Často již mohl být náruživý sportovní fanoušek v televizi svědkem toho, jak velká hvězda rychle finišovala, ale náhle zpomalila s obličejem zkřiveným bolestí, začala kulhat nebo poskakovat na noze - očekávaný sportovní úspěch se nedostavil. Přetrhané vazy - tak se nazývá v mnohých případech často pozdější odůvodnění. Nezřídka následuje několik týdnů vysazení činnosti.
Kloub se skládá ze dvou kostěných částí, které jsou spolu hybně spojeny. Stabilitu získává obzvláště díky jemu příslušným vazům, kloubnímu pouzdru a díky svalům, které ho potahují. Vazy a pouzdro jsou též označovány jako pouzdrový vazebný aparát, neboť jsou často dohromady spojeny velmi pevně.
Překročení normálních pohybových hranic kloubu může vést k přetrhnutí vazu. Při tom jsou přetěžovány nejvíce při silné nečekané otáčivé či napínací zátěži jednoho či více kloubních vazů do takové míry, že dojde k přetržení (ruptuře) struktury vlákna. Tento poškozovací mechanismus natažení, který se odborně nazývá „distorzií“, je vůbec nejčastějším typem kloubního poranění. Při tom nemusí přece vždy dojít k úplnému roztržení vazu. Následkem může být podle síly špatného zatížení také lehké natažení, částečná ruptura (přetržení) s trhlinou jednotlivých svazků vláken nebo kompletní odtržení vazu.
Přetržení se projevuje jako též shora zmíněné nevinně vypadající následky poranění kloubu, tedy jako bolesti v klidu, otékání, podlitiny (hematomy), tlaková bolest ale i jako omezení hybnosti zraněného kloubu. Tyto příznaky onemocnění se mohou projevovat přesto velmi rozdílně, takže pravý rozsah onemocnění se jeví často neškodným až do té chvíle, než se projeví bolestí. Na druhou stranu se ale nezřídka za menšími obtížemi ukrývá kompletní přetržení vazu, které postiženému např. nezabrání v tom, dohrát fotbal až do konce. V obzvlášť těžkých případech může být též patrná chybná pozice kloubních ploch navzájem.
Postižená část těla se musí zafixovat, vysoko upevnit a chladit. Pokud je k dispozici, může být použito i pevné elastické obinadlo. Prostřednictvím těchto opatření se zabrání otokům a kloub je uveden do klidového stavu. Absolutní šetrnost při kontaktu se zraněným kloubem se rozumí samo sebou, postižený by se měl chránit nebo nechat nosit. Je nutné, co možná nejdříve vyhledat lékaře.
Neléčená přetržení vazů mají za následek nestabilitu kloubu. Tím dochází stále k dalšímu a dalšímu chybnému zátěžování jako např. zvrtnutí nohy, což vede trvale k předčasnému opotřebování kloubní chrupavky (Artróze). Tento stav je nezvratný a tudíž je dobré se mu za jakýchkoli okolností vyhnout. Výběr jednotné léčby (konzervativní nebo operativní) a časná mobilizace pod odborným vedením - to jsou pro to podstatné podmínky.
Definitivně se dá přetržení vazů zjistit jen s pomocí speciálních rentgenových snímků (řízených snímků). Při tom je posuzována stabilita kloubu. U neporušených vazů je kloub stabilní a „roztahuje“ se jen zřídka. Vyskytuje-li se tu ale přetržený vaz, může lékař celkem zřetelně roztáhnout kloubní štěrbinu, což je zkoušeno měřením úhlu na rentgenovém snímku.
Odraz kloubu (Artroskopie) a v poslední době též tomografie hybnosti nukleárních částic podávají v určitých případech přesnější informaci, jsou ovšem spojeny s nesrovnatelně většími náklady. Přesto je nutné co možná nejspolehlivější objasnění velikosti poranění, aby mohla být zvolena ta nejlepší terapie.
