Při sternální punkci je speciální jehlou odebrán vzorek kostní dřeně z hrudní kosti. Tento vzorek je následně odeslán na rozbor do laboratoře a na základě výsledků lze diagnostikovat onemocnění, odhalit stadium nemoci či sledovat léčbu u některých krevních onemocnění. Název sternální punkce je odvozen z latiny: sternun znamená hrudní kost, punkce pak nabodnutí.
Sternální punkce ( jiným názvem také punkce kostní dřeně, aspirace kostní dřeně nebo odběr kostní dřeně z hrudní kosti ) je výkon, při kterém lékař provádějící výkon proniká speciální jehlou do dutiny hrudní kosti, kde se nachází červená kostní dřeň. Kostní dřeň je měkká tkáň uložená uvnitř kosti, je to vlastně kostní morek. Pro lékařské vyšetření se odebírá červená kostní dřeň, což je tkáň, ve které vznikají červené krvinky, krevní destičky a většina bílých krvinek. Červená kostní dřeň se skládá z takzvaného stromatu, což je síť podpůrných buněk, a z kmenových buněk krvetvorby, které se neustále dělí a dávají vznik různým typům krevních buněk – červeným krvinkám, bílým krvinkám a krevním destičkám. Nasátím jehlou při punkci se získává vzorek kostní dřeně, který se následně dále pak vyšetřuje v laboratoři. Název tohoto vyšetření vychází ze slova sternum ( což je latinský název pro hrudní kost ) a punkce ( což znamená nabodnutí ). Sternální punkce je celkem běžné vyšetření prováděné zpravidla hematology, tj. lékaři specializujícími se na vyšetřování a léčbu krevních chorob. Jedná se o jednoduché a dostupné vyšetření, které pacienta nijak zvlášť nezatíží a může hematology orientačně informovat o poměrech panujících v kostní dřeni.
Sternální punkce se v naprosté většině případů provádí pro diagnostické účely, kdy se zjišťuje struktura a množství krevních elementů přítomných v kostní dřeni. Provádí se pro stanovení diagnózy onemocnění, určení jeho stadia nebo ke sledování účinnosti terapie mnohých onemocnění krve ( jako jsou nemoci červené a bílé krevní složky – - například makrocytární anemie, leukemie, pancytopenie, leukopenie, plazmocytom, dlouhodobá leukocytóza, polékový útlum kostní dřeně, útlum kostní dřeně po radioterapii nebo léčbě cytostatiky ). Sternální punkce poskytuje možnost přímého pozorování aktivity červené kostní dřeně, stavu a charakteru vyzrávání prekurzorů erytrocytů, jejich abnormalit ( tzv. dyserytropoéza ) a semikvantitativního posouzení množství a rozložení železa v buňkách. Značným diagnostickým přínosem u nemocných s horečkami neznámého původu je současná kultivace odebraného vzorku kostní dřeně, případně i cytogenetické vyšetření aspirovaného materiálu, a to zejména u hematologických nebo jiných zhoubných onemocnění nebo také při podezření na přítomnost nějaké vrozené poruchy u pacienta. Punkce kostní dřeně není obtížné vyšetření a při podezření na hematologickou chorobu ( tedy na nějaké krevní onemocnění ) by měla být provedena co možná nejdříve. Vyšetření má největší přínos v takových případech, jestliže pacientovi odebereme vzorek krve, vyšetříme jej a zjistíme v něm něco podezřelého – obvykle nevysvětlitelné změny v počtu bílých a červených krvinek či krevních destiček. V případě, že máme podezření na nějaké primárně krevní onemocnění ( jako jsou například aplastická anemie, leukémie, mnohočetný myelom a podobně ), může vyšetřující lékař z výsledku sternální punkce ledacos zjistit. Ze získaného vzorku kostní dřeně nemocného například pozná, jak moc se v kostní dření vyrábí krvinky, zda v ní nejsou přítomné nádorové buňky apod.
Na samotné vyšetření ( tedy na provedení sternální punkce ) se pacient nemusí nijak zvlášť připravovat. Vyšetřovaný jedinec může před ní normálně jíst, pít i užívat všechny léky, které normálně běžně užívá, nemusí být nalačno. Vyšetření se provádí buď v rámci vyšetřovacího programu při hospitalizaci na nemocničním lůžku, nebo na samotné vyšetření pacient přijde ambulantně. Před tím, než ošetřující lékař pacienta na provedení sternální punkce pošle, musí mít již u pacienta provedený laboratorní rozbor krve – minimálně musí být vyšetřen krevní obraz a testy na krevní srážlivost, popřípadě ještě jiná další vyšetření. Bezprostředně před provedením sternální punkce je důležité, aby pacient informoval lékaře, který bude samotný výkon provádět, zda netrpí nějakou formou alergie ( například alergií na některý lék používaný k lokální anestezii nebo na jodovou látku používanou k dezinfekci ), dále jaké léky nemocný pravidelně používá a jestli případně nemá nějaké poruchy krevní srážlivosti. Lékař před samotným výkonem sternální punkce také bude chtít vědět, zda vyšetřovaný netrpí osteoporózou ( osteoporóza neboli řídnutí kostí, je metabolické onemocnění, při kterém kostní tkáň řídne, je stále křehčí a náchylnější ke zlomeninám ), a zda pacient případně neprodělal operační výkon na hrudníku, při kterém mu byla proťata hrudní kost. Samotný výsledek provedeného vyšetření sternální punkcí je zpravidla lékaři k dispozici do několika dnů až týdne. Komplikace sternální punkce jsou naštěstí velmi vzácné, může dojít k lokálnímu krvácení nebo k infekci místa vpichu. Po výkonu může několik dní přetrvávat mírná bolestivost v místě vpichu.
