Epilepsie

      Slovo epilepsie pochází z řečtiny, a v původním významu znamená „padoucnice“. Hlavním projevem epilepsie jsou opakované záchvaty, které vznikají bez zjevné příčiny, a mezi kterými se člověk cítí zcela zdráv. Asi 2-5 procent lidí alespoň jednou v životě prodělá epileptický záchvat, většinou jako křeč při chřipce.
      Epilepsie se vykytuje stejně často jako například kloubní revma. Člověk může onemocnět epilepsií v každém věku. Zhruba polovina všech lidí postižených epilepsií prodělala svůj první záchvat před 15. rokem života. Epilepsie je souhrnné pojmenování mnoha různých forem záchvatu. Nejznámějším typem záchvatu je grand-mal, při němž pacient upadá do bezvědomí a má křeče končetin. Mnoho epileptických záchvatů ovšem probíhá podstatně méně nápadně. Některé se projevují pouze jako krátkodobá porucha vědomí a nejsou proto často ani jako epilepsie rozpoznány.

Kapitoly

Příčiny/rizikové faktory

      Příčinou epilepsie jsou poruchy v centrálním nervovém systému, které mohou vzniknout např. zraněním mozku před nebo při porodu (nedostatek kyslíku), chybným vývojem mozku zárodku, úrazem, krvácením, záněty, nádory, poruchami výměny látkové, působením alkoholu aj. Epilepsie není dědičná nemoc, může však být zděděna zvýšená náchylnost k epileptickým záchvatům.
      Také nedostatek spánku, infekční onemocnění nebo vysoká horečka zvyšují náchylnost k záchvatu epilepsie.

Průběh

      Podle symptomů můžeme rozlišit různé typy záchvatů:

  • Grand mal (velký záchvat s bezvědomím a křečovými záškuby končetin)
  • Psychomotorický záchvat
  • Petit mal (převažující v dětském věku)

Grand mal
      Mívá velice dramatický průběh. Postižený náhle ztrácí vědomí, skácí se k zemi. Objeví se celkové křeče a rychlé rytmické záškuby končetin. Nejprve jsou pohyby velice rychlé, avšak brzy se zpomalí a rozšíří. Pacient někdy vykřikne, často si pokouše jazyk. Velice často je záchvat doprovázen nedobrovolným pomočením. Sliny vytékají z úst, pokožka kolem rtů a v obličeji promodrá. Záchvat zpravidla netrvá déle než dvě minuty.  

Psychomotorický záchvat
      Vědomí je velice omezeno a objevují se podivné způsoby chování, například mlaskání, přežvykování, výkřiky, smích, brumlání. Může dojít ke změnám v barvě obličeje a výrazu ve tváři. Občas dochází k podivným pohybům rukou, napříkald k třesení nebo k šmátrání po oblečení.  

Petit mal (absence)
      Jako absence jsou označovány jen krátké celkové záchvaty, které se projevují 10-30 vteřin trvající poruchou vědomí s náhlým začátkem i koncem. Jsou typické pro kojence a malé děti. Dítě sebou náhle škubne, vyhodí ruce nahoru, předkloní horní část těla a hlavu. Záchvaty jsou velice krátké, ale o to silnější. Občas se vyskytne lehké cukání očních víček. Nedochází k zjevným zvláštním pohybům. Dítě náhle přeruší činnost, kterou se zabývá, a po chvíli opět pokračuje. Tento typ epileptického záchvatu není většinou rozpoznán jako projev epilepsie a bývá označován jako zasněnost nebo zadumanost.

