V popředí stojí bolest a omezená možnost pohybu. Tlak na určité skupiny svalů nebo na některé svalové body je bolestivý. Dalším příznakem jsou vyzařující bolesti při tlaku na spouštěcí body. Příznakem přepětí zádových svalů je „ztuhlý krk“, stav, při kterém je silně omezena možnost otáčet hlavu do stran. Ke vzniku bolestí hlavy z přepětí svalů zbývá již jen malý krůček. Na rozdíl od migrény bolest sílí při zvýšené pohybové aktivitě. Chybí nevolnost, ovšem může být přítomna přecitlivělost na světlo nebo přecitlivělost na pachy. Odlišení od migrény je velice důležitým prvkem léčby, protože bolesti hlavy z důvodů svalového přepětí se léčí úplně jinak než bolesti hlavy při migréně.
Trvalý stres, vnitřní neklid, přepracování, frustrace nebo strach mohou být dalšími příčinami bolestí v obličeji. Mnoho lidí při takových stavech zcela nevědomě napíná žvýkací svaly. Známkou jejich přepětí je pak křupání v čelistních kloubech nebo omezená schopnost pohybovat dolní čelistí.
Následkem přepětí svalů jsou problémy s klouby, s ploténkami, šlachami a vazy, neboť ztuhlé svaly udržují celé tělo ve špatné poloze. Klouby a páteř jsou nadměrně zatěžovány, šlachy a vazy se nadměrně natahují nebo naopak zkracují. Přepěté a tvrdé svaly v zádech tlačí na krevní cévy.
Následkem toho se do mozku dostává méně krve a kyslíku, což se projeví v poruchách krevního oběhu, nevolnosti a pocitu neklidu.
Trvají-li bolesti příliš dlouho, mohou se stát samostatatným chronickým onemocněním. U 17% všech lidí nově odcházejících do důchodu jsou důvodem chronické bolesti zad!
Následkem silných bolestí bývá také pasivita, deprese a snížení sociální aktivity: tyto vlivy pak bolesti dále zhoršují.
Je-li svalové přepětí příčinou bolestí zad, dají se ve svalech najít na tlak citlivé ztvrdlé body (spuštěcí body). Tlak na některý z nich vyvolá vystřelující bolest a případně svalové záškuby. Bolest je obvykle omezena na určitou oblast, vymezenou průběhem nervu, který je drážděn.
Není-li možné bolesti jednoznačně vysvětlit přepětím svalů, vyšetří lékař pohyblivost páteře, protože výchozí příčinou bolestí mohou být změny obratlů, kloubů a vazů páteře. Stejně jako svalové přepětí může škodit páteři a kloubům tím, že si vynucuje po delší dobu špatné držení těla, mohou být naopak změny páteře nebo kloubů příčinou svalového přepětí a bolestí svalů. Typickým příkladem je skolióza.
Diagnózu pomohou stanovit i výsledky dalších vyšetření. Laboratorní vyšetření krve ukáže, zda neprobíhá zánětlivé onemocnění. Scintigrafie kostí pomůže vyloučit nebo potvrdit podezření na nádor nebo nádorové metastázy, změření denzity kostního minerálu ukáže na probíhající osteoporózu atd.
Při podezření na bolest hlavy ze svalového přepětí je velice důležité, aby od vás lékař dostal co nejvíce informací. Popiště vlastní pozorování bolestí: Kdy se bolest vyskytuje, ve kterých situacích, jak dlouho bolest trvá, zda ji provázejí další potíže jako je nevolnost nebo závrať, v jaké síle a jaký typ bolesti se vyskytuje (trvalá, kolísající,..), zda máte poruchy spánku.
Při dlouhotrvajících potížích může být užitečné začít vést deník, do kterého si přesně zapisujete dobu výskytu bolestí, typ bolesti, v jaké situaci se bolest objevila a další příznaky.
I přes přítomnost bolestí byste se měli snažit nepřestat se pohybovat. Jsou-li bolesti tak silné, že vás při pohybu podstatně omezují, je vhodné vzít některý z léků na tišení bolesti.
Při bolestech hlavy způsobených kontrakturami svalů by měly být jen ve výjimečných případech užívány léky, které svalové napětí uvolňují (myorelaxancia). Ty sice křečové napětí svalů odstraní a sníží tím i bolest, ale při jejich delším užívání může dojít k psychické závislosti a k vedlejším účinkům jako je závrať nebo únava. Kromě toho nejsou všechny bolesti hlavy způsobeny pouze svalovým přepětím. Většinou dobře snášenými léky jsou paracetamol a kyselina acetylsalicylová (aspirin). Dobrým rostlinným prostředkem proti bolestem je olej z máty peprné, který je aplikován na pokožku. Při bolestech hlavy je nanesen a rozetřen v oblasti spánků, čela a týlu. Již po 15 až 30 minutách je patrné zmírnění bolesti. Tento druh léčby je dobrou alternativou k lékům, kromě toho šetří žaludek a játra.
Dalším přírodním prostředkem k léčbě bolesti je čaj z vrbové kůry. Tento výtažek z vrby obsahuje látky, které jsou v těle přeměněny na bolest tišící kyselinu acetylsalicylovou. Protože nejprve musí proběhnout proces této přeměny, účinek se dostaví později. Proto se hodí vrbová kůra k léčbě lehce až středně chronických bolestí, méně k léčbě akutních bolestivých stavů. Výhodou je, že nedochází k snížení srážlivosti krve jako při užívání syntetické kyseliny acetylsalicylové v podobě tablet. (Je ovšem třeba poznamenat, že odporně hořká chuť vrbového extraktu byla před více než sto lety hlavním podnětem k tomu, aby byla účinná látka, kyselina acetylsalicylová, připravena v čisté formě.).