Samotné provedení výkonu sternální punkce trvá asi 15 až 20 minut. Pacient si nejdříve musí odložit oblečení z horní poloviny těla až do pasu a poté se položí rovně na záda na rovné pevné lůžko. Vyšetřující lékař nejprve vyholí a pak potře dezinfekčním roztokem kůži na přední straně hrudníku vyšetřovaného v okolí plánované sternální punkce. Bývá to v naprosté většině případů v krajině nad horní částí hrudní kosti, protože místem vpichu při provádění sternální punkce je nejčastěji hrudní kost, a sice u dospělých pacientů zpravidla ve výši 2. až 3. žebra a nebo, a sice zejména u dětí, oblast tzv. manubrium sterni ( tj. rukověti kosti hrudní ). U dětí do stáří 2 let věku je možné provést punkci k odběru kostní dřeně také z dolní končetiny z oblasti tibie ( tj. z kosti holenní ), a to ve většině případů pod celkovou anestezií. U dětí nad 2 roky lze získat punkcí kostní dřeň k vyšetření také i z dalších míst, jako například z předních i zadních hřebenů kosti kyčelní, z výběžků těl páteřních obratlů nebo i z lemuru ( tj. z kosti stehenní ) či z patní kosti. Po dezinfekci pokožky znecitliví vyšetřující lékař předpokládané místo vpichu punkční jehly obstřikem roztokem lokálního anestetika, což prakticky znamená, že lékař vpíchne injekční jehlou pod kůži lokální anestetikum ( ve většině případů se k tomuto účelu využívá lokální anestetikum Mezocain v 1% koncentraci ). Tato fáze výkonu bývá zpravidla pro vyšetřovaného bolestivá, ale poté již by pacient neměl cítit žádnou bolest. Následně lékař provádějící výkon sternální punkce nařízne pacientovu kůži nad hrudní kostí drobným řezem skalpelem a otáčivými pohyby poté pronikne speciální silnou punkční jehlou do dřeňové dutiny hrudní kosti. Vyšetřovaný jedinec přitom může cítit určitý tlak v místě prováděného výkonu. Lékař poté aspiruje malé množství buněk červené kostní dřeně do injekční stříkačky ( nejlépe je nasát do stříkačky množství menší než 0,5 mililitrů ). Následně pak vyjme punkční jehlu a místo vpichu odezinfikuje a překryje sterilním krytím. Odebraný vzorek buněk červené kostní dřeně se ihned po odběru rozetře na několik podložních sklíček. U těchto vzorků se následně v laboratoři provede obarvení metachromatickými barvivy ( například se používá barvení dle May – Grünwalda, Giemsy, Wrighta ) a vzorky jsou poté laborantem pečlivě prohlédnuty pod mikroskopem, popřípadě jsou provedena ještě další laboratorní vyšetření kostní dřeně. Zbytek aspirovaného vzorku červené kostní dřeně se vzápětí potom vstříkne do zkumavky s heparinem ( což je lék, který zamezuje srážení krve ), aby bylo možné pozdější cytogenetické vyšetření kostní dřeně. Z odebraného vzorku kostní dřeně získaného sternální punkcí můžeme vyšetřovat pouze buňky samy o sobě, při nasávání a posléze při nanesení vzorku na podložní sklíčka se totiž rozruší původní struktura kostní dřeně. Jestliže chceme posuzovat celkové uspořádání kostní dřeně ( například v případě, že chceme zhodnotit poměr stromatu kostní dřeně k přítomným krvetvorným buňkám ), je nezbytné provést takzvanou trepanobiopsii kostní dřeně ( při trepanobiopsii se odebírá k laboratornímu vyšetření pacientovi speciální dutou jehlou váleček tkáně kostní dřeně o průměru 4 milimetry a trepanobioptický odběr se provádí výhradně z lopaty kosti kyčelní , viz příslušná kapitola ).
Kostní dřeň je měkká výplň kostí, tzv. kostní morek. Pro rozbor se používá červená kostní dřeň, v níž vznikají červené i bílé krvinky, respektive v případě bílých krvinek zde vzniká jejich většina, a dále také krevní destičky. Červenou kostní dřeň tvoří stoma neboli síť podpůrných buněk a kmenové buňky krvetvorby. Ty se stále dělí, čímž vznikají další červené či bílé krvinky nebo krevní destičky.
Červenou kostní dřeň obsahují všechny kosti jen asi do 5 let věku, pak je lokalizována jen v plochých a krátkých kostech (pánev, žebra, obratle, lebka či hrudní kost) nebo v koncových částech dlouhých končetin, ve zbytku se nachází žlutá kostní dřeň. Ta v sobě má především tukové buňky a krvetvorba zde neprobíhá. Ve starším věku se přemění na šedivou kostní dřeň.
Prostřednictvím sternální punkce lze vyšetřit buňky, avšak ne původní strukturu a celkové uspořádání. V některých případech však může být například poměr stomatu ke krvetvorným buňkám důležitým ukazatelem, v tom případě lékaři provedou trepanobiopsii kostní dřeně. Dutou jehlou je z lopaty kyčelní kosti odebrán váleček tkáně, který má v průměru okolo 4 mm a je opět vyšetřován v laboratoři. Z tohoto místa však lze odebrat vzorek kostní dřeně i klasickou punkcí. U malých dětí do jednoho roku věku je punkce prováděna za celkového znecitlivění a odběr je z holenní kosti.
Při tomto vyšetření se objevují komplikace ve formě krvácení či infekce jen velmi zřídka, občas však může místo vpichu bolet i pár dní po vyšetření.
Výsledek sternální punkce vám lékař sdělí v řádu několika dnů či jednoho týdne.
Emailu
Zaregistrovat se