V podstatě jsou k dispozici dvě možnosti léčby:Zaprvé fixace kloubu elastickým podpůrným obvazem nebo sádrou, což je označováno jako konzervativní terapie. Zadruhé operativní opatření vazovými stehy nebo náhražkou (vazová plastika). O které terapii se rozhodne, nezáleží jen na velikosti poškození, nýbrž také na tom, jaký kloub je zasažen a jak silně má být v budoucnu namáhán. Následně po fixaci následuje časná mobilizace kloubu pod vedením rehabilitačního tělocviku.
Přetržení vazu na horním odrazovém kloubu
S rezervou se nachází většina poranění vazů na horním odrazovém kloubu, který spojuje kost holení a kost lýtkovou se zánártními kůstkami. Zajišťovací vazy probíhají na tomto kloubu po vnitřní i vnější straně. Typickým průběhem při úrazu je boční zvrtnutí nohy ven, přičemž může být poraněn jeden nebo více ze tří vnějších vazů. V souladu s tím je při zvrtnutí dovnitř natažen vnitřní vaz.
Stejně jakou u všech poranění kloubu se mohou zvláště v odrazovém kloubu navíc vedle přetrhání vazů vyskytovat jako důsledek silnějšího traumatu také zlomeniny kostí či jejich praskliny, které musí být pak operovány. Při čistém poranění vazu na odrazovém kloubu se preferuje navíc konzervativní ošetření, tzn. že nemusí následovat operace, nýbrž kloub je fixován po dobu asi 6 týdnů pomocí sádrové dlahy nebo speciálního obvazu. Nakonec následuje mobilizace a stabilizace prostřednictvím rehabilitačního cvičení.
Přetržení vazů na kolenním kloubu
Kolenní kloub má relativně komplikovanou stavbu a je často vystaven biomechanickými zvláštnostmi při stání, chůzi a zvlášť při sportu extrémní zátěži. Úchytné vazy probíhající po vnitřní i vnější straně propůjčují kloubu stabilitu proti bočnímu zvrtnutí a přetočení. Navíc hrají křížové vazy probíhající uvnitř rozhodující roli při vedení pohybů. Více než u všech ostatních kloubů se na stabilizaci kolene podílí okolní svalovina.
Nejčastějším mechanismem poranění kolenního kloubu je náhlé vnější nebo vnitřní přetočení současně stálé nohy, např. při lyžování nebo fotbalu. Často se poté vyskytne kombinované poranění křížových a postranních vazů stejně tak navíc menisku, chrupavky nebo kloubního pouzdra.
Přetržení vazů kolenního kloubu je velmi vážným zraněním, neboť vzniká velké riziko trvalého poškození kloubu (Artróza). Po důkladné prohlídce, často pomocí Artroskopie, je rozhodující individuální terapeutický plán. Přitom se s ohledem na stupeň aktivity, stáří a schopnost pacienta ke spolupráci usiluje ve většině případů o operativní řešení. Postranní vazy jsou při tom sešity, křížové vazy často nahrazeny vazovou plastikou. Vhodný může být také konzervativní postup. To ovšem neznamená, že není nasazena vůbec žádná terapie, nýbrž intenzivní tréning koordinace a stavby svalu, který vyžaduje angažovanou spolupráci pacienta po dlouhý čas, aby se docílilo uspokojivého výsledku léčby.
Přetržení vazů základního palcového kloubu
Toto poranění označované také jako „lyžařský palec“ nebo „brankářský palec“ je nejčastějším přetrháním vazů ruky. Je způsobeno pádem na napnutý palec nebo také zachycením palce ve smyčce lyžařské hůlky při pádu. Palec je tímto přetržením vazu výrazně nestabilní a nemůže již splňovat svou držící funkci při uchopení.
Terapie lyžařského palce může být sice provedena konzervativně sádrovou dlahou, ovšem není garantováno, že dlaha vydrží pohromadě ve správné pozici. Tudíž by mělo být preferováno operativní řešení se závěrečnou fixací pomocí sádry po dobu 5 týdnů.
Dominik9. 11. 2012 19:26:16
Emailu
Zaregistrovat se
