Fibroskopii lze definovat jako optické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku prostřednictvím endoskopu. Tuto metodu považují lékaři za jednu ze základních zobrazovacích gastroenterologických metod a nahradili jí i dříve používané rentgenové vyšetření žaludku. Využití endoskopických metod při vyšetřování trávicí trubice je vhodné především proto, že na rozdíl od rentgenu umožňují barevné zobrazení nitra orgánu, díky čemuž lze patologické změny přesněji rozpoznat a diagnostikovat. Rentgen navíc neumožňuje zobrazení povrchních slizničních změn, zatímco při využití endoskopických metod to možné je. Prostřednictvím fibroskopie lze rovněž natáčet i fotit vnitřní strukturu dutých orgánů, provádět biopsii neboli odběr vzorků, odstranit tumory, kaménky a cizí tělesa či provádět punkci.
Orální endoskopie byla poprvé vyzkoušena v 60. letech 19. století Adolfem Kussmaulem, který zavedl trubici, jež byla vyrobena z kovu a na šířku měřila 13 mm, do žaludku polykače mečů. Za skutečného průkopníka v gastroskopickém pozorování je však od 80. let 19. století považován Jan Mikulovicz.
Největší změnu pak vyvolal objev skleněných vláken, jež byly úspěšně využity i v endoskopii. První fibroskop (fibra znamená vlákno) vyrobil Basil Hirschowitz v roce 1958 v USA a přístroje na této bázi jsou využívány i v současnosti. Průlom byl především v tom, že díky ohebným skleněným vláknům mohlo být do fibroskopu přivedeno světlo. Do Československa se přístroj dostal v 60. a 70. letech z Japonska od značky Olympus a v novějších a modernizovanějších verzích se používá i v současné medicíně. Od roku 1983 se pak začaly objevovat i elektronické videoendoskopy.
Fibroskop slouží k vyšetření trávicího traktu. Je to optický přístroj, který tvoří kromě optického zařízení i tubus. Je ohebný díky vláknité optice, která zároveň umožňuje vedení světla, přičemž zdroj je součástí okuláru přístroje. Pomocí fibroskopu tak má lékař k dispozici nezkreslený a osvětlený obraz, přičemž je možné ho zachytit i přídavným fotoaparátem či kamerou.
K fibroskopu lze navíc připojit i další nástroje, jejichž prostřednictvím lze například provést biopsii neboli odebrat histologický vzorek či provádět léčebné zákroky jako odstranit cizí těleso, polypy či kamínek ve vaterské papile.
Lékař doporučí fibroskopii těm pacientům, které trápí bolesti žaludku, poruchy při trávení a polykání, pálení žáhy, zvracení krve či krev ve stolici, okultní krvácení či infekce Helicobacter pylori. Pomocí fibroskopie lze také kontrolovat hojení vředu či odhalit příčinu nočního kašle, chrapotu, nevysvětlitelné laryngitidy a faryngitidy či bronchiálního astmatu. Využít jí lze rovněž při podezření na cizí těleso v trávicím traktu.
Nejprve je stanoven termín vyšetření, při kterém je pacient detailně informován o celém průběhu, rozsahu vyšetření i následném postupu. Je nutné, aby byla vyšetřovaná osoba na lačno, protože pouze tak bude zobrazení přehledné. Proto musí pacient večer před vyšetřením jen lehce povečeřet a dále se veškerého jídla vyvarovat. Od půlnoci nesmí kouřit či pít a v případě, že pacient užívá antikoagulační léky, je nutné prášky den před vyšetřením vysadit. Při vyšetření je použito lokálního znecitlivění sprejem a není nutná hospitalizace pacienta.
Vyšetření je krátké a zabere zhruba 10 minut. Vyšetřovaná osoba má při něm za úkol zůstat v jedné poloze a klidně dýchat. Pacient leží na levém boku a nejprve je mu ústy vstříknuta lokální anestezie. Následuje pomalé zavedení trubice a pacient je vyzván, aby ji tzv. spolknul. Tento okamžik bývá pro mnohé nepříjemné, neboť může vyvolat pocity na zvracení, a proto je důležité, aby se pacient soustředil na pravidelné a klidné dýchání, což mu pomůže zmírnit pocity na zvracení. Následně je fibroskop zaváděn do dané oblasti, což už tak nepříjemné nebývá. Lékař provede diagnostiku, může danou oblast vyfotografovat či odebrat tkáň z tzv. suspektních neboli podezřelých míst. Odebraný vzorek je následně poslán na histologický rozbor. Součástí fibroskopie může být i provedení léčebných zákroků, jako například odstranění polypu či cizích předmětů nebo opich cévy, jež krvácí.
Vždy záleží na rozsahu výkonu, ale obvykle setrvá pacient půl hodiny po fibroskopii v čekárně či lékařské ordinaci, kde je pod dohledem zdravotnického personálu. Jestliže se cítí dobře a jeho zdravotní stav je v pořádku, odchází poté domů a je mu naordinován klidový režim. Měl by pouze pít, případně sníst lehké jídlo. Při fibroskopii není potřeba pacienta hospitalizovat, jde o ambulantní vyšetření.
Předběžné výsledky má lékař k dispozici ihned po vyšetření a rozbor vzorku trvá zhruba 7 dní.
Ačkoliv nemůže fibroskopii v celé šíři žádné jiné vyšetření zastoupit, určitou alternativou může být CT trávicího traktu či ultrazvukové nebo rentgenové vyšetření za pomoci kontrastní látky.
Emailu
Zaregistrovat se