Následky

      Jeden epilepticý záchvat v žádném případě nevede k následnému dlouhodobému poškození mozku. Avšak při často opakovaných záchvatech může dojít k psychickým nebo různým organickým změnám v mozku, pravděpodobně v důsledku nedostatečného zásobení tkáně kyslíkem v době záchvatu.
      Nouzová situace nastává, je-li záchvat typu grand-mal delší než 10 minut nebo přichází v sériích. Pak se jedná o status epilepticus, který musí lékař zvládnout rychlým podáním léků, například diazepamu nebo fenytoinu nitrožilně.
      Nebezpečí úrazu při pádu je velice vysoké u těch forem epileptického záchvatu, které se vyznačují náhlou ztrátou vědomí a nejsou předcházeny zvláštním pocitem (aurou) před záchvatem, který pacienta varuje.
      Dalšími možnými následky epilepsie mohou být potíže v práci nebo ve škole. Některé sny o profesi zůstanou nenaplněny, stejně tak musí člověk zapomenout na některé sportovní aktivity. Epilepsie je nervové onemocnění,  které je často doprovázeno depresemi a psychickými poruchami, proto je také v některých případech velice rozumná i doprovodná psychoterapie.

Diagnóza

      Při určování diagnózy epilepsie je nejprve velice důležité pozorování záchvatů, protože existuje celá řada různých typů záchvatů, a každý z nich vyžaduje jiný způsob léčby. Kromě toho není každý záchvat epileptický.
      Občas mohou při zařazování záchvatu pomoci “pohybové vzorce”. Pro záchvat typu grand-mal jsou typické rytmické pohyby končetin, jejichž frekvence znenanáhla klesá. Zároveň se zvyšuje amplituda pohybů a pohyby jsou klidnější. Často je také pacient při tomto typu záchvatu v bezvědomí. Oči většinou zůstávají  otevřené, ale zornice ve většině případů nereagují.
      Často jsou se záchvatem grand-mal zaměňovány náhlé záchvaty mdloby, vyvolané například kolapsem krevního oběhu. I ty mohou být doprovázeny křečovitými pohyby končetin. Dalším typem, který je ovšem velice vzácný, je psychogenní záchvat. Typickými příznaky duševně  podmíněného záchvatu jsou nekoordinované pohyby a zavřené oči, ale zornice obvykle reagují. Lékař většinou není v době záchvatu v místě děje přítomen, proto je odkázán na přesný popis průběhu příbuznými postiženého.
      Velice důležité informace přinese elektroencefalogram (EEG). Typickými známkami epilepsie jsou změny  EEG, které jsou prokazatelné i v době mezi jednotlivými záchvaty. V případě fokálního záchvatu epilepsie, při kterém se v mozku nachází ohraničené aktivní epileptické ložisko, vidí lékař na EEG vysoké a špičaté výchylky křivek - takzvané “spikes” (anglicky hroty). Při generalizovaném záchvatu, při kterém je postižen celý mozek, jsou na EEG patrné vysoké i hluboké výchylky ve formě vln. O místě a rozsahu ložisek poškození mozku informují zobrazovací metody - magnetická rezonance a počítačová tomografie.  

Léčba

      V případě, že existuje prvotní onemocnění, které vede k epileptickým záchvatům, jako je například krvácení v mozku, pokouší se lékaři nejprve odstranit tuto prvotní příčinu. Není-li za epilepsii odpovědna žádná organická porucha nebo není-li její léčba možná, léčba se zaměří na potlačení záchvatů pomocí léků, antiepileptik.  

Medikamentózní léčba
      Cílem této léčby je zamezit vzniku záchvatů nebo alespoň snížit jejich výskyt a délku a závažnost jejich projevů. Léky musí být zpravidla pravidelně užívány po celý život. Léčit se dá mnoha různými preparáty, které se souhrnně označují jako antiepileptika nebo antikonvulziva, a které různými mechanismy snižují aktivitu nervových buněk a tím i náchylnost ke křečím. Důležité je najít pro každý druh epilepsie správný lék a vhodné dávkování. To vyžaduje od lékaře zkušenost a od pacienta trpělivost. V případě, že po požívání jednoho typu léku není dosaženo úspěchu, jsou různé druhy léků navzájem kombinovány. Náhlé vysazení léků samotným pacientem bez předešlé konzultace s lékařem je přísně zakázáno. Může se tím zvýšit počet záchvatů nebo vyvolat život ohrožující  status epilepticus.
      Úspěch léčby závisí na typu  záchvatu. 50 - 80% pacientů se záchvaty typu grand-mal může být při správné léčbě a pravidelném užívání léků již po roce léčby naprosto bez záchvatů. To platí i pro 80 - 90% pacientů s absencemi nebo pouze malými záchvaty.
      Celkově platí, že asi 30% pacientů trpí i přes medikamentózní léčbu nadále záchvaty.
      Možnými vedlejšími účinky antiepileptik jsou alergické kožní reakce, nevolnost, zvracení, ztráta chuti, závratě, únava a otoky lymfatických uzlin. Dlouhodobě může dojít k odbourávání kalcia z kostí. Vedlejší účinky mohou být i projevem předávkování. Pozor! Přesto se nesmí dávkování nikdy snižovat bez předešlé konzultace s lékařem.

