Močové kameny

Konkrementy

Močové kameny (konkrementy) se mohou vyskytovat kdekoliv v močových cestách a jsou častou příčinou bolestí, krvácení, obstrukce (tedy ucpání močových cest) a druhotně vzniklé infekce v močových cestách.

Kapitoly

Příčiny/rizikové faktory

Vznik močových kamenů souvisí s následujícími vyvolávajícími faktory:

  1. zvýšenou koncentrací kamenotvorných látek v moči;
  2. přítomnost předvytvořených jader konkrementů v moči (jako jsou například krystaly kyseliny močové); 
  3. porušená funkce mechanizmů, které zabraňují zvětšování krystalických jader konkrementů.

Močové kameny se liší velikostí – od mikroskopických krystalických jader až po kameny o velkosti několika centimetrů. Velké kameny zvané odlitkové (tvaru paroží) mohou skutečně vyplňovat celý ledvinový kalichopánvičkový systém. Asi v  80 procentech případů se jedná o kameny složené z vápenatých solí, především z oxalátu vápníku; v 5 procentech jsou kameny vytvořeny z kyseliny močové a ve 2 procentech jsou kameny vytvořeny z cystinu a ostatní kameny jsou buďto vytvořeny z magnezium amonium fosfátu (tzv. struvit) nebo se jedná a „infekční“ konkrementy. Kameny mohou mít charakteristickou barvu či vzhled, ale měla by být provedena krystalografická analýza k přesnému určení jejich složení. Vyšetření eventuální přítomnosti kamenotvorných látek v moči a podrobný rozbor složení močových kamenů bezprostředně po jejich objevení patří k základním úkolům pro prevenci vzniku konkrementů.

Chorobopis

V řadě případů zůstávají močové kameny „němé“ (tj. nevyvolávají žádné klinické obtíže). Bolesti v zádech nebo ledvinová kolika se mohou objevit, pokud kameny ucpávají jeden nebo více ledvinových kamenů, ledvinovou pánvičku nebo močovod. Močové kameny, které se nacházejí v močovém měchýři, způsobují zpravidla svému nositeli bolesti v suprapubické oblasti (tj. na břiše nad sponou stydkou).

Typické manifestní klinické příznaky ledvinové koliky zahrnují krutou bolest, kolísající ve své intenzitě, obvykle lokalizovanou v boku nebo v oblasti ledvin na zádech. Tato bolest vyzařuje podél průběhu močovodu do genitálu nebo na vnitřní stranu stehna. Manifestní klinické příznaky od postižení zažívacího traktu (jako jsou nevolnost, zvracení, vzedmutí břicha až klinický obraz neprůchodnosti střev) mohou zakrýt ledvinový původ obtíží. Zimnice, zvýšená teplota až horečka, hematurie (tj. přítomnost krve v moči) a časté močení jsou běžné, především tehdy, jestliže se konkrement pohybuje s proudem moči směrem dolů močovodem. Postižená ledvina vykazuje při akutní ledvinové kolice spojené s přítomností konkrementu v močovodu přechodný pokles funkce. Tento pokles ledvinové funkce může i po odchodu konkrementu ještě určitý čas přetrvávat.

Rozpoznání/vyšetření

Na postižení pacienta přítomností kamenů v močových cestách je nutno pomyslet vždy, když se u nemocného objeví klinické příznaky ledvinové koliky, bolesti v boku, bolesti na zádech lokalizované v úhlu mezi dolním okrajem žeber a páteří, bolesti v bederní krajině, tříslech a genitálu (a to bez jakéhokoliv patologického lokálního nálezu v těchto oblastech).

Stanovení správné diagnózy podporuje vyšetření vzorku moči, odebraného od pacienta a také rentgenové nálezy. Klíčový význam pro stanovení časné diagnózy má vyšetření ultrazvukem (tj. sonografie). Provedení rentgenové vylučovací urografie (provádí se s podáním rentgen kontrastní látky do žíly a následným provedením rentgenového snímku) je vhodné, abychom vyloučili možné ucpání močových cest konkrementem a také k vyloučení eventuální přítomnosti rentgen nekontrastních konkrementů v močových cestách. Také je nutno vyloučit jiná onemocnění, která mohou mít podobné klinické příznaky (jako je například apendicitida, zánět žlučníku, peptický vřed žaludku nebo dvanácterníku či akutní zánět slinivky břišní).

