Průjem

Průjmem rozumíme střevní poruchu vyznačující se častou, velice řídkou vodnatou stolicí. Způsobuje ji natrávená voda, která se při průchodu střevy nevstřebává zpátky do organismu, nýbrž spolu se stolicí opouští tělo. Jedná se o příznak nemoci, většinou bakteriální či virové infekce (např. salmonelózy), otravy jídlem nebo jeho nesnášenlivosti, případně vážnějších problémů, jako je např. onemocnění slinivky břišní, jater, ledvin nebo žlučníku, zvýšená činnost štítné žlázy, může vznikat i jako důsledek zvýšené stresové zátěže. Průjem sám o sobě není zvláštní onemocnění.

Rozlišujeme průjmy akutní a chronické. Akutní vznikají náhle, jsou příznakem infekční nákazy nebo otravy jídlem a vyznačují se křečemi v břiše a nevolností doprovázenou zvracením. Ustávají během několika dnů. Chronické průjmy trvají déle a mohou signalizovat vážnější onemocnění, je proto nezbytné navštívit lékaře, aby bylo možné vypátrat jejich příčinu a nasadit účinnou léčbu.

Průjmem se organismus zbavuje škodlivých látek, které způsobily jeho selhání. V jeho průběhu se z těla spolu se stolicí odvádí i velké množství vody, je proto nutné předcházet dehydrataci a pravidelně, ale po malých dávkách pít, nejlépe vodu nebo čaj. Po dobu trvání průjmu je třeba upravit i stravování, u krátkodobých průjmů několik hodin nejíst vůbec, u déletrvajících se doporučuje vařená rýže s mrkví, rozmačkané banány, strouhané jablko nebo suché bílé pečivo, které podrážděný žaludek a střeva obalí, ale více nedráždí. V žádném případě není vhodné jíst tučná a mastná jídla.

Průjmy se léčí podáváním antidiarhoik, mezi něž patří např. aktivní živočišné uhlí. To však omezuje působení jiných léků, a není proto vhodné ho kombinovat s ničím dalším. Proti průjmům také působí léky s účinnou látkou kloroxinem.

Průjem vzniká nejčastěji v důsledku dietních chyb, alergií, jako nežádoucí účinek léků, zejména antibiotik, analgetik či diabetik, někdy za ním mohou stát psychické příčiny (ty způsobují např. tzv. dráždivý tračník, tedy střídání průjmu a zácpy) či podráždění nebo zánět střev (enteritida), které nejčastěji postihují osoby cestující do oblastí střední a jižní Amerika, Afrika a Asie. )

Kapitoly

První pomoc

Pravidelně doplňujte tekutiny, nejlépe v podobě minerálek či džusů. Po několikahodinovém půstu nasaďte dietní stravu, jež nebude dráždit střeva a žaludek, vhodné je např. suché pečivo, osolená rýže, jogurty, banány, postupně můžete přidat i dušené či vařené maso apod. Několikrát denně užívejte aktivní živočišné uhlí (Carbo medicinalis apod.) a látky na úpravu střevní mikroflóry. Vážnější stavy, např. doprovázené horečkou a dehydratací či vysokou četností průjmu, vždy konzultujte s lékařem.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události