Centrální nervový systém

Periferní nervový systém funguje pouze k přenosu smyslových a motorických impulsů mezi centrálním nervovým systémem a svaly těla, žlázami a smyslovými orgány. Sám o sobě nehraje žádnou roli ani v analýze smyslových vjemů ani v tvorbě motorických impulsů. Obě tyto aktivity, a kromě toho ještě řada jiných funkcí se odehrává v centrálním nervovém systému. Centrální nervový systém tvoří mozek a mícha. Smyslovými vlákny dostávají zprávy ze smyslových orgánů a receptorů těla, filtrují a analyzují je, a pak odesílají impulsy motorickými vlákny, které pak způsobí odpovídající reakci svalů a žláz. Analytická nebo zpracující činnost může být poměrně jednoduchá pro určité činnosti prováděné míchou, ale analýza v mozku je obvykle velmi složitá, zahrnuje účast tisíců rozdílných neuronů. Mnoho smyslových neuronů v mozku končí a mnoho motorických neuronů v mozku začíná, přesto však je většina mozkových neuronů tak zvanými interneurony (propojovací nervové buňky), jejichž činností je filtrovat, analyzovat a střádat informace.

Celý centrální nervový systém musí mít stále zajištěné vydatné krevní zásobení s přísunem kyslíku a výživy. Je také chráněn 2 typy obalů. Prvním typem obalu je kost: mozek je uložen v lebce a mícha v páteři. Druhým obalem jsou meningy ("mozkové pleny") skládající se ze 3 membrán vazivové tkáně – tvrdé mozkové pleny (dura mater), pavučnice (arachnoidea) a omozečnice (pia mater). Mozkové pleny kryjí celý mozek a míchu.

Mozkomíšní mok je průhledná tekutina, která protéká kolem mozkových plen, mozku a míchy a skrze mozkové komory. Mok je tvořen plynule z krve specializovanými buňkami plexus choroideus (cévnaté pleteně) v mozkových komorách. Na rozdíl od srdečních komor, které mají jména, označují se mozkové komory pouze jednotlivými čísly. Očíslování jde shora dolů a první a druhá komora (známé jako postranní komory) jsou největší. Mok proudí z postranních komor úzkým otvorem do malé třetí komory, a pak skrz rovný užší kanál, mozkový mokovod, do větší 4. komory. Odtud uniká skrz otvory ve stropě komory do tzv. cisteren (prostory vyplněné mokem, které jsou v okolí mozkového kmene při bazi mozku). Pak mok proudí nahoru přes vrchol mozku (kolem mozkových hemisfér) a je znovu vstřebán (reabsorbován) speciálními výrůstky pavučnice (arachnoidální klky) do žilního systému.

Mícha

Mícha je sloupec nervové tkáně dlouhý asi 40 cm (16 palců), který běží uvnitř páteře z mozku do dolní části zad. Mícha je složena z nervových buněk a svazků nervových vláken.

Nervové buňky tvoří tzv. šedou hmotu, které má na příčném řezu tvar písmene H se zadními a předními rohy v každé polovině. Přední rohy tvoří motorické neurony, zatímco zadní rohy obsahují těla buněk spojovacích neuronů (interneuronů) a senzorických neuronů.

Šedá hmota je obklopena bílou hmotou. Tato bílá hmota je rozdělena do 3 sloupců a obsahuje vzestupné i sestupné nervy, které spojují mozek a míchu v obou směrech. Sestupné nervy posílají motorické impulsy z mozku do periferního nervového systému, zatímco vzestupné nervové kanály vedou smyslové impulsy do mozku.

Funkce míchy

Za prvé funguje jako dvojcestný vodivý systém mezi mozkem a periferním nervovým systémem. Toho je dosaženo senzorickými a motorickými neurony, jejichž vlákna vybíhají v dlouhých svazcích z mozku. Běží na různou vzdálenost dolů míchou, a na jejich nejvzdálenějším konci od mozku jsou v kontaktu s vlákny nebo těly buněk senzorických a motorických neuronů patřících k perifernímu nervovému systému. Zprávy jsou přenášeny přes synapse mezi míšními a periferními neurony.

Druhou funkcí míchy je kontrola jednoduchých reflexních činností. Toho je dosaženo neurony, jejichž vlákna probíhají na krátkou vzdálenost nahoru a dolů míchou a interneurony, které předávají zprávy přímo mezi senzorickými a motorickými neurony. Jestliže například položíte ruku na horká kamna, receptory bolesti v kůži pošlou zprávy smyslovými vlákny do míchy. Některé z těchto zpráv jsou předány okamžitě interneurony na motorické neurony, které kontrolují pohyb svalů paže a ruky, a ruka je rychle automaticky odstraněna. Jiné zprávy cestují nahoru do horní části míchy a jsou předány interneurony na motorické neurony, které kontrolují pohyby krku. Touto cestou je hlava automaticky otočena směrem ke zdroji bolesti. Další zprávy jsou neseny celou cestu nahoru do mozku a způsobí vědomé cítění horka a bolesti.

