Revmatoidní faktor (RF) je tzv. protilátka proti protilátkám, konkrétněji jde o látku, kterou nalezneme v krvi převážně u autoimunitních nemocí a je to protilátka, která cílí na imunoglobuliny.
Nejčastěji je zaznamenáváno zvýšení revmatoidního faktoru u revmatoidní artritidy. U pacientů s podezřením právě na tuto nemoc je tedy využíváno právě vyšetření revmatoidního faktoru. Pacientem je tedy typicky jedinec, který trpí bolestmi kloubů, u kterých je podezření na autoimunitní původ. Další možný případ pozitivního nálezu na revmatoidní faktor je i u Sjögrenova syndromu. V praxi je pak při podezření na revmatologické onemocnění nabírán kompletní panel autoprotilátek, ke kterým patří i revmatoidní faktor.
Odebírá se standardně žilní krev, vzorek potom vyšetřuje daná biochemická laboratoř. Metod pro vyšetření revmatoidního faktoru, jeho přítomnosti a koncentrace, je více. Koncentrace se uvádí v mezinárodních jednotkách na mililitr [IU/ml] a koncentrace 25-30 IU/ml je považována za negativní nález, hodnoty vyšší za pozitivní. U pacientů trpících revmatoidní artritidou jsou zaznamenávány i hodnoty přes 100 IU/ml.
Provést diagnózu revmatoidní artritidy, ale kvůli nepřesnosti není možné pouze na základě revmatoidního faktoru, pro diagnózu je nutná i přítomnost klinických příznaků. Stejně tak není možné na základě negativního nálezu revmatoidního faktoru toto onemocnění stoprocentně vyloučit. Revmatoidní faktor může vycházet pozitivní i bez zjevné příčiny a také u dalších autoimunitních nemocí, jako jsou systémový lupus erythematosus, sarkoidóza, tuberkulóza, primární biliární cirhóza a další.