RLS (Restless Legs Syndrome) patří mezi poruchy spánku. Postižený člověk má nepříjemné pocity v nohách, případně až tupé bolesti v dolních končetinách, které se vyskytují v klidu a teple, obvykle před začátkem spánku. Tyto pocity vyvolávají těžko překonatelnou potřebu pohybovat nohama.
Obtíže ustupují při pohybu končetinou, po projití atp. - což ovšem brání usnutí. Právě když celé tělo přichází do stadia klidu a připravuje se na odpočinek, nohy jako by ožily - jsou neklidné (anglicky legs=nohy, restless=neklidný). Popsané příznaky nebyly ještě před několika lety považovány za samostatný neurologický syndrom, a na postižené lidi se nezřídka pohlíželo jako na hypochondry. To mělo za následek, že pacienti byli léčeni špatně nebo vůbec. Dnes je tento syndrom již všeobecně znám a uznáván jako porucha spánku a příslušně léčen.
Syndrom může být dědičný. V případě, že jím trpěla buď matka nebo otec, podle čistě statistické pravděpodobnosti lze očekávat, že syndromem onemocní každé druhé dítě. Současný výzkum se zaměřuje na nalezení genů, které tento syndrom podmiňují.Syndrom neklidných nohou se vyskytuje také ve spojení s některými jinými nemocemi, například onemocněním ledvin, chudokrevností nebo chronickými onemocněními kloubů. Také v těhotenství se mohou objevit příznaky RLS, které ovšem většinou po narození dítěte zase zmizí.
Většina pacientů může usnout jen těžko a nebo vůbec. Hlubokého zotavujícího spánku pak často není dosaženo vůbec. Mnoho pacientů trpících RLS-syndromem tak začíná nový pracovní neodpočinuto a nervózně. Jejich schopnost koncentrovat se postupně ochabuje a jejich pracovní výkon se zhoršuje.
Lékař může stanovit diagnózu syndromu neklidných nohou už na základě důkladného rozhovoru s pacientem, který uvede typické potíže před začátkem spánku. Někdy lékař musí RLS odlišit od jiných neurologických poruch - např. od polyneuropatie (zánět a degenerace nervů). S cílem vyloučit je se měří svalová aktivita a rychlost vedení vzruchu v nervech. Neurologicky jsou pacienti trpící syndromem neklidných nohou zdraví, to znamená, že činnost nervů (rychlost vedení nervového vzruchu) není poškozena. Rovněž měření svalové aktivity zpravidla nevykazuje žádné zvláštnosti. Konečnou diagnózu je možné stanovit vyšetřením ve spánkové laboratoři. Do jaké míry dojde k narušení spánku? Dosáhne pacient hlubokého spánku, tady třetího a čtvrtého stadia takzvaného non- REM spánku? Elektrody na nohou, spáncích a na pokožce hlavy registrují, jak jsou svaly aktivní (elektromyogram), ve které fázi spánku se pohybují oči (elektrookulogram), a jak aktivní je mozek (elektroencefalogram).
Předností vyšetření ve spánkové laboratoři je, že míra narušení spánku může být přesně stanovena, a zároveň mohou být vyloučena jiná onemocnění, například poruchy dýchání ve spánku (syndrom spánkové apnoe). Spánkové laboratoře bývají součástí některých neurologických klinik.
Kýváním lýtky, stříkáním nohou studenou vodou, ale také pohybem (ohýbání kolen, procházky atd.) se postižení pokoušejí o krátkodobé zmírnění příznaků. Ale často je třeba začít užívat léky, stejné, jako se podávají při Parkinsonově nemoci. Vlastní příčinu RLS zatím odstranit neumíme. Léky užívané proti Parkinsonově nemoci obsahují účinnou látku levodopa, bromokriptin nebo pergolid. Tyto látky bez problémů prostupují stěnou mozkových cév a pronikají tak cévně-mozkovou bariérou, která chrání mozek před působením jedovatých látek, a zvyšují tvorbu důležitého přenašeče nervových signálů, dopaminu. Tím zlepšují činnost pohybového řídícího centra v mozku.
Takzvaný syndrom neklidných nohou RLS patří k „ moderním nemocem“ - potíže jsou sice známé už dlouho, ale k poznání, že jde o nemoc, medicína došla teprve nedávno.
Co mohu dělat proti příznakům „neklidných nohou“?
Studená sprcha nebo procházky zajistí krátkodobé zmírnění. Nezmizí-li ovšem symptomy ani po několika hodinách, měl byste požádat o radu lékaře, který pak případně doporučí vhodné léky.
Jaké léky se užívají a jak působí?
Většinou je úspěšné užití některého z léků, který zvýší tvorbu důležitého přenašeče mozkových signálů, dopaminu. Při lehkých až středně těžkých případech syndromu RLS stačí většinou užívat levodopu, v těžkých případech je někdy lepší bromokriptin nebo pergolid. Rovněž přípravky proti bolestem mohou mít tišící účinek. Prášky na spaní zpravidla nestačí. Přesné dávkování jednotlivých léků musí určit lékař.