Syndrom vyhoření je psychický stav, do kterého se může dostat každý z nás. Mnohdy si to uvědomíme, když už je pozdě. Co to ale ve skutečnosti je, proč k němu dochází a je nějaká možnost s ním bojovat a nevyhořet? Odpovězme si spolu na tyto otázky.
Co je syndrom vyhoření a jak se projevuje?
Je to pocit extrémní vyčerpanosti. Je to více než běžná únava nebo běžný stres. Charakteristický je pro něj silný pocit beznaděje, bezmoci a dlouhodobého vyčerpání. Lidé, na které tento syndrom dolehl, přestávají mít zájem o svou práci nebo o své koníčky. Nemají žádnou motivaci k nějaké činnosti a jsou méně výkonní. Cítí se úplně citově vyčerpaní.
Proč k tomuto syndromu dochází?
Jedním z hlavních důvodů je přetížení. V práci se může stát, že po nás neustále vyžadují pracovat přesčas a někdy i za méně peněz. Díky elektronice jsme stabilně na příjmu a tak už ztrácíme hranici mezi osobním a pracovním životem. Někdy nás zase mohou sužovat obavy ze ztráty zaměstnání, nebo že je s námi jednáno nespravedlivě a my nevidíme východisko. Příčiny mohou být i osobnější. Víc než si myslíme. Například dlouhotrvající nemoc nebo neřešitelné konflikty v rodině i v práci. Mnohdy nás k syndromu vyhoření dovede naše fyzická schránka. Například nevidíme naději na zlepšení našeho zdraví, přestože jsme do toho vložili hodně úsilí. Občas k vytížení přispíváme sami. Chceme dosáhnout kariérních cílů a vyššího platu, a tak si přibíráme stále více práce. Ani si nevšimneme a zjistíme, že ten náklad co jsme si naložili v práci, už neuneseme. A tak jsme na cestě k vyhoření. Může se zdát, že všechny tyto okolnosti je nemožné změnit. Pak se cítíme jako v pasti a jako oběť.
Jak se syndromem vyhoření bojovat?
Určit si priority. Určitě rodina a zdraví je pro každého důležitá. Ale pokud máme syndrom vyhoření tyto hodnoty pravděpodobně trpí. Nesmíme přebírat priority od ostatních. Naše mohou být jiné, než má náš zaměstnavatel. Samozřejmě peníze a práci potřebuje každý. Najděme ale hranici, kde je práce a kde už je náš osobní život. Je to hodně těžké, ale když si sedneme a napíšeme si na papír, co třeba vyřešit a čemu se věnovat jako prvnímu, tak přijde ten pocit klidu, který potřebujeme.
Naučit se říkat ne. V práci i v každodenních činnostech si musíme uvědomit, co už je nad naše síly. Musíme být realističtí. Tím, že si budeme nabírat více práce a více povinností, nejenže ublížíme sami sobě, ale i svému nejbližšímu okolí. Musíme si přiznat, co zvládneme.
Podpora organismu. Svůj organismus musíme podpořit doplňky stravy, které nám s vyčerpáním pomohou. Například si můžeme udělat citrusovou kůru. Citrusy jsou zdrojem vitamínů a minerálních látek. Posílí naši imunitu a pomohou nám ke zdravému chodu organismu. Na celkové uklidnění v období stresu je dobrá třezalka. Má blahodárné účinky na naši psychiku. Když si budeme chtít vyčistit tělo i mysl, můžeme si pravidelně vařit kopřivový čaj.
Odpočinek. Nezapomínejme, že odpočinek nemusí stát moc peněz. Dostatek kvalitního odpočinku a takového toho vypnutí je nezbytně nutné. Najděme si zájmy, které nás naplní uspokojením. Vyloženě si vyhraďme čas na odreagování. A samozřejmě klasický spánek je k nezaplacení.
V našich silách je, abychom se z naprostého vyčerpání dostali. Někdy to zvládneme sami. Někdy k tomu potřebujeme pomoc od odborníka nebo od našich nejbližších. Vždyť to může zažít každý z nás. Můžeme ale zvítězit a naše vyhoření uhasit.
Emailu
Zaregistrovat se
