C-peptid je složen z aminokyselin odštěpených při tvorbě inzulinu z jeho „nezralé“ molekuly. V diabetologii a interní medicíně tak hraje vyšetření C-peptidu nemalou roli.
Při vyšetření C-peptidu se zjišťuje koncentrace této látky v krvi. Vzhledem k tomu, že C-peptid vzniká při tvorbě inzulinu, nalezneme přímou úměru mezi množstvím C-peptidu v krvi a množství inzulinu, které vyprodukovala slinivka břišní. Vyšetření C-peptidu je tedy využíváno pro rozlišení cukrovky 1. typu a podtypu LADA, při níž je tvorba inzulinu omezena a tedy nalezené množství C-peptidu je nízké, a cukrovkou 2.typu, která během svého průběhu má relativně dlouho hladinu inzulinu, potažmo C-peptidu, normální až vysokou.
Pro pacienty s hypoglykemií, u kterých není její příčina jasná, je toto vyšetření také prospěšné. Vyšetřením hladiny C-peptidu je totiž možné zjistit souvislost s přítomností inzulinomu, nádoru, který produkuje velké množství inzulinu. V této indikaci je však třeba zmínit, že hladina C-peptidu v krvi u mnoha případů nemusí být v souvislosti s inzulinomem zvýšená.
Poměrně snadno dostupné vyšetření C-peptidu poskytuje většina laboratoří a stačí k němu vzorek žilní krve pacienta. Vyšetření pacienta nijak nezatěžuje a je rychlé a nenese s sebou tak žádné zásadní nevýhody. Hladinu C-peptidu v krvi neovlivní ani pokud byl pacientovi podán inzulin, protože ze „zralého“ inzulinu se již C-peptid neuvolňuje. Relativní nepřesnost, případně „falešná“ zvýšená hladina C-peptidu se může projevit u pacientů s chronickým selháváním ledvin, u takových pacientů se tak C-peptid méně vylučuje z těla, proto mohou být výsledky zkreslené.