Vyšetření moči zpravidla odhalí přítomnost makro- či mikroskopické hematurie (tedy přítomnost krve v moči patrné pouhým okem nebo při mikroskopickém vyšetření), někdy též pyurii (tj. přítomnost hnisu v moči) nebo bakteriurii (tj. přítomnost bakterií v moči). V močovém sedimentu při vyšetření odebraného vzorku moči mohou být identifikovány různé krystaly, ale složení močového kamene by mělo být stanoveno krystalograficky. Jedinou výjimku představuje nález typických šestiúhelníkových krystalů cystinu v koncentrovaném okyseleném vzorku, který je velmi podezřelý pro cystinurii (jako cystinurie  se označuje metabolická porucha, která se projevuje vylučováním aminokyseliny cystinu v krystalické formě ledvinami).

Vyšetření pacienta rentgenem bývá velmi užitečné, protože většina konkrementů je rentgen kontrastní (tedy jsou na rentgenovém snímku viditelné). Pouze močové konkrementy vytvořené z kyseliny močové, jen zřídka také xantinové kameny a některé atypické konkrementy (například vytvořené z odloučené tkáně) jsou rentgen nekontrastní. Usazování vápníku v ledvinách (což je rentgenovém snímku viditelné) je typická pro tzv. nefrokalcinózu. Provedení urografie (tedy zobrazení vývodných cest močových), a to buďto retrográdní urografie (tedy do močových cest odspodu přes močovou trubici se vstříkne rentgen kontrastní látka a poté se provede rentgenový snímek) nebo intravenózní urografie (rentgen kontrastní látka se vstříkne do žíly a rentgenem se sleduje její postupné vylučování močí) může zobrazit konkrementy přítomné v močových cestách, a to jak rentgen kontrastní, tak i ty nekontrastní a současně pomůže vyloučit či potvrdit ucpání močových cest a také jeho případný stupeň a rozsah.

Léčba

Malé ojedinělé konkrementy, které nejsou komplikované ucpáním močových cest nebo vzniklou infekcí, nevyžadují žádnou speciální léčbu. Pokud je to možné, je třeba se pokusit vyléčit močovou infekci, včetně dlouhodobějšího podávání protibakteriálních léků ze skupiny chemoterapeutik. Manifestní klinické příznaky (tedy především kruté bolesti) je nutno tlumit podáváním léků proti bolesti (zpravidla se podávají léky ze skupiny spazmolytik – tj. léků uvolňujících křečovité stažení svalstva, ale také je někdy nutno použít i silná analgetika patřící do skupiny opiátů). Větší konkrementy, které ucpávají močové cesty, je někdy nutno odstranit i operačně.

Litotripse (tj. rozdrcení kamenů) pomocí rázových vln výrazně zlepšila léčebné postupy u konkrementů do velikosti jednoho centimetru, které jsou umístěné v ledvinné pánvičce nebo v nejvrchnější části močovodu. Další možnou léčebnou metodou je tzv. perkutánní nefrolitotomie (tj. odstranění močových kamenů pomocí zvláštního instrumentária zavedeného punkcí přes kůži do ledvinové pánvičky), často ve spojení s litotripsí. Některé konkrementy umístěné v ledvinné pánvičce nebo v močovodu vyžadují ovšem i chirurgické řešení, a to především v těch případech, kde jsou konkrementy spojeny s probíhající infekcí v močových cestách. Močové konkrementy, které jsou menší než 1 centimetr a jsou lokalizovány v dolní části močovodu, mohou být uvolněny endoskopicky (například pomocí přes močovou trubici přímého zavedení drátěného košíčku s pomocí cystoskopu s následným postupným sesouváním konkrementu). Konkrementy, které jsou vytvořeny z kyseliny močové, mohou být někdy zmenšeny či rozpuštěny dlouhodobou alkalizací moči (tj. zvyšováním pH moči do zásadité reakce) a současným podáváním léku alopurinolu, který podporuje vylučování kyseliny močové z organizmu. Bohužel přímé chemické rozpouštění konkrementu zatím možné není.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události