Čeleď: Třezalkovité (Hypericaceae)
Třezalka získala mezi lidmi také název krevníček, bylina svatého Jana, čarovník, prostřelenec či svatojanská bylina. Vytrvalá bylina roste v řídkých hájích, na mezích, polích i podél cest. Vybírá si křoviny a travnatá místa a nevadí jí jak suchá, tak vlhká místa. Třezalka má vzpřímenou, oblou a načervenalou lodyhu, která se v horní části značně rozvětvuje a dosahuje výšky 50 až 60 centimetrů. Má vstřícné a přisedlé listy vejčitého až polodlouhého tvaru, čepel dlouhá 1−3 cm je celokrajná a holá. Listové žlázky obsahující silici s hypercininem, červeným barvivem, vytvářejí tečkovitý dojem, odtud vzniklo přízvisko třezalky. Kvete přes celé léto žlutě v soukvětích na vrcholku lodyhy. Skládají se z pěti volných lupínků, kalich je tvořen pěti lístky. Plodí vejčitou tobolku, složenou ze tří pouzder.
Třezalka patří co do výskytu mezi nenáročné byliny, neboť jí nevadí ani sucho, ano vlhko. Narazit na ni můžeme u polních cest, v řidších lesících, na pasekách či ve křovinách.
Nať třezalky se sbírá přes léto, tedy když kvete, a horní část se odřeže 20 cm od vrcholku. Suší se ve svazcích na stinném místě či v sušárně za maximální teploty 45 °C. Po usušení má nať zelenou a květy žlutou barvu, chutná hořce a typická je živicová vůně. Maximální vlhkost drogy musí být do 12 %.
V třezalce je zastoupen hypericin, pseudohypericin, flavonové glykosidy, světle zelená živice, kyselina askorbová, třísloviny (až 10 %), stopy kyseliny nikotinové a ve větším množství také karoten.
Flavonové glykosidy zklidňují ústní, žaludeční i střevní sliznice a pomáhají při gastritidě, hyperaciditě a žaludečních vředech, neboť mají protizánětlivé a protikřečové, tzv. spazmolytické, účinky. Při nervových onemocněních, depresi, stísněnosti, nespavosti, strachové neuróze a psychovegetativních syndromech posiluje třezalka nervovou soustavu. Má antimikrobiální účinek, který vyvolávají fytoncidy, aktivní s bakteriemi.
Třezalka se užívá také jako olejový výtažek, jejž přikládáme na špatně se hojící rány a vředy. Doporučujeme ji používat i při ledvinových a žlučových kamenech, jaterních chorobách, popáleninách či zánětu sedacího nervu. Má rovněž diuretický účinek.
Emailu
Zaregistrovat se
