem s chronickou bolestí. Jsou zde kombinována cvičení posilující svaly s cviky uvolňujícími svalové napětí.

Rehabilitace
      Stejně jako gymnastika je doporučována hlavně pacientům trpícím častými nebo chronickými bolestmi. Zde se pacienti naučí, jak správně provádět denní činnosti, aniž by zbytečně namáhali záda.

Uvolňující chování
      Existuje mnoho metod, jak správně uvolnit záda, z nichž je zde uvedeno jen několik příkladů. Autogenní trénink pomáhá - pravidelně prováděn - uvolnit vědomě svaly. U progresivního uvolňování svalů podle Jacobsena se pacienti naučí nejprve napnout a poté povolovat určité skupiny svalů zad.
      Biofeedback je metoda, při které se člověk naučí vědomě ovládat své vegetativní tělesné funkce. Obdrží například zpětné hlášení o stavu napětí ve svalech pomocí tónového signálu, jehož hlasitost závisí na síle svalového napětí.

Operace
      Operace je žádoucí vždy, když dojde k projevu takzvaných „kaudálních příznaků“ (příznaků poškození dolní části míchy). Známkami jsou ochrnutí a bolesti nohou, často jsou narušeny i funkce střev a dýchání. Symptomy se mohou dostavit například při výhřezu meziobratlových plotének, nádorech míchy nebo frakturách bederní části páteře. Příčinami mohou být poranění třech spodních bederních nervovových kořenů, křížové kosti nebo kostrče.
      Akutní výhřez meziobratlových plotének s projevy ochrnutí je zpravidla, ale nemusí být, operován. Operace zad u lidí s chronickými bolestmi se dnes provádějí daleko opatrněji a méně často, protože chronická bolest se operací většinou zlepší jen málo, i když je příčinou například zastaralý případ vyhřeznuté meziobratlové ploténky.
      U chronických bolestí, které trvají dlouho, nehraje většinou prvotní příčina již žádnou roli, a často dochází vinou stálého dráždění nervových vláken, vedoucích bolest, k snížení prahu bolesti. Tím se stává bolest, která není za normálních okolností výrazná, relativně velkým problémem. V tomto případě se již do popředí dostávají  psychické faktory. Žádný div, protože dlouhotrvající bolest nutně musí  zanechat v centrálním nervovém systému nezahladitelné stopy. Často tak vedou akutní bolesti, které jsou špatně ošetřovány a přehlíženy, k chronickým, které začnou vážně omezovat denní život pacienta.

Důležité upozornění

      „Zdraví od A do Z“ nemůže v žádném případě nahradit konzultaci s lékařem. Při závažných potížích, případně při tělesných změnách nebo před užíváním léků se ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Zvláště těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.

Prevence

      Svaly přebírají při držení těla velikou část práce a odlehčují páteři, kloubům a vazům. Nápadně mnoho pacientů s bolestmi zad má špatně vyvinuté svaly. Proto je velice důležitý trénink svalů, například ve fitness studiu. 
      Lidem trpícím častějšími bolestmi zad je doporučována rehabilitace, kde se například naučí, jak předcházet některým špatným zvyklostem, které zapřičiňují bolesti. Zvedáte-li těžký předmět, vždy  si  nejprve klekněte. Při rehabilitačním cvičení se můžete naučit cíleně ovládat jednotlivé svaly. Zůstaňte pohybově aktivní! Klid v posteli - pokud vůbec - pouze na nezbytnou dobu. V opačném případě vyvstává nebezpečí návyku na bolest. Budete-li držet tělo tak, abyste omezili bolest, a spokojíte-li se s tím, hrozí přepětí některých skupin svalů s následkem odbourání svalové hmoty a podstatně vyšším zatížením kloubů a páteře.
      Podívejte se kriticky na svoje pracovní místo a držení těla v sedu. Více náchylní k bolestem jsou lidé se sedavým typem práce, jako je například práce na počítači. V těchto případech provádějte pravidelně cvičení na uvolnění napětí v zádech. Naplánujte si odpočinkové přestávky a co nejčastěji střídejte sezení a chůzi.
      Zhruba třetinu svého života stráví člověk v posteli. Nešetřte proto na matraci. Neměla by být moc měkká a měla by mít dobré čalounění.
      Dále zredukujte nadváhu a dávejte pozor na přímé držení těla. Zkuste balancovat s knihou na hlavě. Takto si  již naše babičky zvykaly na dobré a zdravé držení těla.

Časté dotazy

      Dostavují se bolesti zad často?
      Ano, dostavují se nejméně tak často jako bolesti hlavy. Zhruba každý pátý člověk trpí nejméně jednou za měsíc bolestmi zad, 80% obyvatelstva občas a 90% alespoň  jednou za život.

      Trpím chronickými bolestmi zad. Pomůže mi operace?
      Chronické bolesti objevující se několikrát za rok jsou jen velice zřídka vyléčeny operativním zásahem. Ve vašem případě došlo k častému přepínání svalstva, chybnému držení těla a špatným návykům, čímž nemoc zchroničtěla. Chronické bolesti se nedají odstranit pouze jednou léčbou. Většinou musí být zkombinována léčba léky s léčbou  nemedikamentózní, aby mohlo být dosaženo dlouhodobého zlepšení. Jedna rada: Bude-li vám doporučována operace, a máte-li pochybnosti, zeptejte se ještě jiného lékaře.

