Jako gastroenteritida je označována skupina nesourodých patologických stavů, projevujících se jak příznaky v horní části zažívací roury (nechutenstvím, nucením na zvracení a zvracením), tak příznaky v dolní části zažívacího ústrojí (průjmem) a pocitem celkového břišního diskomfortu. Gastroenteritida vede ke ztrátám tekutin a minerálů z organizmu, které mohou být velmi závažné u rizikových skupin nemocných (malé děti, staří lidé, jedinci oslabení jinou chorobou).
Gastroenteritida je často nespecifické onemocnění s nejistým nebo neznámým původem. Stejnými příznaky se však mohou projevit i onemocnění se známým bakteriálním, virovým, parazitárním (vyvolaným cizopasníky) anebo toxickým původem.
Jako vyvolavatele onemocnění se podařilo identifikovat četné viry: Norwalk-virus, rotaviry, adenoviry, enteroviry. Průjmové epidemie kojenců, dětí i dospělých se obvykle šíří vodou nebo potravou, především cestou nečistých rukou. Např. Norwalk-virus vyvolává celoročně asi 40 % nebakteriálních průjmů u dětí i dospělých, a zaujímá tak co do četnosti druhé místo v nemocnosti hned za rýmou. V mírných zeměpisných pásmech jsou v zimě hlavní příčinou vážných průjmových onemocnění u kojenců a dětí mladších 2 let rotaviry. Enterovirové a adenovirové průjmy mohou být sdruženy s onemocněním horních dýchacích cest. Mezi nejčastější bakteriální vyvolavatele gastroenteritid patří: Vibrio cholerae, Shigella, Salmonella a Escherichia coli. V oblastech s chladným klimatem jsou časté gastroenteritidy vyvolané střevními parazity, např. cizopasníkem Giardia lamblia.
Bakteriální průjmy vyvolané tzv. enterotoxiny: Určité druhy bakterií vytvářejí enterotoxiny (bakteriální jedy vyvolávající příznaky onemocnění zažívacího traktu), které narušují vstřebávání ve střevě a mohou vyvolat zvýšené vylučování vody a minerálů střevní sliznicí. Do této skupiny patří např. průjmy při choleře (vyvolavatel Vibrio cholerae) nebo tzv. průjmy cestovatelů (vyvolavatelem Escherichia coli).
Nedostatečně specifikované gastroenteritidy: Tato skupina zahrnuje „střevní chřipku“ a některé typy průjmu cestovatelů. V některých případech jsou příčinou bakteriální enterotoxiny, v jiných virové infekce.
Různé další příčiny: Neschopnost strávit nebo vstřebat cukry může vyvolat břišní příznaky, např. nesnášenlivost mléčného cukru - laktózy po vypití mléka, kdy jsou příznaky někdy mylně přisuzovány alergii na mléko. Skutečná alergie na potraviny je vzácná a málo prozkoumaná. Požití sloučenin těžkých kovů (arzénu, olova, rtuti, kadmia) může vyvolat prudké zvracení a průjem. Mnoho léků včetně antibiotik se širokým spektrem působení má významné nežádoucí účinky na zažívací ústrojí.
Charakter a závažnost příznaků záleží na povaze a množství původce nemoci, na době, po kterou v těle působí, na odolnosti pacienta a na rozsahu, v jakém je trávicí roura postižena.
Dlouhotrvající opakované zvracení a průjmy vyvolávají těžké ztráty tekutin (dehydrataci) a následně selhání krevního oběhu (šok), projevující se poklesem krevního tlaku a zrychlením tepu, s rizikem zhroucení funkce jednotlivých životně důležitých orgánů, např. ledvin. Stav je obvykle provázen rozvratem vnitřního prostředí v těle: jestliže nadměrnou ztrátu tekutin způsobilo zvracení, je vnitřní prostředí zásaditější (díky ztrátám žaludeční kyseliny), byl-li v popředí spíše průjem, je pravděpodobnější vznik nadměrné kyselosti. Během gastroenteritidy může docházet k poklesu hladiny minerálů, např. sodíku a draslíku v krevním séru. Těžká dehydratace a změny pH (poměr kyselin a zásad) vnitřního prostředí mohou vyvolat bolesti hlavy a nadměrnou nervosvalovou dráždivost. Teplota může být zvýšená.
Břicho může být vzedmuté a pohmatově bolestivé. Poslechově jsou slyšitelné zvuky odpovídající zvýšené intenzitě střevní peristaltiky (rytmického stahování svalstva trávicí roury) - tzv. borborygmy (kručení v břiše).
Důležité jsou informace z předchorobí: požití potenciálně kontaminované potravy či neupravené povrchové vody, látek dráždicích zažívací ústrojí, např. alkoholu, některých léků, např. Acylpyrinu, Bručenu, informace o cestování apod. V laboratoři může být nespecificky zvýšen celkový počet bílých krvinek v krvi ( tzv. leukocytóza), typické pro alergický původ či parazitární infekci je zvýšení tzv. eosinofilů (druh bílých krvinek). Při déle trvajících obtížích (více než 48 hodin) se provádí mikrobiologické vyšetření stolice, popř. zvratků a vzorků potravy.
Akutní chirurgickou náhlou břišní příhodu, která ve většině případů vyžaduje neodkladnou operaci, vyloučí předchorobí (anamnéza) s častými stolicemi, nízký počet bílých krvinek, měkká břišní stěna s mírnější pohmatovou bolestivostí břicha při fyzikálním vyšetření. Nicméně i při některých náhlých břišních příhodách, např. při akutním zánětu červovitého přívěsku slepého střeva nebo neúplném uzávěru tenkého střeva, či při zhoubném nádoru tlustého střeva se může objevit průjem.
Podpůrná léčba je nejdůležitější. Je zapotřebí klid na lůžku, důležité je vyhovující sociální zařízení. Po odeznění zvracení je důležité obnovit podávání tekutin ústy, např. cukerné roztoky a nápoje bohaté na minerály, slané bujóny a řídké kaše. K příjmu tekutin po malých doušcích je třeba povzbuzovat pacienta i tenkrát, jestliže zvrací. Zvracení může totiž po doplnění tekutin ustat, a zavodnění těla cestou normálního příjmu tekutin je často úspěšné. Pokud zvracení přetrvává dlouhodobě a hrozí vážný nedostatek tekutin v těle, jsou nutné nitrožilní infúze náhradních roztoků (s obsahem vody a minerálů). V některých případech se pokusíme zastavit zvracení pomocí tzv. antiemetik (léků proti zvracení). Nejčastěji jsou užívány Torecan (dražé, čípky, injekce), Plegomazin (tablety, injekce), Prochlorperazin (tablety).
Při silných břišních křečích podáváme tzv. spasmoanalgetika, např. Algifen (tablety, kapky, čípky, injekce), výjimečně i velmi účinné opiátové léky proti bolesti, např. Dolsin injekce. Při zmírnění příznaků zařazujeme postupně do diety vařené nedráždivé pokrmy z obilovin, želatinu, zahuštěnou polévku a jiná nedráždivá jídla. Jestliže po 24 hodinách trvá průjem bez vážných celkových příznaků a bez krve ve stolici, je možné podat Reasec tablety.
Antibiotika: I při specifických infekčních průjmech je význam antibiotik předmětem diskuze. Antibiotika, odpovídající výsledkům mikrobiologického vyšetření včetně testů citlivosti, je nutné podávat při známkách celkové infekce, avšak nepomohou pacientům s prostou gastroenteritidou bez celkových - systémových příznaků (viz. výše).