Prostřednictvím perimetru lze vyšetřit zorné pole pacienta, a odhalit tak mnoho očních i neurologických chorob.
Pacient se posadí na stoličku a zaměří se na konkrétní bod před sebou. Mezitím jsou mu pouštěny v prostoru různé zrakové podněty. Vyšetřovaná osoba je sdělí lékaři, jakmile je zaznamená. Výrazné zúžení zorného pole lze diagnostikovat i bez perimetru tak, že lékař před pacientem rozpaží a začne přibližovat paže k sobě za stálého mávání prsty. Vyšetřovaná osoba pak očaře informuje, jakmile pohyby zaznamená. Toto vyšetření však není přesné, a proto je lepší využít perimetru, který umožňuje detailnější rozbor a může odhalit i výpadek zorného pole.
Obvykle se používá počítačový perimetr, jehož součástí je i opěrka pro hlavu vyšetřované osoby. Pacientovi je zakryto jedno oko a tím druhým se zaměří na konkrétní bod před sebou. Má za úkol stisknout tlačítko, jakmile zaznamená světelné záblesky. Následně se zakryje druhé oko, celý proces se opakuje a po vyšetření má oční lékař k dispozici graf zaznamenávající zorná pole pacienta. Pokud není k dispozici počítačový perimetr, lze využít i perimetr kinetický. Rozdíl je v tom, že zrakové podněty negeneruje počítač, ale lékař prostřednictvím ukazovátek, jimiž pohybuje po konstrukci perimetru.
Za zorné pole označujeme prostor, z něhož vnímáme světelné podněty při fixované oční kouli v jedné poloze. To je možné proto, že i když se zaměříme na bod před sebou, periferní vidění nám stále umožňuje sledovat část prostoru, ačkoliv si to ani neuvědomujeme, dokud periferně nezaznamenáme například rychlý pohyb. Vrozený výpadek zorného pole pak máme každý z nás tam, kde odstupuje zrakový nerv ze sítnice (tzv. slepá skvrna). Jestliže se však díváme oběma očima, k výpadku zorného pole nedojde, neboť zorná pole obou očí se částečně překrývají ve středu a navíc je slepá skvrna u každého oka v jiné části zorného pole. Slepou skvrnu však obvykle nezaznamenáme ani při zakrytí jednoho oka.
Výpadek pole označujeme jako skotom a existují dva druhy. V případě pozitivních skotomů je reálný obraz zakryt barevnou skvrnou, u negativního skotomu část zorného pole vůbec nevnímáme. V případě poruchy poloviny zorného pole jde o tzv. hemianopsii.
Výpadek zorného pole může signalizovat celou řadu nemocí, jako je choroba sítnice či nemoc zrakového nervu. V případě zánětu zrakového nervu hovoříme o tzv. retrobulbární neuritidě, která může postihnout pacienta sama, ale objevuje se také jako doprovodný jev při roztroušené skleróze. Za výpadek zorného pole mohou v některých případech také choroby hypofýzy, například při jejím zvětšení může dojít k utlačení zrakového nervu.
Na toto vyšetření není potřeba dodržovat žádný speciální režim či se na něj jinak připravovat.
V případě použití počítačového perimetru se vyšetřovaná osoba posadí na stoličku před obrazovku přístroje a bradu si opře o podpěru. Očař mu následně zakryje jedno oko a tím druhým pacient sleduje konkrétní bod uprostřed obrazovky. Jakmile se různě na obrazovce objeví světelné body, má pacient za úkol stisknout tlačítko ihned, jakmile si jich všimne. Následně se celý proces opakuje s druhým, původně zakrytým okem. Vyšetření perimetrem trvá jen krátkou dobu v řádu několika minut.
Po skončení vyšetření perimetrem má lékař k dispozici graf se zorným polem pro každé oko zvlášť. Výsledek vyšetření vám tak může očař sdělit ihned. Prostřednictvím vyšetření perimetru lze diagnostikovat přítomnost skotomu v zorném poli oka.
Emailu
Zaregistrovat se