      Které metody se nejlépe osvědčily v boji proti bolestem zad?
      Bohužel neexistuje žádný dokonalý recept. Jedná-li se o chronické bolesti, musí být nasazeno více metod současně. Důležitá je pravidelnost. Léky musí být užívány přesně podle stanoveného schématu, nemedikamentózí léčba pomůže jen tehdy, je-li pravidelně prováděna.

      Již delší dobu trpím bolestmi zad a můj lékař mi doporučil psychoterapii. Věří tomu, že si své bolesti pouze představuji?
      Radí-li vám lékař návštěvu psychoterapeuta, zdaleka to neznamená, že byste si snad bolesti vymýšlel. Často se bolest vytváří v těsném spojení mezi tělesným postižením a psychikou. Déle trvající bolest za sebou zanechá nevyhnutelné změny. Člověk si například „zvykne na bolest“ a přizpůsobí jí své chování, což ho vmanévruje do jakéhosi začarovaného kruhu. Psychoterapie může právě zde pomoci dostat se z něho ven, snášet lépe bolest a stát se znovu aktivním.

      Proč nemůže lékař určit příčiny mých bolestí zad?
      V případě chronických  bolestí je ve většině případů velice obtížné stanovit jasnou příčinu. Příčinami jsou většinou  zcela malé nervové poruchy nebo změny kloubů, které postupně vedou k těžko postřehnutelnému přizpůsobení se špatnému držení těla. Výsledkem toho jsou bolestivá přepětí zad a natržení vazů a šlach. 

      Jsou bolesti zad nebezpečné?
      Akutní bolesti  nejsou většinou nebezpečné a odezní po určité době samy. Kritické ovšem je, vyskytnou-li se nějaké varovné příznaky. K nim patří: poruchy citu, ochablost nohou až ochrnutí, předešlé onemocnění rakovinou, stálá bolest a horečka.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.

2
1Rotunda Cps4. 7. 2013 19:36:05
Naši zkušenost jako Centra pro pohybový lze s určitou nadsázkou vyjádřit takto: každá bolest zad je zanedbané držení těla. V tom se neliší od toho, co je uvedeno v příspěvku, na který reaguji.
Můžeme však uvést i další zkušenost: upravit držení těla je otázkou několika měsíců a někdy pravidelného cvičení po několik let. Mělo by být proto základem veškeré léčby tohoto typu obtíží. Postavení Gymnastiky a ani Fyzioterapie v uvedeném příspěvku tomu neodpovídá. Je to podle mého názoru proto, že cvičení (byť zdravotně zaměřené) je stále považováno za koníčka, zábavu, nejvýše součást životního stylu, nikoli nedílnou součást léčby. Pokud je mi známo, neexistuje studie, z níž by lékaři mohli vycházet a která by prokazovala, jakou váhu má určitý typ zdravotního cvičení na zvládání bolestí zad, pro jaké diagnózy je vhodné a jak je účelné kombinovat jej s dalšími léčebnými postupy a možnostmi. Cvičení je však něco jiného než fyzioterapie Cvičí lidé, kteří jsou zdraví a spoléhají na sebe. Na fyzioterapii chodí ti, kteří cvičit nemohou, protože jsou nemocní. Zdravotní cvičení pracuije jinými metodami než léčebná tělesná výchova, z níž vychází fyzioterapie. Vadné držení těla je nemoc - resp. reálná situace - u v zásadě zdravých lidí. Než přejde ve vážný zdravotní problém, trvá mnoho let. Kolika lidem, kteří přijdou s prvními příznaky, je naoodinována systematická léčba cvičením - tedy prevence?
Pokud na bolesti zad nebudeme pohlížet jako na celospolečenský problém, ale jako na nemoc, budeme národem z 90% nemocných lidí. A těch 10% zdravých - lidí bez bolestí zad - by na to vše mělo vydělávat?
Podívejme se ještě i na další věc- jaká je efektivita výdajů na léčbu boletí zad v poměru k míře uzdravení? Zkusme vyjádřit tento poměr kritériem vlivu jednotlivých druhů léčby na držení těla. Nevím nevím, jak bychom byli spokojeni s efektivitou zdravotní péče a účelností na ni vynakládanýách finančních prostředků.
PaedDr. Olga Chválová, CSc.
1
2Jan Dvorak31. 7. 2014 7:50:15
Dobrý den,

bolest zad se pomalu stává civilizační chorobou, která zasahuje široké spektrum populace. Cesta jak se zbavit tohoto neduhu nemusí být vždy jednoduchá a léčebný proces je často dlouhodobý. Jednou z možností jak se bolesti zad zbavit může být Iplikátor. Tato pomůcka pracuje na principu akupresury a pomohla od bolesti již tisícům lidí.

Více se o Iplikátoru dozvíte na http://www.iplikator.cz
0
3Jan Hämerle15. 8. 2018 11:33:55
Dobrý den mám na bolesti zad důchod,od roku-1999.nyní jsem v plném důchodě,nyní mě bolí zada v lavo a jde to do levé nohy,nejvíce v nártu,nemohu chodit,už jsem dostal 3 injekce,ty mě píchla sestra, doktor vyšel z pracovny a říká zda znám nějakého neurologa,to bylo vše a šel do své nory.aby se podíval kde to bolí ,jak to začalo to o ani nenapadne,asi šel dopít kávu,aby mu nevystydla..tak se u nás léčí.možná má doktorát z PLZNĚ.

Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události

GRADA - studuješ medicínu?