Operace mozku
      Operace přichází v úvahu jen u několika málo pacientů. Může být provedena pouze tehdy, jedná-li se o tak zvané fokální záchvaty, které jsou ohraničeny pouze na určitou část mozku. Tato část musí být pomocí diagnostických metod přesně vymezena, a musí být jistota, že její odejmutí nepovede k vážným pozdějším následkům.

Vagová stimulace
      Jedná se o novou formu léčby epilepsie. Pacientovi je implantován pod kůži pod levou klíční kost přístroj, který vydává elektrické impulsy (podobně jako kardiostimulátor). Díky tomu je pomocí elektrody drážděn levý bloudivý nerv (nervus vagus). Operace trvá zhruba hodinu. Pacient si pak sám může sílu proudu regulovat, případně ho vypnout.
      Stejně jako léčba pomocí antiepileptik je stimulace bloudivého nervu dlouhodobou léčbou. Podle dosavadních výsledků se dá pomocí této metody u zhruba poloviny pacientů docílit snížení četnosti výskytu záchvatu nebo jeho síly, druhé polovině nepřinese žádné zlepšení. Bohužel se nedá předem určit, komu metoda skutečně pomůže. Léčba stimulací bloudivého nervu přichází v úvahu u těch pacientů, u kterých selhala medikamentózní léčba a/nebo u kterých není možná nebo nemá význam operace.

Sebeovládání
      Některým pacientům stačí k potlačení počínajícího záchvatu to, že se plně soustředí na něco jiného. To ovšem funguje pouze tehdy, ohlašují-li se záchvaty aurou. Pacient se této sebekontrole může naučit v rámci psychoterapie.

Prevence

      Určité vnější podněty, jako je například nedostatek spánku nebo alkohol, zvyšují riziko vzniku křeče a mohou epileptický záchvat provokovat. Postižení by měli proto stále dávat pozor na dostatek nočního spánku a umírněný způsob života.

Časté dotazy

      Je epilepsie léčitelná?
      Dlouhodobá léčba antiepileptiky může vést k vyléčení. Předpokladem je ovšem pravidelné užívání předepsaných léků. Je-li příčinou epilepsie nějaká jiná nemoc, například nádor, dá se odstraněním nádoru vyléčit i epilepsie. U některých pacientů se dá dlouhodobého osvobození od epileptických záchvatů docílit i pomocí epileptické chirurgie.

      Musím užívat antieliptika celý život?
      Neobjeví-li se žádné záchvaty po dobu tří let po počátku užívání antieliptik, může se člověk pokusit snížit dávku, případně vůbec přestat brát léky - ale samozřejmě pouze pod lékařským dohledem.  

      V kterých případeche je účelná stimulace bloudivého nervu?
      Tato metoda přichází v úvahu tehdy, není-li možné dosáhnout pomocí léků kladného výsledku a operace je nevhodná či nemožná. Asi u poloviny pacientů se vagovou stimulací dosáhne snížení počtu i závažnosti záchvatů, u poloviny je bezúspěšná. Bohužel se nedá předem určit, u kterých pacientů bude tado metoda úspěšná. Metoda nepřichází v úvahu při srdečním nebo plicním onemocnění, při poruchách polykání, žaludečním vředu nebo v případě, že je operace shledána účelnější.

      Jak často musím počítat s výskytem epileptického záchvatu?
      To se bohužel nedá nijak vypočítat nebo předpovědět. Někteří pacienti mají vícekrát za sebou epileptický záchvat a pak dlouhé měsíce žádný, u jiných naopak dochází k jednotlivým záchvatům jednou za několik měsíců.  

