Mingazziniho zkouška je vyšetření, které je prováděno zejména na neurologii, ale využívají ho i jiná oddělení, vyšetření zachycuje asymetrické snížení svalové síly na některé z končetin. Jde o poměrně běžně prováděné fyzikální vyšetření nejčastěji prováděné na horních končetinách.
Vyšetření probíhá následovně: Pacient zavře oči a předpaží ruce, po té by měl udržet ruce 30 vteřin ve stejné výšce, pokud se mu to nepodaří a jedna z končetin klesne, je výsledek testu pozitivní. U dolních končetin test probíhá obdobně, pouze je pacient v poloze vleže na zádech a nohy má pokrčené v kolenou, pokud jednu z nich neudrží jde opět o pozitivní výsledek.
Pozitivní výsledek Mingazziniho zkoušky značí na jedné z končetin poruchu svalové síly, tedy ochrnutí. Ochrnutí jedné končetiny a druhé ne je typické zvláště při tak zvané lateralizaci u mozkové mrtvice a proto je využívána právě pro potvrzení mrtvice.
Po pozitivním výsledku Mingazziniho zkoušky obvykle ihned následuje vyšetření na naurologii i s vyšeřením pomocí zobrazovacích metod (nejčastěji CT), které má za úkol rozlišit ischemickou od krvácivé mozkové příhody.
Problém nastává u mozkových příhod, které nepostihují svalovou sílu končetin (například mozková mrtvice způsobující poruchy řeči), u takových příhod je Mingazziniho zkouška nepřesná a pokud je podezření na mozkovou příhodu značné, provádí se neurologické vyšetření i u negativní Mingazziniho zkoušce.