Tato zobrazovací metoda patří do oboru nukleární medicíny a pomáhá zobrazovat orgány prostřednictvím detekce gama záření. Vyšetřované osobě je nejprve v malém množství nitrožilně aplikována radioaktivní látka, neboť lze zobrazit její rozložení v těle. Látka obsahuje radionuklid, který vyvolává gama záření (odtud také název vyšetření gamagrafie), což je elektromagnetické vlnění s velkou energií. Záření následně zachytává speciální scintilační kamera.
Prostřednictvím scintigrafie lze zobrazit prostorové rozložení látky v našem organismu. Pro tyto účely je pacientovi v malém množství aplikována radioaktivní látka, což může být kterákoli látka, již naše tělo běžně obsahuje, rozdíl je pouze v jednom radioaktivním atomu. Takto přeměněné látky pak nazýváme jako radiofarmaka. Mezi vlastnosti radioaktivního atomu patří nestabilnost a přeměna na atom s nižší energií. Zbylá energie se pak vyzáří prostřednictvím tzv. gama záření. Poločas přeměny je pak definován jako doba, za kterou se přemění 50 % atomů. Pro účely scintigrafie jsou používána radiofarmaka s krátkým poločasem rozpadu, což znamená, že už po několika hodinách či dnech přestanou být radioaktivní.
Díky záření, které zachycuje speciální scintilační kamera, pak právě lze zobrazit rozložení látky v těle. Oblasti s vysokým obsahem radiofarmaka jsou zvýrazněny, což znamená, že tyto buňky látku hromadí ve zvýšené míře. Odhalit však lze i buňky, které látku naopak absorbovat nedokážou, a právě tyto informace jsou důležitým ukazatelem funkčnosti buněk.
Odhalení chemických látek díky jejich radioaktivitě se nazývá jako stopovací princip. Za jeho odhalení vděčíme Georgemu de Hevesy, což byl maďarský chemik, který tento objev učinil již v roce 1913. Důležité je, že obě látky (tj. ta původní i ta s radioaktivní formou) se chemicky chovají úplně stejně a mají i stejný chemický název. Liší se pouze počtem neutronů a nazýváme je jako izotopy. Tak lze využít jakoukoli látku, o jejíž distribuci v tkáni máme informace. Proto například pro zobrazení funkce štítné žlázy poslouží radioaktivní forma jódu, neboť jód je u zdravého člověka ve štítné žláze hromaděn a následně je z něj vyroben hormon thyroxin. Díky scintilační kameře pak zachytíme, která místa ve štítné žláze přijímají jód zvýšeně, či naopak vůbec, to vše se zobrazí kontrastně vůči okolí. Zjednodušeně lze říci, že prostřednictvím scintigrafie lze odhalit nemocnou tkáň, která má sice stejnou strukturu jako okolí, ale ne již funkci. Radiofarmakum pak vždy volíme v závislosti na tom, jaký orgán budeme vyšetřovat.
Toto vyšetření hraje v medicíně důležitou roli a poměrně často je používána scintigrafie kostí a štítné žlázy, méně obvyklá je již scintigrafie ledvin nebo mozku.
Vyšetření nepředstavuje žádné nebezpečí, neboť radioaktivní látka je aplikována jen ve velmi malém množství, které je přibližně stejné jako při rentgenu. Scintigrafii však nedoporučujeme, stejně jako v případě rentgenu, těhotným ženám. Máte-li proto podezření na těhotenství, nezapomeňte to sdělit svému lékaři. Kojící matky mohou scintigrafii absolvovat, ale je nutné kojení na krátký čas přerušit.
Zatímco při scintigrafii statické je vyhotoven jen jeden snímek, popřípadě více během delšího časového úseku v řádu několika hodin, při scintigrafii dynamické následuje více snímků po sobě v krátkém časovém sledu. Tak lze zachytit putování radioaktivní látky v našem těle. Prostřednictvím planární scintigrafie vyhotovíme snímek zachycující rozložení radiofarmaka v dané oblasti ve 2D. Při metodě SPECT lze získat obraz dokonce trojrozměrný.
