Tumor markery nazýváme látky, které značí, pokud jsou zjištěny v těle ve zvýšeném množství, přítomnost nádorového onemocnění, u některých i rozsah onemocnění. Vyšetření se provádí z odebrané krve a na některých oddělených jsou zjišťovány i preventivně při odběru krve. V mnoha případech nesou velký význam jak pro diagnostiku tak pro nastavení léčebného postupu.
Rakovina se v současné společnosti vyskytuje poměrně často a je obávaným onemocněním. Značná pozornost se proto věnuje zdokonalování nejen léčby, ale právě diagnostiky. Ve většině případů úspěšná léčba rakoviny totiž záleží právě na včasné diagnostice. Ta je ale velmi obtížná, protože nádory jsou zpravidla bezpříznakové a jejich nalezení je možné pouze drahými zobrazovacími metodami, které jsou pro pacienta také velmi zatěžující a není proto možné je provádět preventivně. Při výzkumech se však ukázalo, že přítomnost řady nádorů v těle se pojí s přítomností různých specifických látek v krvi pacienta. Tyto látky je možné laboratorně zjistit v odebrané krvi a nazýváme je právě tumor markery.
Tumor markery se vyskytují v každém lidském těle v určitých koncentracích. Většina zdravých jedinců má však hladinu tumor markerů velmi nízkou, proto signálem pro možnou přítomnost rakoviny je až jejich zvýšené množství.
Tumor markery není možné považovat za velmi spolehlivé, protože se poměrně lehko stane, že pacient s nádorem má hladinu tumor markeru v normě a naopak zdravý jedinec má z různých jiných příčin hladinu markeru zvýšenou. Zvýšenou koncentraci tumor markeru je tak dobré brát spíše za nápovědu, že v určité části těla není něco v pořádku a je třeba dále hledat příčinu.
Největší přínos, možná trochu paradoxně, mají tumor markery až po diagnóze nádorového onemocnění. Sledování hladiny příslušného tumor markeru totiž lékaři umožňuje hodnotit úspěšnost léčby. Obvykle totiž koncentrace daného markeru stoupá a klesá úměrně počtu nádorových buněk v těle. Postup je takový, že po zjištění existence nádoru se změří hladina markeru v těle a pak se započne s léčbou (chirurgie, ozařování, chemoterapie), v průběhu léčby se pak koncentrace sleduje, pokud dojde k úspěšnému zaléčení nádoru, měla by koncentrace klesat. Po ukončení léčby se stav markeru u pacienta dále pravidelně monitoruje, pokud je i nadále nízký, značí to stabilizovaný stav, pokud ovšem stoupá, značí to navrácení choroby.
Jde o sloučeninu produkovanou buňkami prostaty, je tedy nasnadě, že zvýšená hladina tohoto markeru značí záněty prostaty, poranění prostaty, nezhoubné zvětšení prostaty a také rakovinu prostaty.
AFP je sloučenina pojící se hlavně s rakovinou jater, její zvýšenou hladinu způsobují i některé nádory zárodečných buněk, ale to není pro praxi zásadní. AFP se tedy nabírá hlavně při podezření na nádor jaterní tkáně.
Tento tumor marker se vyskytuje ve zvýšené hladině u řady nádorových onemocnění, jako jsou nádory trávicí trubice, rakovina plic, rakovina slinivky břišní, apod.
Typicky je tento marker zvýšený u rakoviny slinivky břišní a vyskytnout se může i u nádorů trávicí trubice.
Tento tumor marker se týká nejčastěji rakoviny prsu.
Zvýšené hodnoty zaznamenáváme zejména u rakoviny vaječníků, ale také například u rakoviny plic a rakoviny slinivky břišní.
Je sloučeninou, která se ve vyšších koncentracích objevuje u agresivního ale dobře léčitelného nádoru zvaného choriokarcinom. Ale zároveň bývá často zvýšený u žen během těhotenství, někdy je také označován jako těhotenský hormon. (to hezky ilustruje nejednoznačnost tumor markerů).
Této sloučenině se také říká lidský epididymální protein a nejčastěji zaznamenáváme její zvýšenou hladinu u rakoviny vaječníků.
Obvykle bývá zvýšena u mnoha nádorů vycházejících z nervové soustavy. Důležité je také to, že je zvýšena i u zhoubného melanomu.