Elektrofyziologické vyšetření srdce je nezastupitelným kardiologickým vyšetřením, jde o invazivní vyšetření prováděné na vyšších pracovištích. Využívá se zejména při zjišťování a následném řešení poruch srdečního rytmu (arytmie).
Vyšetření probíhá při vědomí pacienta na katetrizačním sále. Pacientovi je, prostřednictvím duté jehly zavedené do jedné z velkých žil (typicky v oblasti třísla, nadklíčku nebo krku), zavedena do srdečních dutin tenká sonda. Zavádění je monitorováno přes rentgen a také je během zákroku neustále sledováno pacientovo EKG. Zavedená sonda pak zajišťuje informace o místě vzniku arytmií, ale také o mechanismu jejich vzniku, šíření a jejich závažnosti, tyto informace získává z přenosu a vedení elektrických vzruchů. Sondou je také možné vyslat vzruch, pomocí kterého je možné odhalit skrytou poruchu rytmu, a to tak, že tuto arytmii vyvolá a stejně tak dokáže vyslat i vzruch, který ji ruší.
Vyšetření obvykle doprovází krátký pobyt v nemocnici, pokud nedojde ke komplikacím, pacient obvykle odchází z nemocnice den po vyšetření. Vyšetření se provádí nalačno a dle posouzení lékaře jsou vysazeny léky na ředění krve.
Po vyšetření, pokud je potvrzena jedna z arytmií, nebo je dokonce odhalena skrytá arytmie (podařilo se ji vyvolat), existují různé způsoby dalšího postupu. V některých případech je možné přejít rovnou k radio-frekvenční ablaci, to znamená, že je přístrojem přímo v srdečních dutinách „přepálena“ oblast vzniku/šíření arytmie. Některé arytmie je možné léčit také pomocí léků, tak zvaných antiarytmik, případně pomocí přístrojů, jako jsou kardiostimulátor nebo dokonce ICD přístroj.
K elektrofyziologickému vyšetření srdce je obvykle přistupováno v situacích kdy se jedinci opakují poruchy rytmu a je třeba je vyřešit, nebo pokud má pacient sklony k některé z arytmií a je třeba jej potvrdit. Zpravidla je toto vyšetření využíváno u jedinců, kteří trpí opakujícími se záchvaty fibrilace síní, flutteru síní, nebo dalších pravidelných arytmií (AVRT, AVNRT), kdy je opakovaně arytmie řešena pomocí léků nebo elektrické verze, ale trvalé výsledky se nekonají. V takovýchto případech má elektrofyziologické vyšetření a s ním současně provedená radio-frekvenční ablace větší šanci na úspěch při řešení poruchy rytmu. Elektrofyziologické vyšetření je doporučováno i v rámci přípravy na implantaci přístroje ICD u jedinců po vážných poruchách rytmu (např.fibrilace komor a komorová tachykardie).
Riziko komplikací u tohoto vyšetření je poměrně nízké, nejčastěji se objevuje krvácení a bolest spojená s napichováním velké žíly. Velmi vzácně se objevují závažnější komplikace, jako je poškození převodního systému srdečního a vznik srdeční infekce (infekční endokarditida). Bohužel je také třeba zmínit, že elektrofyziologie s následnou radiofrekvenční ablací sice řeší velké množství problémů trvale, ale nelze vyloučit, že se po uplynutí nějaké doby arytmie pacientovi opět vrátí.