Skolióza může být v některých případech vrozená, ale nejčastěji je získána až postupem doby. U většiny pacientů se skoliózou (více než 80%) neexistují žádné zjištěné příčiny. V takových případech se mluví o idiopatické skolióze. Předpokládá se, že příčinou by mohl být nerovnoměrný růst páteřního svalstva a jednotlivých obratlů - jedna strana roste rychleji než druhá, což vede k vychýlení celé páteře. Ve fázích rychlého růstu, obzvláště v průběhu puberty, se zakřivení páteře dále zvětšuje.
Od idiopatické skoliózy se odlišuje funkční skolióza, při které je zakřivení páteře způsobeno různými chorobami. Mohou to být např. záněty nebo nádory postihující obratle, osteoporóza a jiné poruchy kostí, onemocnění svalů, nervů a pojiva, obrny, špatné držení těla při bolestech (například při výhřezu meziobratlových plotének a při svalových křečích). Funkční skolióza se dá odstranit vyléčením původního onemocnění.
Kromě bolestí mohou být v některých velice těžkých případech omezeny ve své funkci i důležité orgány (například srdce nebo plíce). Pak je ovšem nutná operace. Zakřivení páteře je při tomto zákroku napraveno a páteř částečně vystužena, aby se zamezilo dalšímu vychylování. Sedavá zaměstnání mohou být prováděna pouze s velikým úsilím, nebo dokonce vůbec.
V počátečních stádiích bývá skolióza jen těžko k rozpoznání. Teprve v dalších fázích - kdy je ovšem zakřivení páteře již tak velké, že se jen těžko vrací do normální polohy - je nápadné vyhnutí páteře do stran. Křivka páteře je nejlépe vidět, když se postižený hodně předkloní. Zakřivená páteř může mít podobu C (zakřivení na jednu stranu), S (zakřivení na obě strany) nebo dokonce dvojitého S. K diagnostickým příznakům patří držení ramen v nestejné výšce a šikmé držení hlavy. Někdy je patrná neobvykle velká vzdálenost jednotlivých žeber, vystouplá lopatka nebo jedna kyčel více vystupující než druhá. Nejčastěji je skolióza diagnostikována až mezi desátým a dvanáctým rokem života. Většinou je zjištěna náhodou, protože v těchto letech se ještě nevyskytují žádné potíže, které by dítě mohlo samo popsat. Včasná diagnóza je ovšem to nejdůležitější, protože pouze tak může být páteř ještě v době dospívání ovlivněna a napravena například pomocí cvičení.
Pro stanovení diagnózy je důležité rentgenologické výšetření (předozadní a boční), které ukáže rozsah a povahu zakřivení.
Podle toho je skolióza rozdělována do čtyř základních skupin:
Úhel zakřivení se ale může ještě měnit i po ukončení aktivní fáze růstu. U dívek se skolióza vyskytuje zhruba třikrát častěji než u chlapců.
Rehabilitační cvičení: je-li skolióza objevena ještě v dětském věku, a není-li zakřivení páteře ještě příliš velké (do 20°), může člověk bojovat proti dalšímu zakřivování cvičením. Jsou při něm posilovány hlavně nadměrně namáhané zádové svaly, aby mohly lépe vyrovnávat tendenci páteře k vybočení. K tomu se používají různé metody - například Vojtova metoda. Výběr metody a vedení nemocného musí být samozřejmě konzultováno se zkušeným rehabilitačním odborníkem.
U dětí je možné předejít dalším deformitám použitím sádrového lůžka nebo korzetu - opět jde o metody, jejichž použití musí pečlivě zvážit odborník (např. nošení korzetu dítě značně omezuje, může vyvolat pocity odlišnosti od vrstevníků atd., ale možnost vzniku těžké deformity je varující).
Operace může být provedena z kosmetických důvodů, když je zakřivení již hodně patrné, nebo je-li již skolióza v takovém stádiu, že jiná metoda není dost účinná (úhel zakřivení více než 50°), nebo při velkém zakřivování páteře v důsledku rychlého růstu. Existuje mnoho různých technik operací, při nichž jsou jednotlivé části páteře vyrovnány a vystuženy.
Velice důležitým předpokladem je včasná diagnóza. Jděte proto okamžitě k lékaři, když máte u svého dítěte jakékoli podezření na špatné držení těla. Je-li stanovena diagnóza skoliózy, mělo by dítě začít s nějakou sportovní aktivitou, která posiluje svaly zad. Jedním z těchto sportů je například plavání. Na druhé straně platí, že by měly být omezeny sporty, které páteř silně zatěžují, například squash, umělecká gymnastika, skok do výšky. Rozdíly v délce nohou mohou být vyrovnány pomocí ortopedické obuvi, čímž se také zmírní zátěž páteře.
Trpím skoliózou a nyní lékař zjistil skoliózu i u mého syna. Znamená to, že je tato nemoc dědičná?
Skutečně byla zjištěna vyšší pravděpodobnost výskytu v rodinách, kde se již jeden případ skoliózy objevil. Zřejmě může být vloha pro její vznik i děděna.
Jaká je pravděpodobnost úspěchu operace při skolióze?
To závisí na věku pacienta, na rozsahu a povaze zakřivení páteře, stejně jako na zkušenostech lékaře. Celková úspěšnost se pohybuje kolem 50%.
Naše 14-ti letá dcera trpí skoliózou se zakřivením páteře o 40 stupňů. Byla nám doporučena operace, které bychom se ale raději vyhnuli. Jaké existují další neopertivní možnosti léčby?
Dobré výsledky může mít v takovýchto případech rehabilitační cvičení, zaměřené na posílení zádových svalů. Je několik různých metod (mezinárodně uznávaná je např. Vojtova), ale vybrat tu nejvhodnější musí ortoped nebo zkušený rehabilační odborník.
helena25. 3. 2014 16:04:26
Emailu
Zaregistrovat se
