Enteroklýzou nazýváme radiologické vyšetření tenkého střeva, které nám poskytne jeho zobrazení. Obecně není vyšetření tenkého střeva snadné, endoskopicky je možné vyšetřit poměrně snadno vyšetřit tlusté střevo (kolonoskopie) jícen a žaludek (gastroskopie). U tenkého střeva je tomu jinak, poměrně náročné vyšetření, endoskopii tenkého střeva provádí pouze několik specializovaných gastroenterologických pracovišť a to obzvláště v případě dvojbalonové enteroskopie. Aby nebylo nutné posílat pacienta na vyšší pracoviště nabízí se alternativa v podobě enteroklýzy.
Vyšetření je prováděno vleže a nalačno (od poledne den před vyšetřením bez jídla, od půlnoci i bez pití, s vyjímkou pravidelně užívaných léků) a probíhá tak, že pacientovi je zavedena hadička ústy, nebo nosem do dvanáctníku, přes jícen a žaludek. Následně je vypuštěna kontrastní tekutina, zpravidla baryová a roztok metylcelulózy, sloužící jako negativní kontrast. Během celého vyšetření je pacient vleže, nicméně pro efektivnější distribuci kontrastní látky kličkami tenkého střeva je pacient různě polohován. V daných mezičasech je pacientovi provedena série rentgenových snímků, na nichž může lékař vidět jak kontrastní látka protéká tenkým střevem. Po vyšetření se pacient na toaletě vyprázdní.
Existuje možnost vzniku alergické reakce na kontrastní látku, ve výjimečných případech vedoucí až k anafylaktickému šoku. Množství rentgenového záření, které je vyšší než u obyčejného snímku břicha, je dalším negativním faktorem, který je však vyvážen vyšší výtěžností vyšetření. Zároveň není možné enteroklýzu provádět u pacientů s podezřením na perforaci trávicí trubice, protože by mohla baryová suspenze vytéci ze střeva do dutiny břišní.
Vyšetření je poměrně neinvazivní s výjimkou zavedení hadičky, lze jej provádět ambulatně a zároveň poskytuje relativně dobrý obrázek poměrů v tenkém střevě.