Mozek

Mozek rozdělujeme na tři rozdílné oblasti: zadní mozek, střední mozek a přední mozek. Každou z těchto oblastí lze rozdělit na oddělené úseky odpovědné za zcela rozdílné funkce, všechny úseky jsou složitě propojeny s jinými částmi mozku.

Největší strukturou zadního mozku je mozeček. Mozeček ovlivňuje především motorické aktivity. Vysílá impulsy, které vyvolávají mimovolní svalové pohyby k udržení polohy těla a rovnováhy, a společně s motorickými zónami velkého mozku koordinuje pohyby těla.

Mozkový kmen, který spojuje mozek s míchou, zahrnuje prodlouženou míchu, most a střední mozek. Mozkovým kmenem procházejí všechny všechny signály jdoucí z periferie do mozku i opačným směrem z mozku na periferii. Všechny přicházející i odcházející zprávy jsou přepojeny křížem – pravá strana těla je řízena levou stranou mozku a obráceně.

Různé struktury v mozkovém kmeni – včetně prodloužené míchy a mostu zadního mozku a retikulární formace (někdy nazývané jako retikulární aktivační systém) středního mozku – mají na starost základní životní funkce. Kontrolují srdeční akci, tlak krve, polykání, kašlání, dýchání a vědomí.

Velký mozek a hypotalamus

Největší částí celého mozku je velký mozek, který patří k přednímu mozku. Je více vyvinutý u lidí než u jiných živočichů a je nezbytný pro myšlení, paměť, vědomí a vyšší duševní pochody, včetně rozhodovacích činností. Velký mozek se dělí přesně uprostřed na dvě poloviny – mozkové hemisféry. Ty jsou ve spodní části spojeny tlustým svazkem nervových vláken zvaným "korpus kalosum". Ačkoliv si jsou obě hemisféry vzájemně zrcadlově podobné, mají zcela rozdílné funkce a spolupracují navzájem právě prostřednictvím korpus kalosum.

V centru mozkových hemisfér je nahromaděna šedá hmota tvořená neurony, nazývaná bazální ganglia. Ganglia koordinují svalovou aktivitu, která umožňuje tělu provádět specifické vědomé i nevědomé pohyby, například houpání paží při chůzi nebo formování výrazu tváře.

Hypotalamus leží v bazi mozku pod oběma mozkovými hemisférami. Je těsně pod další důležitou strukturou předního mozku, talamem, který funguje jako telefonní ústředna mezi míchou a mozkovými hemisférami. Hypotalamus je souborem specializovaných nervových center, které jsou propojeny s jinými důležitými zónami mozku stejně jako s hypofýzou. To je oblast důležitá pro kontrolu některých životně důležitých funkcí, například zpracování potravy, spánku a udržování tělesné teploty. Hypotalamus je také těsně spolupracuje s hormonálním (endokrinním) systémem (viz kapitola 5).

Hypotalamus je nervovými drahami spojen s tzv. limbickým systémem (systém související s kontrolou emočních reakcí, s regulací složitých forem chování v sociální, sexuální a rodičovské oblasti). Hypotalamus je také těsně spojen s čichovým centrem a jinými smyslovými centry mozku, se zónami podílejícími se na chování a na organizování paměti.

Mozková kůra

Mozková kůra je 3 mm (1/8 palce) silná rýhovaná vrstva šedé hmoty tvořící záhyby při vnějším okraji mozku. Tato část mozku se u člověka vyvinula v takovém rozsahu, že jen poskládáním v mnoha přehybech přes sebe je možné její přizpůsobení tvaru a velikosti lebky. Bez složení v záhyby by pokryla mozková kůra plochu 30krát větší. Kromě většiny mělčích záhybů jsou určité rýhy tak hluboké, aby rozdělily každou z obou hemisfér mozkové kůry na 4 části zvané laloky. Každý z laloků slouží jedné nebo více specifickým funkcím. Spánkové (temporální) laloky se účastní vnímání sluchu a také čichu, temenní (parietální) laloky se účastní vnímání dotyku a chuti, tylní (occipitální) laloky zajišťují zrak a čelní (frontální) laloky zajišťují pohyb, řeč a složité myšlení. V každém z těchto laloků jsou specifické oblasti, které přijímají smyslové vjemy pouze z jedné určité části těla. Například na vnímání dotyku jen z oblasti kolena je specializován nepatrný úsek temenního laloku, a naopak na vnímání z oblasti palce ruky je určen velký úsek temenního laloku. Proto je palec ruky mnohem citlivější než oblast kolena. Stejný princip platí pro ostatní smyslové (senzorické) části mozkové kůry a stejně tak pro části řídící motorickou činnost.

Právě mozková kůra dostává informace z pěti smyslů – zraku, sluchu, hmatu, chuti a čichu – analyzuje je a předává dále, takže ostatní části nervového systému mohou na informace reagovat, když je třeba. Tzv. premotorická oblast (tj. oblast mozkové kůry uložená v čelním mozkovém laloku před motorickou oblastí) i motorická oblast mozkové kůry spolupracují s ostatními zónami centrálního i periferního nervového systému na tvorbě koordinovaného pohybu, který je zásadní pro každou vědomou činnost těla.

Další části

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události