Pozitronová emisní tomografie

PET, emisní počítačová tomografie

Vyšetření pozitronovou emisní tomografií bylo do praxe uvedeno poměrně nedávnou, provádí se až od 90. let 20. století. Pomocí tohoto vyšetření lze zobrazit rozdílné tkáně kvůli jejich rozdílnému metabolismu, čehož využívá nejen onkologie, ale také neurologie a kardiologie. Pacientovi je nejprve podáno nepříliš velké množství radioaktivní látky a následně je měřeno záření, které je vysíláno z těla pacienta. Každá tkáň však akumuluje záření v jiném množství, a proto je i zobrazení tkání různé.

Kapitoly

Na jakém principu pozitronová emisní tomografie funguje

Prostřednictvím PET lze zobrazit různé tkáně podle toho, jak dokážou akumulovat radioaktivní látku, což je v tomto případě modifikovaná molekula glukózy. Tento jednoduchý cukr přijímá naše tělo dennodenně, aby mělo dostatek energie, avšak kvůli pozitronové emisní tomografii je do molekuly glukózy navíc přidán radioaktivní izotop fluoru 18F (2-fluor-2-deoxy-D-glukóza) neboli FDG, odtud pak název vyšetření FDG-PET. Pozitronovou emisní tomografii lze provádět i prostřednictvím jiných látek, avšak tyto možnosti se teprve zkoumají. Podáním modifikované molekuly glukózy lze zajistit to, že ji tělo začne vychytávat a štěpit, stejně jako normální cukr. Na rozdíl od něho je však štěpení možné jen s první reakcí, a proto zůstává modifikovaná molekula glukózy „uvězněna“ v buňce, což je pro potřeby PET žádoucí. Tak lze totiž odhalit, jaké množství radioaktivity vyzařují různé části našeho těla. Po čase je pak i tato modifikovaná molekula glukózy z těla vyloučena.

Vyšetřování je prováděno na lačno, aby zdravé buňky nemusely glukózu zpracovávat ve zvýšeném množství. Na skeneru pak budou buňky, jež glukózu nezpracovávají, tmavé, zatímco buňky glukózu zpracovávající ve zvýšeném množství budou svítit, respektive budou snadněji rozpoznatelné vůči svému okolí.

Použitá radioaktivní látka je tzv. pozitronovým zářičem a při přeměně na neradioaktivní izotop bude do okolí vyslán pozitron, který tvoří antičástici elektronu. Do jednoho milimetru od vzniku však zaniká, čímž zároveň vznikají dva fotony o energii 511 keV. Každý elektron se navíc dostává na opačnou stranu. Koincidenční detektor, který je tvořen snímacím prstencem okolo pacientova těla, pak zaznamenává fotony, jež ve stejném čase dopadly na protilehlá místa, čímž lze určit i přímku, okolo které záření vzniklo. S pomocí těchto údajů pak výpočetní technika sestaví obraz dané oblasti, který však není úplně přesný (rozlišení cca 5 mm), přesto z něj lékaři získají důležité informace o funkčním stavu tkání. Údaje o anatomii ale chybí, a proto se stále častěji používají hybridní přístroje PET/CT, které obsahují jak prstenec pro PET, tak prstenec pro CT (rozlišení 1 mm). Prostřednictvím počítače pak lze údaje zkombinovat tak, aby lékař získal o stavu pacienta dostatek informací.

Rizika pozitronové emisní tomografie

Pozitronová emisní tomografie představuje bezbolestnou a bezpečnou vyšetřovací metodu. Radioaktivní látka je použita jen ve velmi malém množství, zhruba jako při dvou rentgenových vyšetřeních hrudníku. Při pozitronové emisní tomografii je vhodné přijímat zvýšené množství tekutin, aby se radioaktivní látka z těla co nejrychleji vyloučila a byla co možná nejméně zadržována v močovém měchýři. Vyšetření se neprovádí u těhotných žen či u žen s podezřením na těhotenství. Kojící ženy lze prostřednictvím pozitronové emisní tomografie vyšetřit, avšak je nutné kojení na 24 hodin přerušit. Osoby, u nichž je pozitronová emisní tomografie provedena, by se pak měly následujících 24 hodin vyhýbat těhotným ženám a malým dětem. Toto opatření je vhodné proto, že radioaktivní látka ještě nebyla z těla zcela vyloučena, k čemuž dochází zhruba po 24 hodinách od jejího podání.

Kdy je pozitronová emisní tomografie vhodná

Toto vyšetření se provádí především v onkologii, neboť právě u nádorových buněk dochází k rychlému dělení, a tím pádem i zvýšené spotřebě glukózy. Při podání radioaktivní látky s glukózou ji tak budou nádorové buňky zvýšeně vychytávat, čímž začnou „svítit“, a lékař je tak rozpozná od ostatních buněk. Prostřednictvím pozitronové emisní tomografie lze odhalit primární nádor i metastáze, stejně jako určit stadium, ve kterém se nádorové onemocnění právě nachází, či sledovat, jak je léčba účinná. Vyšetření PET se uplatní i v neurologii pro lokalizaci ložiska v mozku, které zapříčiňuje epilepsii. V kardiologii pak zase lze prostřednictvím PET posoudit funkční stav srdce.

Před pozitronovou emisní tomografií

Dva dny před vyšetřením je nutné se vyvarovat fyzické zátěže, neboť namožené svaly rovněž potřebují zvýšené množství glukózy, a tak by mohly být výsledky nepřesné. Den před PET je vhodné konzumovat potraviny s nízkým obsahem sacharidů, takže je nutné se vyhnout sladkostem, bramborám, těstovinám a dalším, doporučena jsou naopak vejce, maso či zelenina. Jakmile schází do vyšetření jen 6 hodin, musí pacient pít pouze vodu a nesmí jíst. Vyšetření pak začíná kontrolou hladiny cukru v krvi při píchnutí do prstu, je-li glykemie příliš vysoká, je nutné vyšetření odložit. Cukrovkáři přijdou na vyšetření na lačno a mají při sobě své léky. Všem vyšetřovaným osobám doporučujeme si obléknout pohodlné oblečení, které neobsahuje kovové součástky.

Nezapomeňte lékaře vždy informovat o svých nemocech, především o diabetu či klaustrofobii, stejně jako o tom, zda můžete být těhotná. Před pozitronovou emisní tomografií je pak nutné také podepsat informovaný souhlas.

Průběh vyšetření

Nejprve je změřena hladina cukru v krvi, je-li příliš vysoká, vyšetření je nutné odložit. Následuje podání radioaktivní látky prostřednictvím injekce a poté pacient hodinu čeká, než se začne se samotným vyšetřením. Pacient odloží veškeré kovové předměty a ulehne na pohyblivé lehátko, které následně projíždí prstencem s detektorem, během čehož jsou pořizovány snímky.

Při snímání se pacient nesmí hýbat, a musí tedy zhruba 20 minut setrvat v klidu. Po vyšetření je nutné zvýšit příjem tekutin pro rychlejší vyloučení radioaktivní látky z těla. K úplnému vyloučení pak dojde do 24 hodin.

Výsledek

Výsledek vyšetření vám sdělí buď váš praktický lékař, či lékař z oboru nukleární medicíny.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události