Také čertův dráp (Hapargohytum procumbens) byl již dávno v minulosti používán některými národy k léčbě bolesti svalů. Používána je část z kořenů, která se dá dokonce koupit jako již připravený prostředek. Rostlina pochází z Jižní Ameriky. Obsažené látky působí slabě tišícím způsobem. Protože je velmi dobře snášen, hodí se tento prostředek i k léčbě dlouhodobých bolestí zad a bolestí hlavy. Přípravek ale není vhodný pro pacienty, kteří trpí žlučovými kaménky, a pacienti s žaludečními nebo dvanácterníkovými vředy ho nesmí užívat vůbec.
Léčba bez použití léků:
Léčba bez použití léků stojí při bolestech z přepětí svalů v popředí.
Léčba teplem:
Teplo je u svalových kontraktur na prvním místě. Zvyšuje prokrvování a uvolňuje svaly. Vazivo se stává elastičtější a kloubní maz tekutější. Jako zdroj tepla se dají použít zábaly, teplé koupele (s přísadami, které uvolňují svaly, například jalovec), sauna, infračervené světlo, náplasti nebo masti obsahující látky, které zvyšují prokrvování (k dostání v lékárně).
Chiropraktická opatření:
Vykazují dobré výsledky, jsou-li přítomny nějaké blokády páteře nebo chybné držení zad, které jsou příčinou svalového přepětí. Chiropraktické zásahy ovšem musí být - zvláště v oblasti krku a krční páteře - prováděny velice pečlivě řádně vyškoleným chiropraktikem.
Masáže:
Masáže uvolňují svalové kontraktury a zvyšují elastičnost vazů. Existuje mnoho různých technik masírování. Masáže se nehodí při poruchách krevní srážlivosti nebo při čerstvém zranění.
„Stretch and spray“:
Tato metoda se u svalových kontraktur hodí velice dobře. Chladivý sprej je nastříkán na bolestivé partie. Tím se sval stane necitlivým a může být natažen. Nakonec následuje znovuohřátí svalu, aby mohl být dobře uvolněn.
Injekce lokálních anestetik:
Při bolestech zad ze svalového přepětí je často do spuštěcího bodu aplikována injekce s lokálním anestetikem. Tato léčba musí být mnohdy provedena vícekrát, dokud není „začarovaný kruh“ bolest - kontraktura - bolest přerušen. Možným vedlejším účinkem může být alergická reakce. Tato metoda nesmí být používána při akutních zánětech a u pacientů s těžkým srdečním onemocněním.
Ultrazvuk:
Ultrazvukové vlny proniknou zhruba do hloubky 8 cm pod kůži. Jimi vyvolané vibrace podporují prokrvování a uvolňují i hlubší části svalů. Předpokládá se, že ultrazvuk ovlivňuje také vodivost nervů, které přenášejí signály bolesti.
TENS (Transkutánní elektrická nervová stimulace):
Při této metodě jsou elektricky stimulována nervová zakončení buď ve spouštěcích nebo v akupunkturních bodech. Tím dojde k zmírnění bolesti. Tato metoda působí na podobném principu jako lokální anestezie.
Cvičení:
Cvičení spojuje cviky na uvolnění svalů s cviky k jejich posílení.
Autogenní trénink:
Pomocí pravidelného autogenního tréninku se můžete naučit vědomému uvolňování svalů.
Trpím bolestmi hlavy. Mohou mít přímý vztah ke svalovému napětí?
Svalové napětí může být důvodem, ale ne jediným. I když přesné mechanismy vzniku bolesti zatím nejsou vysvětleny, ví se, že v mozku je zvláštní „filtr bolesti“, ve kterém hraje roli mimo jiné i přenašeč nervových signálů serototnin. Při dlouhodobých bolestech, při bolestivých podnětech z dlouhodobě přepínaných svalů nebo při stresu, nedostatku spánku nebo nadměrné konzumaci alkoholu jsou látky regulující bolest spotřebovány a mozek si začne bolest plně uvědomovat. U některých lidí se může vyskytovat nedostatek těchto látek dokonce trvale. To vysvětluje, proč někteří lidé začnou mít bolest hlavy již při nepatrných podnětech. Ten, kdo má k sklony k těmto problémům, by měl obzvláště dávat pozor na to, aby si zbytečně nepřepínal svaly například špatným způsobem sezení.
Jak se odlišuje bolest , která je zapříčiněná svalovou kontrakturou, od fibromyalgie?
V obou případech svaly bolí, tlak na svaly bolí, teplo a lehký tělesný pohyb bolest zmenšuje. Pacienti si také v obou případech stěžují na únavu a špatný spánek. Zatlačení prstem na sval ale většinou hned napoví, o jaký typ bolesti se jedná. Jsou-li příčinou svalové kontraktury, nalezne často lékař ve svalech ztvrdlé „spouštěcí body“. Tlak vyvolává vystřelující bolest, v mnoha případech i místní záškuby svalů. Vystřelující bolest je často omezena pouze na určitou oblast. Také u fibromyalgie se vyskytují na bolest citlivější body. V tomto případě se jmenují „tender points“ (bolestivé body). Ty jsou sice také citlivé na bolest, ale při tlaku na ně bolest nevystřeluje do okolí. Injekce anestetika do spouštěcích bodů („trigger points“) vede k zmenšení bolesti, naopak do bolestivých bodů nemá žádný význam.
Rozdílný je i počátek bolesti: bolesti vyvolané svalovou kontrakturou začínají akutně, ztuhlost a bolest při fibromyalgii naopak začíná pozvolně, pacient je dlouho bez potíží.
V průběhu fibromyalgie se pak projevují ještě vegetativní symptomy, například suchá ústa, silné pocení nebo třesení rukou.