Cukrovka (úplavice cukrová, diabetes mellitus) patří mezi významné rizikové faktory arteriosklerotického postižení tepen, a je tudíž rizikovým faktorem dalších „civilizačních“ chorob, jakými jsou hypertenze (vysoký krevní tlak) a koronární choroba (ischemická choroba srdeční, vyvolaná arteriosklerotickými změnami středních a velkých tepen zásobujících srdeční sval).
Arterioskleróza je generalizované (povšechné) postižení, při němž dochází k ztluštění stěn tepen a ztrátě jejich pružnosti, s následkem poruchy prokrvení cílových orgánů (srdce, mozku, ledvin, končetin, střev apod.). Pod pojmem arterioskleróza rozumíme jednak aterosklerózu, jednak arteriolosklerózu. Ateroskleróza postihuje střední a velké tepny; změny se týkají především vnitřní vrstvy tepenné stěny, kde se ukládají tukové látky, vznikají vazivové změny a tzv. ateromové pláty (okrsky odumřelé předtím tukově změněné tkáně cévní stěny). Arterioloskleróza postihuje drobné tepny neboli tepénky (arterioly). Dochází při ní k ukládání bezstrukturních vazivových hmot (tzv. hyalinu) pod tepennou výstelku a později i do hladké svaloviny tepének.
Cévní změny při diabetu se týkají jak tepen velkého a středního kalibru (tzv. diabetická makroangiopatie), tak i drobných tepének a vlásečnic (diabetická mikroangiopatie).
Metabolické poruchy (poruchy látkové přeměny) při diabetu zvyšují pravděpodobnost pozdních orgánových komplikací. Riziko pozdních komplikací se u různých osob značně liší, ale obecně stoupá s délkou onemocnění diabetem.
Diabetická mikroangiopatie může být příčinou poruch prokrvení dolních končetin (odúmrtě - gangrény končetin), postižení ledvin (tzv. diabetická nefropatie) a účastní se patologicko - anatomických změn při postižení oční sítnice (tzv. diabetická retinopatie). Diabetická nefropatie nemá obvykle žádné příznaky až do doby, dokud onemocnění ledvin nedospěje do konečného stádia selhání ledvin. To si pak vyžádá léčbu umělou ledvinou (tzv. hemodialýzou) a v příznivém případě transplantaci ledviny.
Prostá retinopatie (počáteční změny sítnice) nenarušují nijak významně zrak, ale postupně se může vyvinout slepota (například odchlípením sítnice nebo krvácením). Těmto závažným stavům lze pravidelným očním vyšetřením zabránit, pokud je včas zahájena léčba laserem (tzv. fotokoagulační terapie). Určitý stupeň retinopatie se vyvine asi u 85 % diabetiků.
Výskyt aterosklerózy je u diabetiků asi 2 až 6 krát vyšší než v normální populaci, a to u mužů i u žen. Postižení tepen se u diabetiků vyvíjí v průměru o 10 let dříve.
Ve věku nad 40 let je gangréna (odúmrť) končetin u mužů diabetiků asi 50 krát častější než u mužů bez diabetu. U nemocných s končetinovými gangrénami, kteří nemají cukrovku, jsou nejčastěji postiženy větší cévy (např. pánevní, stehenní), zatímco periferní tepny bývají relativně ušetřeny. U diabetiků je naopak častější postižení tepen v oblasti bérce a nohy. Onemocnění periferních tepen na končetinách se u diabetiků často kombinuje s tzv. neuropatií, zahrnující poruchu kožní citlivosti, regresivní změny kůže a podkoží s úbytkem těchto tkání, nebolestivé degenerativní změny kloubů, a infekcí (bakteriální i houbovou), takže vzniká charakteristický obraz postižení dolní končetiny u diabetika zvaný diabetická noha. Také výskyt ischemické choroby srdeční je u diabetiků vyšší a předpokládaná délka života je nižší.
Vyskytují se nevysvětlené zeměpisné rozdíly. Někteří diabetici v Izraeli, severní Africe a Středním Východě vykazují nízký výskyt ischemické choroby srdeční. Podobně Japonci mají při diabetu nízký výskyt aterosklerózy včetně postižení periferních tepen. Zvýšené riziko srdečně-cévních chorob vzniklých na podkladě aterosklerózy je u diabetu závislého i nezávislého na léčbě inzulinem. Možnými příčinami aterosklerózy u diabetiků jsou zvýšená hladina cukru v krevním séru (hyperglykémie), zvýšená hladina hormonu inzulinu v séru (Pozn. Inzulin je hormon ovlivňující využití cukru v tkáních.) a změna spektra tuků v séru. Existují také důkazy, že zvýšená hladina inzulinu zvyšuje tvorbu cholesterolu ve svalových buňkách stěny tepen.