Název mamografie vznikl z latinských slov mamma, což znamená prs, a grafie neboli popis. Jak již samotný název napovídá, touto metodou lze zobrazit prsy především pro odhalení karcinomu. Při této metodě se používá mamograf, což je speciální přístroj s měkkým rentgenovým zářením. Jeho použití je i screeningové a úspěšnost v odhalení nádoru až 95 %. Předností mamografu je i to, že dokáže diagnostikovat nádor už v počátečním stadiu, kdy ještě není zrakem ani hmatem patrný. Právě včasné zachycení rakoviny bývá pro úplné uzdravení klíčové.
Mamografie v lecčems připomíná běžné rentgenové vyšetření, avšak v případě mamografu je velmi důležitá správná poloha prsu. Jedině tak lze totiž použít co nejnižší dávku rentgenových paprsků a snímky zachytit co nejpřesněji. Proto jsou součástí mamografu desky, mezi které je prso vloženo a lehce stlačeno. Na rozdíl od běžného rentgenu je navíc při mamografii použito měkkého rentgenového záření s nižší energií a větší vlnovou délku, než se používá při klasickém rentgenu u zobrazování kostí.
Mamografický screening je preventivní vyšetření mléčné žlázy sloužící k odhalení nádoru. Právě karcinom prsu je nejčastějším ženským zhoubným onemocněním. V tuzemsku se plošný mamografický screening provádí od roku 2002 a díky němu se snížila úmrtnost u rakoviny prsu až o 30 %.
Mamografický screening patří mezi sekundární preventivní vyšetření, což znamená, že i když tímto vyšetřením nelze zabránit vzniku nádoru (tzv. prevence primární), včasnou diagnózou lze předejít vážným zdravotním důsledkům. Mamografii jako preventivní vyšetření podstupují ženy pravidelně mezi 40. a 50. rokem věku, v tuzemsku mamografii hradí zdravotní pojišťovna všem ženám od 45. do 69. roku věku. Proto by měla každá žena této věkové kategorie podstupovat mamografii jednou za dva roky, žádanku na vyšetření jí vystaví gynekolog či praktický lékař. Vyšetření však může podstoupit
žena v jakémkoli věku, i jak často chce, avšak v tom případě si mamografii hradí sama, cena bývá od 400 do 700 Kč za vyšetření.
Jiným případem jsou ženy, u nichž je riziko vzniku rakoviny prsu vyšší z toho důvodu, že se karcinom prsu vyskytl v jejich rodině a mají k tomu genetické dispozice (jsou nositelkami genu BRCA1 a BRCA2). Ošetřující lékař tak nesmí podceňovat riziko vzniku rakoviny u těchto žen a musí je pravidelně posílat na screening. Těmto ženám hradí mamografii zdravotní pojišťovna.
Na mamografické vyšetření by se měla okamžitě vypravit i žena, která nahmatá během pravidelného samovyšetření prsu nějakou bulku. Ženám mladším 30 let pak bude spíše než mamograf doporučen ultrazvuk, neboť v mladším věku jsou prsní žlázy hutnější a na mamografickém záznamu mohou být hůře čitelné.
Dalším způsobem vyšetření prsu je i tzv. duktografie (nazývána také jako galaktografie), kterou ženy podstupují v případě abnormální sekrece z mléčné žlázy. To může být nebezpečné obzvláště v případě, že se sekrece vyskytuje jen u jednoho prsu nebo obsahuje příměs krve. V případě, že ženu trápí mléčná sekrece z obou prsů, aniž by kojila, budou na vině zřejmě hormony a duktografie se obvykle neprovádí, namísto toho lékař vyšetří hladinu hormonů v těle ženy. Duktografie je vyšetření, při němž lékař zavede kanylu do vyústění mlékovodu a aplikuje kontrastní látku. To bývá sloučenina jódu a slouží ke kontrastnímu zobrazení vůči okolním tkáním na rentgenu.
Mamografie je prováděna ve zdravotnických zařízeních se speciálním vybavením. Konkrétní mamocentrum v nejbližším okolí vám doporučí váš gynekolog či praktický lékař. Mamocentrum neměňte, mají totiž uschované všechny snímky, což usnadní stanovení diagnózy.
Před tímto vyšetřením není třeba dodržovat žádný speciální režim. Doporučujeme vám vypravit se na vyšetření v první polovině menstruačního cyklu, neboť tehdy nejsou prsa tolik citlivá, a vyšetření tak pro vás bude méně nepříjemné.
Vyšetřovaná osoba si odloží do půl těla a prs je umístěn mezi podložku a desku mamografu. Následně je zkontrolováno, zda je prs umístěn ve správné poloze, a nastává postupná komprese prsu kvůli lepšímu zachycení obrazu. To nebývá příjemné, avšak kompresi vždy provádí zkušený zdravotnický personál, a proto by neměla být bolestivá. Následně je zapnut mamograf a proveden snímek. Celý proces se opakuje dvakrát pro každý prs, neboť je nutné získat vždy jeden horizontální a jeden vertikální snímek u každého prsu.
Mamografický snímek je dostupný velmi rychle, ale následně ho ještě musí zhodnotit a interpretovat zkušený lékař. Objeví-li se na snímku nějaké ložisko, není třeba hned panikařit, protože může jít o nezhoubný neboli benigní útvar, což bývá většinou cysta či vazivový nebo tukový nádor. V tom případě vám lékař doporučí pravidelné opakování vyšetření po čtvrt roce, aby byl i tento nezhoubný útvar pod kontrolou. Je-li nález nejasný, může po mamografii ještě následovat ultrazvukové vyšetření.
Pokud má lékař podezření na zhoubné neboli maligní ložisko, doporučí vám tzv. core-out biopsii. Při ní je za lokálního znecitlivění odebrán vzorek ložiska pomocí tenké jehly, který je následně odeslán na histologický rozbor. Po celou dobu výkonu je vše kontrolováno ultrazvukem a tento odběr vzorku tedy není nijak nebezpečný. Na core-out biopsii se není potřeba nijak připravovat či po ní dodržovat speciální režim. Výsledky jsou k dispozici během pár dní.
Emailu
Zaregistrovat se
