Prostřednictvím intravenózní vylučovací urografie může lékař prohlédnout u pacienta vylučovací systém, který zahrnuje ledviny, močový měchýř, močovod, pánvičky a kalichy ledviny. Při tomto vyšetření je užita kontrastní látka, což je sloučenina jódu, která se vylučuje ledvinami. Součástí vyšetření jsou i rentgenové snímky v oblasti pánve a břicha.
Přesný postup intravenózní vylučovací urografie se může trochu lišit, neboť vždy záleží na tom, co lékař přesně vyšetřuje. V nepatrných detailech se může lišit i průběh celého vyšetření, protože každé pracoviště může mít trochu jiné zvyky.
Vylučovací urografie není zrovna často prováděné vyšetření, a i přes své opodstatnění je často nahrazováno jinými zobrazovacími metodami.
Toto vyšetření patří mezi rentgenologické metody. Při intravenózní vylučovací urografii jsou prostřednictvím rentgenového snímku zobrazovány tělní struktury v závislosti na tom, do jaké míry propouštějí rentgenové paprsky. Vyšetření probíhá navíc za pomoci kontrastní látky, což je sloučenina jódu, díky které jsou určité tělní struktury na rentgenovém snímku výraznější a kontrastují s okolím. Kontrastní látka jde do ledvin a následně je vylučována spolu s močí, díky čemuž lze pak na rentgenu dobře zobrazit močové vývodné cesty. Během vyšetření je provedeno několik snímků, aby bylo možné zobrazit všechny části močových cest. Na začátku intravenózní vylučovací urografie je proveden tzv. nativní snímek, kdy v sobě ještě tělo jodovou kontrastní látku nemá. Po její aplikaci jsou za několik minut provedeny různé rentgenové snímky, následovat může i pozdní snímek močového měchýře. V některých případech je nutné zachytit snímek po kompresi močovodů, v tom případě je za pomoci pásky stlačeno pacientovo břicho.
Lékaři doporučují toto vyšetření pacientům s podezřením na choroby vývodných močových cest, vhodné je v případě ledvinové koliky, krvi v moči či stále se opakujících infekcích horních močových cest. Pomoci může při ledvinových kamenech nebo jiných překážkách v močových cestách, které běžný rentgen nezachytí, navíc může lékař zkontrolovat tvar i umístění ledvin pacienta.
Tato rentgenová metoda není nebezpečná, obtíže mohou ve výjimečných případech nastat kvůli aplikování kontrastní látky. Ačkoliv není rentgenové záření zdravé, při tomto vyšetření je mu pacient vystaven v tak malém množství, že mu v žádném případě nemůže ublížit, neboť obdobnou dávku rentgenového záření můžeme za pár dní nevědomky přijmout i z přírodních zdrojů. Záření je trochu rizikovější pro těhotné ženy, respektive pro jejich ještě nenarozené dítě, a proto, je-li to alespoň trochu možné, nepodstupují ženy rentgenová vyšetření v těhotenství vůbec. I z toho důvodu se intravenózní vylučovací urografie doporučujeme ženám během prvních deseti dnů menstruačního cyklu, kdy je riziko ještě nerozpoznaného těhotenství nižší.
V některých případech může aplikace kontrastní látky vyvolat těžkou alergickou reakci, ale v současné době jsou již podávány tzv. neionické kontrastní látky, u nichž je toto riziko mnohem nižší. Mírnou alergickou reakci lze zaznamenat v podobě kožní vyrážky, bolesti hlavy, nevolnosti a nutkání na zvracení, kašle či ztíženého dýchání. Aby bylo pro pacienta celé vyšetření co nejméně zatěžující, jsou v některých případech pacientovi podány léky tlumící alergickou reakci, jako je například Dithiaden či Prednison. Vždy je nutné, aby pacient nezapomněl lékaři sdělit své alergie, zvláště v případě alergie na jód. Doktor pak zváží možná rizika a může doporučit protialergické léky.
Kontrastní látka je vylučována ledvinami a odchází z těla s močí. Jsou-li vaše ledviny oslabené vlivem choroby apod., mohla by to pro vaše ledviny velká zátěž. Nezapomeňte proto všechny tyto informace sdělit svému lékaři!
K zobrazení vylučovacího ústrojí může posloužit také ultrazvuk či CT. Použití alternativních metod je však vždy třeba zvážit v souvislosti s podezřením na konkrétní onemocnění.
Při objednání termínu nezapomeňte lékaři sdělit, zda trpíte některými alergiemi či chorobami, informujte ho také o pravidelně užívaných lécích. V případě intravenózní vylučovací urografie jsou obzvláště důležité informace o tom, jestli jste alergičtí na jód. Nezapomeňte lékaři také sdělit, že jste astmatik, diabetik či jste prodělali onemocnění štítné žlázy nebo ledvinovou chorobu. Ženy navíc sdělí doktorovi datum poslední menstruace s ohledem na možnost těhotenství. Intravenózní vylučovací urografii by ženy měly podstupovat během prvních deseti dnů menstruačního cyklu.
Alespoň čtyři hodiny před vyšetřením je nutné se vyvarovat jídla a cigaret. Jestliže vám budou podány léky tlumící alergickou reakci, můžete být méně pozorní, a proto neřiďte motorová vozidla. Možná alergická reakce je také prakticky jediný problém, který toto vyšetření s sebou nese. Jedná se pouze o velmi zvláštní případy, ale vzhledem k podání přímo do žíly může vést až k anafylaktickému šoku. Den před plánovaným vyšetřením, stejně jako po něm, je nutné zvýšit denní příjem tekutin pro lepší vyloučení jodové kontrastní látky.
Chvíli před začátkem vyšetření je nutné, aby si pacient došel na toaletu. Močový měchýř musí být před aplikací kontrastní látky vyprázdněn. Při intravenózní vylučovací urografie leží pacient obvykle na zádech, případně změní polohu na základě pokynu lékaře. Pacient je obnažen do půli těla. Vyšetření začíná nativním snímkem, následuje aplikace roztoku jodové sloučeniny. Ta je podávána přímo do žíly pomocí injekční jehly. V tomto okamžiku mohou mít vyšetřované osoby pocit, jako když se jim rozlévá teplo po těle, a není třeba se ničeho obávat, takové pocity jsou zcela běžné. Následuje několik rentgenových snímků v břišní a pánevní oblasti, většinou jsou tři za zhruba půlhodinku. V některých případech je nutné provést kompresi močovodů a pacientovi je stlačeno břicho pomocí pásky, což může být trochu nepříjemné, ale není to bolestivé. Je-li vylučování látky opožděné, může následovat po hodině či delším časovém intervalu ještě jeden rentgenový snímek.
Vyšetření je poměrně nenáročné a neinvazivní, protože až na nitrožilní podání kontrastní látky jde v podstatě o rentgenové vyšetření. Vylučovací urografie má za úkol odhalit možné blokace a překážky odtoku moči, jako jsou zúžení a uzávěry, ta pak pomáhají odhalit nádorová onemocnění močových cest, močové kameny apod.
Rentgenové snímky jsou lékaři k dispozici ihned. Zkušený radiolog je následně vyhodnotí a předá ošetřujícímu lékaři, který intravenózní vylučovací urografii pacientovi doporučil. Následuje interpretace výsledků pro pacienta i doporučení dalšího léčebného postupu.
Emailu
Zaregistrovat se
