Tato vyšetřovací metoda má za úkol zaznamenat změnu objemu končetin pod vlivem změněného objemu krve v cévách. Prostřednictvím končetinové pletysmografie tak lze odhalit cévní zúžení či uzávěry. V tuzemsku se k těmto účelům používá především tzv. Dopplerovský ultrazvuk.
Před vyšetřením není potřeba dodržovat žádný speciální režim, pacient by však neměl alespoň půl hodiny před pletysmografií kouřit.
Vyšetřovaná osoba si lehne a zdravotnický personál umístí na končetiny elektrody i tlakoměrové manžety. Nejprve je změřen objem končetin a následně jsou nahuštěny manžety zhruba do třetiny v porovnání s měřením krevního tlaku. V této fázi dochází k opakovanému měření objemu končetin. Po půl minutě je manžeta úplně vypuštěna a celý proces se několikrát opakuje. Končetinová pletysmografie pak trvá okolo půlhodinky.
V některých případech je objem končetin měřen i v pohybu. Během chůze na místě totiž dochází k aktivaci svalové pumpy, jejímž úkolem je posouvat krev v srdci, a žíly se tak vyprazdňují. Po ukončení chůze si vyšetřovaná osoba lehne a lékaři měří, za jak dlouho dojde opětovnému naplnění žil.
Výsledky končetinové pletysmografie jsou k dispozici okamžitě. Tlakoměrová manžeta je naplněna do takové míry, aby došlo k uzavření povrchových žil, takže krev hůře odtéká z končetin k srdci. Tím pádem dochází ke zvětšení objemu končetin. K návratu do normálního stavu dochází po uvolnění manžety, avšak pokud trpí pacient neprůchodností povrchových žil, je nutné počítat s delším časovým úsekem.