Kyretáž dělohy známá také pod lidovým označením „výškrab“ je diagnostický a léčebný zákrok, při kterém se pomocí kovového nástroje vybaví tkáň z dělohy, nástroj je zaváděn přes pochvu. Odebraná tkáň je, pokud je to třeba, následně histologicky vyšetřována.
Dříve byla tato metoda využívána k potratům, v současnosti ale už jsou potraty prováděny jinými metodami. V současné době je tak kyretáž využívána k odstranění placenty, která zůstala v těle po porodu, nebo jako způsob řešení tzv. zamlklého potratu (missed abortion). Zamlklý potrat je samovolný potrat, při kterém není mrtvý plod vypuzen z těla. Dále se kyretáž využívá u děložního krvácení u žen po klimakteriu, u kterého není jasný původ a při gynekologickém krvácení z dělohy, které by mohlo pacientku ohrožovat. V neposlední řadě se také využívá při zjištění zesílené děložní sliznice na ultrazvukovém vyšetření a to za účelem vyloučení raných forem rakoviny dělohy.
Zákrok je přes svoji nenáročnost a nízkou rizikovost (viz níže) často obáván, provádí se v celkové anestezii a zřídkakdy trvá déle než 20 minut. Před zákrokem je pacientce provedeno předoperační vyšetření, nutné pro zákroky pod celkovou anestezií a 4-6 hodin před kyretáží by žena neměla jíst ani pít. Zpravidla je s vyšetřením spojena i krátká hospitalizace (1-2 dny).
Co se nevýhod tohoto zákroku týče, jde především o gynekologické krvácení, které obvykle není těžké a samo přestává. Zřídkakdy dochází k těžkému krvácení, případně poranění děložní stěny, které by mělo za následek odstranění dělohy, ale tyto případy jsou spíše vzácné. Méně častou komplikací jsou pak gynekologické infekce, které doprovází bolesti břicha, horečka a výtok. Po zákroku je rovněž nutné se zdržet pohlavního styku po dobu cca 14dnů, protože by mohl být bolestivý.
Emailu
Zaregistrovat se