      V kterých případech  má smysl operace?
      Operace může mít smysl, když se pomocí léků nedosáhne uspokojivé kontroly záchvatů, a když záchvaty vycházejí z určité ohraničené části mozku, která může být odstraněna bez nebezpečí, že by se v budoucnu objevily nějaké závažné komplikace, například těžké poruchy řeči nebo pohybu.  

      Trpím-li záchvaty epilepsie, nesmím řídit auto po celý život, nebo existují také výjimky?
      Ten, kdo trpí epileptickými záchvaty nebo jinými poruchymi vědomí, nesmí řídit auto. Řídit může ten, kdo po dobu dvou let od posledního záchvatu neprodělal žádný nový a není známé žádné nové riziko, proč by se měla křeč znovu objevit (EEG musí vykázat normální nález). Řídit auto mohou i osoby, které neprodělaly rok po operaci žádný nový záchvat. Řídit mohou také pacienti, kteří trpí pouze fokálními záchvaty, při kterých nedochází ke ztrátě vědomí, poruchám vidění reality, motorickým nebo sensorickým poruchám. Také pacienti, u nichž problémy vznikají výhradně ve spánku, smějí po nejméně tříletém pozorování opětovně usednout za volant.

      Jak se mám chovat, když někdo v mé blízkosti náhle dostane záchvat epilepsie?
      Záchvat křečí vypadá velice hrozivě, ovšem obvykle není životu nebezpečný. Samotný záchvat odezní sám od sebe. Neexistuje žádný důvod k panice. Ukliďte rychle všechny předměty, o které by se mohl postižený poranit a nenechávejte ho po odeznění záchvatu samotného, protože ještě asi půl hodiny může být obluzený. Sledujte hodinky. Záchvat typu grand-mal obvykle netrvá déle než několik minut. U každého záchvatu, který trvá déle než deset minut, vzniká podezření, že by se mohlo jednat o status epilepticus. V takovém případě by měl být okamžitě uvědomen lékař.  

      Čím se liší fokální záchvat od generalizovaného?
      Fokální záchvat vždy vzniká pouze v určité omezené oblasti mozku, zatím co generalizovaný záchvat vychází z celého mozku. Rozdíl se vztahuje pouze na to, kde záchvat vzniká, ovšem neříká nic o tom, jak těžký a jak dlouhý záchvat bude.  

      Je epilepsie slučitelná s těhotenstvím?
      Protože je dítě v době těhotenství zásobeno látkami pouze z těla matky, může dojít k jeho poškození antiepileptiky. Ale při vedení léčby zkušeným odborníkem je riziko daleko menší, než se dříve uvádělo.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.
0
TOPsandra3. 5. 2013 19:53:20
dobry den chtela jsem se zeptat jak muj syn pozna ze bude mit zachvat kdyz je dostava ve spanku ,tika mu pulka praveho obliceje to znamena ze ma jako krec v pulce prave tvare,nosu ,koutku a oko a vzdy hodne slini zajimalo by me jak se naziva tento typ zachvatu dekuji za odpoved

