Sedimentace erytrocytů (tedy červených krvinek) je jedno z nejběžnějších laboratorních vyšetření, při kterém sledujeme rychlost poklesu červených krvinek ve vzorku nesrážlivé krve. Označuje se také zkratkou FW, podle iniciál jmen lékařů Fahraeuse a Westergrena, kteří tuto vyšetřovací metodu zavedli. Sedimentace označuje klesání a usazování červených krvinek ve skleněné kapiláře (což je dutá tenká trubička) naplněné vzorkem odebrané krve. Usazování červených krvinek ovšem neznamená srážení krve. Je to pouze běžný fyzikální jev, který je společný pro kterékoliv pevné částice nacházející se v tekutině. Jestliže postavíme skleněnou kapiláru naplněnou odebranou nesrážlivou krví do svislé polohy, začnou v ní červené krvinky vlivem gravitace klesat na dno a nad nimi zůstane vrstva krevní tekutiny.
Rychlost klesání jednotlivých částeček v tekutině závisí především na velikosti sedimentujících částic. Červené krvinky jeví tendenci vytvářet válcovité shluky (tzv. "penízkovatění červených krvinek"), které pak sedimentují rychleji než samostatné erytrocyty. U zdravého člověka je sedimentace poměrně pomalá a stálá, červené krvinky se spojují jen v malé shluky. Za chorobných stavů bývá většinou sedimentace zvýšena, protože červené krvinky vytvářejí větší a početnější agregáty, které pak rychleji klesají ke dnu. Vytváření válcovitých shluků červených krvinek napomáhá přítomnost některých bílkovin, především přítomnost fibrinogenu a gama-globulinů. Právě pro přítomnost těchto bílkovin v krevním séru pacientů se sedimentace červených krvinek zrychluje zejména v průběhu probíhajících zánětlivých onemocnění, při infekčních chorobách, v průběhu těhotenství, nebo při přítomnosti nádorového onemocnění v těle nemocného apod. Normální fyziologické hodnoty sedimentace červených krvinek u zdravých lidí se pohybují v tomto rozmezí: u mužů 2–5 milimetrů za 1 hodinu , u žen 3–8 milimetrů za 1 hodinu. S rostoucím kalendářním věkem jedince se rychlost sedimentace červených krvinek zrychluje, proto je nezbytné normální fyziologické hodnoty upravit podle dosaženého věku vyšetřované osoby.
U žen je normální rychlost sedimentace červených krvinek (udávaná v milimetrech za 1 hodinu) vztažená k věku pacientky rovna nebo menší než věk pacientky dělený dvěma. U mužů odpovídá normální rychlost sedimentace červených krvinek (udávaná v milimetrech za 1 hodinu) vzhledem k věku pacienta hodnotě, která je menší nebo rovna věku + 10 dělenému dvěma. Příčinou rychlejší sedimentace červených krvinek u žen je menší počet červených krvinek a zvýšená koncentrace fibrinogenu v jejich krvi.
Vyšetření sedimentace červených krvinek stále patří mezi běžně používané vyšetření krve. Nutno ovšem poznamenat, že není příliš specifické a v dnešní době je do značné míry nahrazováno laboratorním vyšetřením hladiny CRP (tedy tzv. C reaktivního proteinu) v krevním séru nemocného. Sedimentace červených krvinek se hlavně využívá pro diagnostiku a monitorování zánětlivého nebo nádorového onemocnění v těle pacienta. Používá se jako screeningový test při odhalování nových chorobných procesů a dále při sledování vývoje už diagnostikovaných chorob.
Vyšetření sedimentace červených krvinek neurčí přesnou příčinu chorobného stavu, ale je vodítkem při mapování probíhajícího procesu v těle. Metoda se běžně kombinujeme s prováděním dalších laboratorních testů. Samotné vyšetření sedimentace červených krvinek bez provedení dalších vyšetření nám nic konkrétního říci nemůže. Nevýhodou je totiž nespecifičnost vyšetření. Nalezení zvýšené sedimentace červených krvinek u pacienta může znamenat cokoliv a někdy její příčinu ani nezjistíme.
Není nutná žádná zvláštní příprava pacienta před vyšetřením sedimentace červených krvinek. Jedná se o normální odběr vzorku krve z jakékoliv žíly (zpravidla se odebírá krev ze žíly na paži či předloktí), který se dále vyšetřuje. Ovšem odběr vzorku krve by měl být proveden u pacienta nalačno. Po jídle je totiž sedimentace červených krvinek u každého jedince o trošku vyšší.
Emailu
Zaregistrovat se