Toto vyšetření doporučí lékař pacientům s podezřením na ložiskové změny kostního metabolismu, a proto je scintigrafie kostí prováděna pro odhalení metastází kostí. Poslouží ale také po úrazech, zánětech i dalších onemocnění. Pro scintigrafii kostí jsou obvykle používány fosfátové komplexy (izotop technecia 99mTc).
Na vyšetření není nutné se nijak speciálně připravovat, důležité je akorát zvýšit pitný režim. Nejprve je nitrožilně aplikováno radiofarmakum, po 2 až 3 hodinách následují snímky, což trvá od půl hodiny do 45 minut, přičemž pacient po celou dobu snímkování leží a snaží se nehýbat. Ještě před začátkem snímků je nutné se vymočit. V některých případech jsou snímky zhotovovány již při aplikaci radiofarmak.
Perfusní scintigrafii plic doporučí lékař pacientům s podezřením na ložiskové poruchy prokrvení (například plicní embolizace). Aplikována bývá nejčastěji bílkovina albumin značená techneciem, neboť ta je zachytávána v kapilárách plic. Při podání látky pacient leží a snaží se klidně a z hluboka dýchat, následuje zhotovení snímků, což trvá asi čtvrthodinu.
Ventilační scintigrafie plic je důležitá u pacientů s ložiskovými poruchami průchodnosti dýchacích cest a obvykle doplňuje perfusní scintigrafii plic (tzv. ventilačně-perfusní scan plic). Snímky jsou zhotovovány při vdechování vzduchu se značeným plynem, což bývá krypton.
Prostřednictvím statické scintigrafie ledvin lze zobrazit funkční stav ledvin, ložiskové změny i polohu ledvin. Před vyšetřením je nutné zvýšit pitný režim, následuje aplikování radiofarmak a po 2 hodinách také snímkování, které zabere od 15 minut do půlhodinky. Při dynamické scintigrafii ledvin lze prostřednictvím zobrazení pohybu radiofarmaka zkontrolovat funkci ledvin a odtok moči. Půl hodiny až hodinu před vyšetřením je nutné zvýšit pitný režim, vyšetřovaná osoba by měla vypít zhruba půl litru tekutin. Před scintigrafií si pak dojde na toaletu, neboť kvůli plnému močovému měchýři by mohlo dojít ke zpomalení odtoku moči z ledvin. Snímkování začíná již při aplikaci radiofarmak a trvá okolo půlhodinky až 40 minut.
Při perfusní scintigrafii srdečního svalu lze odhalit ložiskové poruchy prokrvení. Existuje více typů tohoto vyšetření, obvyklý postup zahrnuje snímky srdce v klidu a po zátěži, což bývá běh na pásu či jízda na rotopedu. Vyšetřovaná osoba je na scintigrafii srdce na lačno, obvykle se nedoporučuje ani užívání léků na srdce. Nezapomeňte proto lékaře informovat o všech užívaných lécích a řiďte se jeho pokyny.
Pomocí scintigrafie lze zobrazit nejen velikost a tvar štítné žlázy, ale i abnormální ložiska v ní obsažené. Již několik týdnů před plánovaným vyšetřením je potřeba vysadit hormony štítné žlázy a léky, vyšetření není možné provést ani v případě, že pacient nedávno absolvoval vyšetření s kontrastní jodovou látkou či mu byly aplikovány léky obsahující jód. Snímky jsou zhotoveny po 15 minutách až půlhodině od aplikace radiofarmak a snímkování zabere asi 15 minut.
Na toto vyšetření není nutné se nijak speciálně připravovat, ale je vhodné zvýšit pitný režim před i po scintigrafii. Na některé scintigrafické vyšetření se pacient dostaví na lačno.
Průběh se vždy odvíjí od vyšetřovaných orgánů, více informací k nejběžnějším scintigrafickým vyšetřením je uvedeno výše. Obvykle je pacientovi nejprve aplikováno radiofarmakum a po kratší či delší době, opět v závislosti na vyšetřovaném orgánu, následuje snímkování, které obvykle zabere několik desítek minut.
Výsledek scintigrafie vám sdělí váš ošetřující lékař či doktor, jenž vyšetření prováděl.
Emailu
Zaregistrovat se