0
1sandra3. 5. 2013 19:53:20
dobry den chtela jsem se zeptat jak muj syn pozna ze bude mit zachvat kdyz je dostava ve spanku ,tika mu pulka praveho obliceje to znamena ze ma jako krec v pulce prave tvare,nosu ,koutku a oko a vzdy hodne slini zajimalo by me jak se naziva tento typ zachvatu dekuji za odpoved
0
2Josef9. 7. 2014 15:27:24
Od 06/2014 je možné léčit tuto nemoc pomocí patentovaného preparátu. Více informací zde: Kontakt: tel. 774 150 280, email: vittalicci@gmail.com http://youtu.be/3uz_nhYrok0
Na tento komentář reaguje Zdeněk Flanderka [3],
Tento komentář reaguje na Josef [2]
0
3Zdeněk Flanderka10. 7. 2014 19:17:07
Dobrý den,
ale tento lék je na nemoc motorického neuronu a ne na epilepsii, na kterou se ptá Sandra
0
4karin Malyszkova3. 12. 2014 0:57:58
Mam pourazovou epilepsií je normalni abych mela dva typy zachvatu nekdy mam ten velky pri cems mi zapadava jazyk. Nekdy jen omdlim
0
5Adéla18. 5. 2015 16:35:02
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jestli je Epilepsie vyléčitelná nemoc nebo jestli se dá jenom zmírnit? Děkuji za odpověď.
Na tento komentář reaguje Mirek [6],
Tento komentář reaguje na Adéla [5]
0
6Mirek24. 5. 2015 18:46:57
Epilepsie je samozrejeme vylecitelna , ale nesmi vas lecit doktori navazani na loby vyrobcu medikamentu , kteri potrebuji pacienty a ne uzdravene lidi . Mame zkusenost se synem , ktereho doktori 'lecili' pul roku temi nejsilnejsimmi preparaty , nez jsme od nich odesli . Najdete si stejne jako my lecitele , kteremu budete duverovat a mejte trpelivost . Syn se u nej lecil jeden rok a pak byl 3 roky bez jakekoliv problemu . Pak se nemoc zase na rok vratila a ted je vse uz 8 let naprosto v poradku. Musim zaklepat a preji uspech .
Na tento komentář reaguje adéla [7],
Tento komentář reaguje na Mirek [6]
0
7adéla28. 5. 2015 14:47:39
Děkuji za rady... Já ptala jsem se, protože epilepsii mám už 3 rok a pořád se mě zhoršuje i navzdory tomu, že mi doktorka zvyšuje prášky. Jsem z toho docela smutná, protože to mám i ve škole kvůli tomu těžké. Spolužáci na mě mluví a já jsem pořád zahleděná pořád někam pryč. Už ani doktorce neříkám, že těch záchvatů mám tolik, protože se bojím, že mi zase přidá prášky. Teď jich beru 7 za den dva druhy a je to děs. Důvěra je asi opravdu důležitá.
Na tento komentář reaguje Mirek [8],
Tento komentář reaguje na adéla [7]
0
8Mirek30. 5. 2015 10:38:30
Zdravim a preji uzdraveni .
Syn mel rok od 14-ti do 15-ti a pak od 18-ti do 19-ti .
Ze mate problemy ve skole , to verim , syn tyhle 2 roky do skoly prakticky nechodil .
0
9Tomáš 9. 1. 2018 11:34:41
Dobrý den,
chci se zeptat zcela laicky a ještě bez výsledků EEG.
Byl jsem dnes na vyšetření EEG kvůli vstupní prohlídce do zaměstnání. Během EEG vyšetření se zábleskovými světly jsem měl jednou jedinkrát tik v pravé dlani. Jaká je šance, že se jednalo o epilepsii?
Děkuji za odpověď.
0
10Dvořák 9. 2. 2018 9:31:34
Lékaři -neurologové nasazují léky a nesdělují pacientům
patřičné důležité informace o lécích
pacient není lékař, aby vše studoval z
internetových
často nesmyslných stránek
léky zasahují do jejich paměti jako je např.
TOPAMAX
tento lék má desítky nežádoucích účinků které
lidem v dávce 200 mg velice znepříjemňují život
vice než samotné epi -záchvaty.
0
11Ing. Novotný12. 2. 2018 17:55:05
Pohovořme si o Topamaxu
tento lék mi lékařka - neuroložka nastavila v dávce 250mg
za účelem snížit epi - záchvaty, aniž by mne informovala
předem, že tento lék působí depresivně po 3 dny, kdy
probíhají záchvaty,
dále neupozornila na potlačení komunikace v době 3 dnů
snížené tělesné teploty,
snížené chuti k jídlu,
zvýšeného vytváření amoniaku v těle
častého močení
Neurologové Vám nasadí dávku léku a nejsou schopní
Vás informovat a probrat v klidu určité nežádoucí účinky
Topamaxu - proč - protože to jsou lékaři - ma-oři.

Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události

GRADA - studuješ medicínu?