Spalničky, Morbilli
Spalničky (morbilli)
Spalničky jsou mimořádně nakažlivé virové onemocnění, které je celosvětově rozšířené. Řadí se k typickým dětským nemocem, ale mohou postihnout i mladistvé nebo dospělé. Jde o poměrně závažné onemocnění, které je provázeno poklesem obranyschopnosti. To je příčinou častých průvodních nebo následných komplikací jako např. zánětu středního ucha, zápalu plic nebo i encefalitidy. Každoročně umírá na tuto infekční nemoc ve světě okolo 100 000 dětí, zejména v rozvojových zemích.
Kapitoly
Přenos nákazy
Spalničky se šíří především kapénkami při mluvení, kašli a kýchání do okolí nakaženého jedince. Viry spalniček jsou velmi nakažlivé a infekce člověka, který nemá protilátky, vede téměř vždy ke zjevnému onemocnění. Před zavedením očkování onemocnělo spalničkami prakticky každé dítě, nejčastěji mezi 4. a 5. rokem života.
Průběh
Inkubace, tj. doba od nákazy k propuknutí prvních příznaků nemoci, je zpravidla 9 - 12 dní. V první fázi se onemocnění projevuje zánětem spojivek, rýmou, kašlem a horečkou. O několik dní později, po přechodném poklesu teplot, se objeví typická vyrážka, exantém (3-6 mm velké, zpočátku světle červené skvrny, které navzájem splývají), a to nejdříve za ušima, odkud se rozšiřuje dále po celém těle. Horečka znovu vystoupí. Vyrážku o 24 - 48 hod. předchází vznik enantému, temně červených skvrnek na sliznici úst, nejčastěji na vnitřních stranách tváří.
Komplikace
Spalničky jsou vždy spojeny se snížením odolnosti k bakteriální infekci. Proto jsou často provázeny komplikacemi, jako je zánět středního ucha nebo zápal plic. Někdy se na vzniku zápalu plic podílí vedle bakterií i samotný spalničkový virus, což bývá spojeno se zvláště těžkým průběhem nemoci. K nejnebezpečnějším, naštěstí velmi vzácným komplikacím spalniček patří zánět mozku (encefalitida), která může vést k smrti nebo zanechat trvalé duševní poruchy.
U dětí, které se nakazily v prvním roce života, kdy vývoj imunitního systému není ještě ukončen, může dojít k přetrvávání infekce v mozku, což může vést po několika letech k vzplanutí progresivního zánětu mozku, který je bez výjimky smrtelný.
Rozpoznání/vyšetření
Spalničky jsou zpravidla dětskými lékaři nebo infekcionisty snadno rozpoznány podle příznaků, zejména podle typické vyrážky. Pro ověření diagnózy se využívá laboratorních testů, kterými lze prokázat přítomnost specifických protivirových protilátek třídy IgM a IgG v séru akutně nemocného jedince.
Léčba
Lék, který by přímo působil proti virům spalniček, neexistuje. Nutný je klid na lůžku, předepisují se léky tišící kašel a snižující horečku. Lidský imunoglobulin obsahuje protilátky proti spalničkám a jeho aplikace může příznivě ovlivnit průběh některých zvláště těžce probíhajících onemocnění. Pokud se objeví komplikace jako zánět středního ucha nebo zápal plic, musí být podávána antibiotika.
Očkování
V prvních 6 měsících života je dítě chráněno před nákazou protilátkami, které si přineslo do života z těla matky, později je vystaveno nebezpečí infekce. Před zavedením očkování bylo v ČR zaznamenáváno na 80 tisíc onemocnění ročně, spojených s tisíci vážných komplikací, včetně úmrtí. Podobná situace existuje ještě v mnoha rozvojových zemích. Od konce 60. let, kdy bylo zavedeno očkování, se u nás spalničky, kromě zavlečených případů, prakticky nevyskytují. Očkuje se živou oslabenou očkovací látkou, která je součástí kombinované vakcíny, namířené ještě proti zarděnkám a příušnicím. Děti se očkují poprvé po 15. měsíci věku a znovu asi po 6 měsících. Asi u jedné třetiny dětí bývá pozorována okolo 9. dne mírná reakce na očkování: lehce zvýšená teplota a někdy i náznak spalničkového exantému. Tato komplikace není nebezpečná.
Časté dotazy
Proč je důležité, aby pokud možno co nejvíce lidí bylo očkováno proti spalničkám?
Vysoký podíl proočkovaného obyvatelstva (od 90- 95%) zaručuje vysoký stupeň obecné imunity, při kterém se přeruší šíření viru spalniček mezi obyvatelstvem a riziko nákazy pro neočkované je nepatrné, nebo je zcela eliminováno.