K poruchám nálady dochází nejčastěji u osob trpících psychiatrickým onemocněním, dočasně se však objevují téměř u každého jedince. Úzce souvisí s pohlavím, věkem a temperamentem člověka. V lehčích případech se nejedná o stav, který by postiženým bránil vést normální život, není hodnocen jako duševní porucha a nevyžaduje stálou lékařskou péči. Pouze vážnější případy, kdy změny nálady ovlivňují jejich každodenní fungování a postižení přestávají svůj stav zvládat, vyžadují lékařský dohled.
Diagnostikou a léčbou poruch nálady se zabývá zejména psychologie a psychiatrie. Ačkoli u mnoha lidí stále přetrvává obava z návštěvy psychologa či psychiatra, je třeba si uvědomit, že poruchy nálady jsou nemoci jako každé jiné a stejně jako pečujeme o naše fyzické zdraví, je nutné se věnovat i zdraví psychickému, proto je vhodné se při zpozorování příznaků nemoci osmělit a vyhledat lékařskou pomoc. Poruchy nálady se léčí užíváním antidepresiv a vhodně zvolenou psychoterapií. Mezi nejčastější poruchy nálady patří deprese nebo krátkodobé depresivní nálady.
O depresi se jedná,trvá-li tato nálada déle než 14 dní. Vyznačuje se tím, že postižený postupně omezuje okruh svých zájmů, ztrácí radost z dříve oblíbených činností, nachází se ve zdánlivě bezvýchodné situaci, v níž je jakákoli činnost zbytečná. V krajním případě může skončit až pokusem o sebevraždu.
Poruchy nálady bývají i doprovodnými projevy neurodegenerativních poruch, např. Alzheimerovy nemoci, Parkinsonovy choroby či Huntingtonovy choroby. Také se objevují u osob trpících epilepsií, a to zejména u těch s velkým počtem těžkých záchvatů.
Na opačném pólu stojí mánie. Jedná se o velice nadnesenou náladu, doprovázenou velkým přílivem energie, rychlým mluvením a myšlením a nižší potřebou spánku. Pakliže se období deprese střídá s obdobím mánie, jedná se o bipolární afektivní poruchu.