Klíšťová meningoencefalitida

Přenos infekce/rizikové faktory

      Nebezpečí infekce virem klíšťové encefalitidy je největší během sezóny výskytu klíšťat, od března do října. Klíšťata žijí převážně při zemi, v křovinách, trávě a roští. Napadají lidi při chůzi po okrajích cest, lesích, loukách a v zahradách, zvlášť často pak při stanování, houbaření a jiných aktivitách v přírodě. Klíště co možná nejrychleji vyhledává vlhká a teplá místa na těle, kde se pevně zachytí a saje krev. Ze slin při tom uvolňuje znecitlivující látky, takže oběť nic necítí. Množství přeneseného viru stoupá s délkou doby po kterou klíště saje.
      Virus klíšťové encefalitidy cirkuluje v přírodě mezi klíšťaty a teplokrevnými zvířaty v přírodních ohniscích ve střední a východní Evropě a v Asii. V České republice se nakažená klíšťata vyskytují téměř všud, ale ani v oblastech s nejčastějším výskytem (tzv. endemických oblastech) nejsou nakažena všechna klíšťata - procento je v různých oblastech a v různých létech rozdílné. Každé napadení klíštětem proto zdaleka nevede k onemocnění KME.

Průběh a následky

      Onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou má typický dvoufázový průběh. První fáze nastává asi 10 dnů po kousnutí nakaženým klíštětem. Je charakterizována horečkou a příznaky chřipky, které  po několika dnech ustoupí. Po dalších, zhruba 14 dnech, kdy se postižený cítí zdráv, se projeví postižení centrálního nervového systému: horečka, silné bolesti hlavy a strnutí šíje patří k nejčastějším příznakům. Může jít buď o známky zánětu mozkových blan (meningitidu) nebo o kombinovaný zánět mozkových blan a mozku (meningoencefalitidu). Výjimečně dochází i k zánětu míchy (encefalomyelitidě). K plnému rozvoji onemocnění dochází jen asi u 30% infikovaných osob. Velmi těžký průběh nebo případy úmrtí se vyskytují zejména u dospělých. K běžným následkům patří bolesti hlavy, méně časté jsou částečné obrny končetin, poruchy sluchu, rovnováhy, aj. Výpadky a poruchy určitých tělesných funkcí mohou přetrvávat po zbytek života.

Diagnostika

      Na KME je třeba myslet vždy v sezóně klíšťat, má-li nemocný neurčité potíže, jako je horečka nejasného původu, silné bolesti hlavy apod. Naše podezření podpoří údaje nemocného o pobytu v přírodě a napadení jedním nebo více klíšťaty. Zda jde skutečně o KME,  lze jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit  vyšetřením séra nemocného na přítomnost protilátek proti viru klíšťové encefalitidy.

Léčba

      Léčení KME spočívá hlavně v klidu na lůžku a mírnění příznaků. U těžkých forem onemocnění je možné aplikovat hyperimunní globulin. Preparát obsahuje velké množství specifických protilátek proti viru klíšťové encefalitidy.

Prevence

      Při vycházkách do přírody v lokalitách zamořených klíšťaty je důležitý ochranný oděv (vysoké boty, dlouhé kalhoty, dlouhé rukávy, pokrývka hlavy). Vhodné je použití repelentů. Po každém návratu je vhodné zevrubně prohlédnout celý povrch těla. Pokud jsou nalezena přísátá klíšťata, je třeba je okamžitě odtranit pomocí pinzety. Děláme to opatrně, krouživým pohybem, abychom parazita nepřetrhli. Místo kousnutí ihned desinfikujeme. Na klíště, které může být infikované, nesaháme holýma rukama.
      Nejúčinnější prevencí proti KME je očkování. Užívá se neživá očkovací látka. K dosažení trvalejší imunity se aplikují postupně 3 dávky v průběhu 1 roku, nebo ve zkráceném schématu v průběhu 6 týdnů. Optimální je zahájit očkování v zimě, mimo sezónu klíšťat. Aplikace upomínací dávky vakcíny se doporučuje po 3 letech. O očkování by měli požádat  svého lékaře zejména všichni, kdo žijí, pracují nebo se rekreují v oblastech značně zamořených infikovanými klíšťaty (u nás např. na Berounsku, Znojemsku, severní Moravě). Za očkování se platí.

Časté dotazy

Jak se mohu chránit před klíšťaty, popř. jejich kousnutím? 

Klíšťata bývají z křovin a trav přilákána pachem lidského potu z obnažené kůže. Uzavřené oblečení, pevná obuv a případně také prostředky odpuzující hmyz tak nejlépe chrání před klíšťaty. Po každém pobytu v přírodě se doporučuje důkladně prohlédnout tělo - zvlášť nejčastější místa kousnutí jako krk, povrch hlavy, uši a nohy.  

Kde jsem v nebezpečí?

I v endemických oblastech je infikováno viry klíšťové encefalitidy pouze cca 0,2 - 0,5% klíšťat, takže každé kousnutí klíštětem neznamená, že došlo k nákaze.

Které infekční choroby se klíšťaty přenášejí?

Klíšťata mohou  přenášet zárodky různých chorob. Nejčastější infekční chorobou přenášenou klíšťaty v Evropě je lymská borelióza, způsobená bakterií Borrelia burgdorferi. Podstatně řidčí, ale závažnější je KME vyvolaná viry.

Jak se nemoc KME projeví?
Přibližně 2 - 28 dní po kousnutí klíštětem nakaženým virem KME dojde k chřipkovitým potížím, např. k horečkám, k bolestem hlavy a končetin. Asi po jednom „klidovém“ týdnu se vyskytují obnovené útoky horečky s celkovými příznaky postižení mozku. Mohou k nim patřit poruchy vědomí a ochrnutí, takže pohyblivost je někdy i výrazně omezena. V 60% všech případů se objevují záněty mozkových blan, mozku, míchy a nervů.

Mohu se proti KME chránit? 
Jsou dvě možnosti, jak se lze chránit: Pasivní ochrana prostřednictvím séra (globulinu) obsahujícího protilátky proti virům KME a aktivní ochrana očkováním vakcínou obsahující umrtvené viry. Očkování se provádí třemi následnými injekcemi. Asi po pěti letech se provádí přeočkování, aby byla ochrana proti infekci obnovena.