Hodnota glykovaného hemoglobinu je využívána hlavně v interním lékařství v diabetologii, a její funkce je hlavně určení toho, jak probíhá léčba u pacienta s již zjištěnou cukrovkou.
Hemoglobin je krevní barvivo, které můžeme najít v červených krvinkách a je schopné vázat kyslík a následně jej distribuovat do těla. Část hemoglobinu dokáže vázat také krevní cukr, glukózu, čímž vzniká zmiňovaný glykovaný hemoglobin. V případě, že stoupá hladina krevního cukru (hyperglykémie), zvyšuje se i hladina glykovaného hemoglobinu v krvi. Glukóza-hemoglobin je pevně navázán a existuje až do odbourání dané červené krvinky a jejího hemoglobinu, životnost takové krvinky pak je přibližně 120 dní.
Vzhledem k tomu, že glykovaný hemoglobin zůstává v těle tak dlouhou dobu, dokáže jeho vyšetření odhalit, zda prodělal pacient v poslední době časté výrazné hyperglykémie. Toto vyšetření je proto prováděno opakovaně u pacientů, kteří jsou léčeni s cukrovkou (cukrovka 1. typu, cukrovka 2. typu, LADA, MODY, těhotenská cukrovka), dokážeme z něj totiž určit, jak úspěšně je cukrovka kompenzovaná. Bohužel se z vyšetření, ale nedozvíme, zda je to špatně nasazenou léčbou, nebo nerespektováním dietních opatření, to už zůstává na ošetřujícím lékaři.
Vyšetření probíhá ze vzorku žilní krve v biochemické laboratoři. Hodnota se vyjadřuje v procentech a jde o poměr glykovaného hemoglobinu k celkovému množství hemoglobinu.
Zdravý jedinec by měl mít naměřenou hodnotu menší než 4%, u diabetiků s úspěšnou léčbou pak pod 6%.
Je možné a v současnosti i více využívané hodnocení koncentrace glykovaného hemoglobinu v koncentračních jednotkách v milimolech na litr. Hodnoty jsou pak následující.
a) zdravý jedinec - glykovaný hemoglobin pod 39 mmol/l
b) výborně kompenzovaný diabetik - 39-45 mmol/l
c) relativně přijatelně kompenzovaný diabetik - 46-60 mmol/l
d) špatně kompenzovaný diabetik - nad 60 mmol/l
Závěrem je třeba zmínit, že přesto, že je vyšetření jednoduché a užitečné pro udržení přehledu o léčbě pacienta, není vždy přesné. Evidovány jsou výrazné odchylky v pooperačních stavech, po větších krevních ztrátách a u pokročilých fází chronického selhání ledvin.