Umění je neodmyslitelnou a neoddělitelnou součástí lidské kultury. Umění můžeme pojmout jako lidskou činnost, do které se promítá tvůrčí potenciál a talent určitého jedince.
Výtvarné (malířství, sochařství, architektura)
Múzická či performativní (hudba, zpěv, tanec, divadlo)
Výsledkem výtvarného umění jsou obrazy např. Slunečnice – Vincent van Gogh (impresionismus), sochy – David – Michelangelo Buonarroti (renesance) či z architektury hotel a vysílač Ještěd od Karla Hubáčka (od roku 1973)
V múzickém umění zmíníme například cyklus symfonických básní „Mou Vlast“ od skladatele Bedřicha Smetany, operní pěvkyni Gabrielu Beňačkovou v roli Mařenky z Prodané nevěsty či Karla Gotta s písní „Lady Karneval“, z tanečního oboru sólistu baletu Národního divadla v Praze Vlastimila Harapese či vynikající herečku Danu Medřickou v Kočičí hře.
Definice zdraví dle WHO je biopsychosociální pohoda.
Bio – fyzické zdraví (nebolí nás například svaly nebo hlava)
Psycho – duševní zdraví (netrpíme úzkostmi, depresemi, náhlými výkyvy nálad)
Sociální – společenská úroveň (navazujeme kontakty se společností, nejsme v izolaci)
V rámci Covidu-19 se dbalo především na fyzickou část zdraví. Protože Covid-19 Českou republiku dlouho neopouštěl, někteří lidé začali propadat úzkostem, depresím či náhlým změnám nálad. Linky bezpečí a psychologové, kteří poskytovali služby on-line neměli v této době o klienty nouzi. Sociální zdraví bylo podlomeno celé společnosti v rámci vládních proticovidových opatření, když se lidé mezi sebou nesměli stýkat. Postcovidové příznaky ovlivňují některým lidem stále jejich zdraví.
Arteterapie
Muzikoterapie
Terapie tancem
Lidé, kteří se potýkají s různými duševními poruchami či problémy se mohou uchýlit k umění, které může být i součástí terapie. Nejlepším způsobem je být aktérem. Najít v sobě potenciál a věnovat se tvůrčí činnosti. Když si člověk vezme do ruky tužku a papír nebo štětec a vodovky, může se směle pustit do malby obrazu. Vědní obor, který využívá výtvarné techniky v rámci psychoterapie se nazývá arteterapie. Arteterapie používá výtvory klienta k lepšímu vhledu do jeho psychického rozpoložení. Klient může své negativní emoce do obrazu promítnout. Zkušenému psychoterapeutovi klientovo dílo pomůže k podrobnějšímu vhledu do jeho emocí, pohnutek a potřeb.
Muzikoterapie využívá hudební prostředky. Jedná se o léčebné a podpůrné postupy, které pomáhají klientovi v terapii. Klient by se měl zlepšit v intrapersonálních a interpersonálních vztazích. Hra na hudební nástroj či zpěv uvolňují hormon štěstí – dopamin. Ten se může uvolňovat i při poslechu hudby, když jedinci naskakuje tzv. „husí kůže“. Aktivují se v mozku místa, která jsou zodpovědná za smyslové zážitky a zpracovávají emoce. Také se dle studie neurovědců zvýšila aktivita v části mozku, kterým je prefrontální kortex. Zaměřuje se například na soustředění, chápání, rozhodování a řídí sociální chování.
Tanec je přirozenou součástí člověka. Houpání, kolébání, tleskání a dupání využívají maminky se svými dětmi často nevědomky. Srdeční tep maminky má na miminka uklidňující účinek. Existují různé druhy tanců, počínaje tanci určených k rituálům ke společenským tancům či tancům různých formací a stylů. Taneční terapie je opřena o pohyb k dosažení emoční a fyzické rovnováhy. Při fyzické činnosti se vyplavují tzv. hormony štěstí endorfiny, díky kterým máme dobrou náladu a také nejsme tolik náchylní k úzkostným stavům a depresím.
Terapeutický potenciál umění lze využít nejen u klientů s potížemi, ale i v rámci prevence nejen duševního zdraví. Je známo, že děti, mladiství i dospělí, kteří se věnují tvůrčí činnosti nemají tolik duševních potíží. Přijde-li na ně špatná nálada, automaticky sáhnou po tužce a papíru, nebo usednou za klávesy a opřou se do nich. Když k tomu přidají ještě zpěv, dostaví se úleva. Jiní si pustí příslušnou hudbu a ze splínu se vytancují. Těmito činnostmi předcházejí duševním neduhům.
Zdroje:
https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fnins.2020.565815/full%20%20