Irigografie představuje rentgenovou vyšetřovací metodu tlustého střeva s použitím kontrastní látky. Rentgen patří mezi nejčastější typy vyšetření a je založen na použití rentgenových paprsků, které částečně pronikají hmotou. Použitím konstrastní látky pak lze získat jasnější výsledky.
Rentgenové záření lze definovat jako elektromagnetické vlnění s krátkou vlnovou délkou, jehož zdrojem je tzv. rentgenka, kterou si lze představit jako speciální lampu. Rentgenové záření dokáže částečně proniknout hmotou v závislosti na hustotě i tloušťce dané látky a paprsky, které hmotou projdou, lze zachytit na speciálním papíře, a lékař si je tak může prohlédnout. Použitím kontrastní látky navíc docílíme toho, že určité oblasti organismu se na obrazu zviditelní a budou kontrastně vystupovat vůči svému okolí. Účelem irigografie je získat rentgenové snímky tlustého střeva, které následně zhodnotí zkušený lékař. Rentgenové záření je ionizující a ve velké míře může způsobit zdravotní komplikace, ale během vyšetření je dané množství tak malé, že se není třeba ničeho obávat.
Irigografické vyšetření je vhodné pro pacienty s podezřením na zánět, nádor i další choroby tlustého střeva. Zhoubný nádor tlustého střeva nazýváme jako kolorektální karcinom a riziko jeho vzniku stoupá spolu s věkem. Zatímco ve skupině do 45 let onemocní rakovinou tlustého střeva jen 0,002 % ročně, ve skupině lidí nad 75 let jsou to již 0,3 % lidí. Pro určení závažnosti rakoviny je důležité stanovit i stupeň prorůstání nádoru stěnou střeva a zkoumat přítomnost metastáz v uzlinách. Na kolorektální karcinom pak ukazují bolesti břicha, přítomnost krve ve stolici či nápadné hubnutí a většinou je pacientovi doporučena operace. Do nezhoubného nádorového onemocnění pak řadíme i polypy v tlustém střevě, což jsou stopkaté útvary, jejichž přítomnost se projevuje podobně jako v případě karcinomu. Na rozdíl od něj však lékaři polypy lehce odstraní při kolonoskopii a následná léčba obvykle nebývá nutná. Irigografie však neumí tyto stopkaté útvary odstranit ani odebrat vzorek střeva.
Irigografie se pacient nemusí bát, důležité je pouze dodržet pokyny lékaře a připravit se na vyšetření tak, aby bylo tlusté střevo na irigografii zcela vyprázděné. Toho lze dosáhnout pomocí speciálních vyprazdňovacích přípravků. Pokud nebude střevo řádně vyčištěno, je nutné vyšetření opakovat.
Při objednání termínu vyšetření vám lékař sdělí všechny potřebné informace o průběhu i to, jak se máte na irigografii připravit. Většinou přijme pacient poslední jídlo v poledne den před vyšetřením a poté má dovoleno již jen ve zvýšené míře pít, aby do večera přijal zhruba 4 litry tekutin. Poté užije pacient projímadlo a následuje fáze vyprazdňování, pro větší pohodlí a klid doporučujeme, aby byl pacient v této době doma. Jestliže užíváte léky na ředění krve, poraďte se o nich s lékařem. Obvykle se týden před irigografií vysazují. Den před vyšetřením pak doporučujeme užít jen ty nejnutnější léky.
Nejprve je pacientovi aplikována tišící a bolest tlumící látka prostřednictvím injekce. Následně se uloží na levý bok a lékař citlivě zavede ohebnou trubici pacientovi do konečníku. Tou je následně aplikována kontrastní látka. Po celou dobu komunikuje zdravotnický personál s pacientem a následují rentgenové snímky břicha. Celé vyšetření zabere okolo čtvrthodinky či 20 minut.
Po vyšetření odchází pacient domů a věnuje se běžným denním činnostem. V případě užití protialergického léku nesmí pacient v několika následujících hodinách řídit auto.
Snímky zhodnotí zkušený radiolog a výsledky jsou pacientovi sděleny zhruba do 3 dnů.
Irigografii může v některých případech nahradit kolonoskopie, možností je i test na okultní krvácení. Při něm je proveden rozbor stolice s cílem odhalit krvácení z tlustého střeva.
Emailu
Zaregistrovat se
