Dráždivý tračník (spastický tračník, mukózní kolitida) je porucha pohyblivosti celé zažívací roury (ačkoli samotný název „tračník“ značí pouze část tlustého střeva v rozsahu od slepého střeva po esovitou kličku). Jde tedy o soubor příznaků postižení horní i dolní části zažívacího ústrojí. Hlavními příznaky jsou bolesti břicha různého stupně, zácpa nebo průjem a vzedmutí břicha po jídle. Obtíže se téměř vždy objevují při chůzi a bývají vyprovokovány stresem anebo příjmem potravy. Dráždivý tračník představuje přibližně polovinu veškerých zažívacích obtíží. Ženy jsou postiženy asi třikrát častěji než muži.
Anatomickou příčinu onemocnění nelze nalézt. Zvýšenou pohyblivost zažívací roury mohou vyprovokovat nebo zhoršovat emoční faktory, dieta (energeticky bohatá strava, moučné a mléčné výrobky, káva, čaj, citrusové plody), léky nebo hormonální vlivy. Pacienti trpící dráždivým tračníkem jsou často neurotičtější, úzkostlivější a depresivnější než jiní srovnatelní pacienti odpovídajícího věku. Období stresů a emocionálních konfliktů se obvykle časově shoduje se začátkem či navracením obtíží. Mezi nejčastější vyvolávající psychosociální stresy patří manželské neshody, obavy o děti, ztráta milované osoby a nutkavé starosti týkající se triviálních každodenních problémů.
Při dráždivém tračníku reaguje svalovina tenkého i tlustého střeva intenzivněji na příjem potravy i nervové vlivy. U nemocných s průjmem je zrychlen transport tráveniny střevem, stolice se nezahušťuje, protože je snížená pohyblivost střevní stěny. U nemocných se zácpou (tzv. spastická zácpa) je transport tráveniny střevem zpomalen, nacházíme zvýšenou frekvenci i intenzitu střevních stahů. Vyprazdňování hlenu konečníkem může být nervového původu nebo je vyvoláno zvýšeným mechanickým drážděním tlustého střeva. Je zvýšena vnímavost vůči normálnímu množství i kvalitě střevních plynů. Bolest je vyvolána buď abnormálně silnými stahy hladké svaloviny anebo nadměrnou citlivostí střeva vůči roztažení.
Existují dvě skupiny příznaků dráždivého tračníku. Při spastickém tračníku mají pacienti nepravidelnou stolici, zácpu nebo průjem. U některých pacientů se zácpa a průjem střídají. Někdy přetrvává pocit nedostatečného vyprázdnění. Častý je hlenový výtok z konečníku. Většina pacientů trpí na bolesti břicha, nejčastěji v podbřišku, někdy je přítomen jen pocit neurčité nevůle (diskomfortu) v oblasti levého podbřišku (esovité kličky tlustého střeva). Bolesti břicha jsou buď křečovité, záchvatovité anebo jde o trvalou tupou bolest. Bolesti se typicky zmírňují odchodem stolice. Obtíže jsou často vyprovokovány jídlem. Běžné jsou nespecifické příznaky, např. nadýmání, nadměrný odchod plynů konečníkem, nucení na zvracení, bolesti hlavy, únava, deprese, úzkost a neschopnost koncentrace.
U druhé skupiny nemocných se dráždivý tračník projevuje zejména nebolestivým průjmem, obvykle urgentním a prudkým, který se objeví buď bezprostředně po (ranním) vstávání, anebo ještě typičtěji, během jídla či zcela bezprostředně po něm. Někdy bývá přítomna neschopnost udržet stolici (inkontinence). Noční průjmy nejsou obvyklé.
Při fyzikálním lékařském vyšetření působí pacient s kteroukoli variantou dráždivého tračníku dojmem dobrého zdravotního stavu. Při pohmatu břicha můžeme nalézt bolestivost, zejména v levém podbřišku, někdy je citlivost břicha v oblasti celého průběhu tračníku (Pozn. Tračník mívá tvar podkovy s vrcholem nejčastěji v oblasti středního nadbřišku.).
Klíčem k diagnóze jsou podrobné informace z předchorobí. Jde zejména o pečlivý a lékařem neovlivněný popis příznaků stávajícího onemocnění, informace o prodělaných i ostatních současných chorobách, údaje o onemocněních v rodině, o rodinných vztazích, o užívaných lécích a o dietě. Velmi důležitý je pacientův výklad osobních problémů, jeho chování, emocionalita. Kvalita vztahu (interakce) mezi lékařem a pacientem má klíčový význam pro stanovení správné diagnózy i pro účinné léčení. Fyzikální nález u dráždivého tračníku bývá obvykle chudý. U každého pacienta je nutné provést rutinní pohmatové vyšetření konečníku. Běžně se nachází pohmatově citlivý a obvykle prázdný nebo téměř prázdný konečník, někdy naopak je v konečníku tuhá stolice. U žen je vhodné gynekologické vyšetření. Je nutné vyšetření stolice na skryté (okultní) krvácení, aby bylo možné vyloučit nádor střeva. Mikrobiologické vyšetření stolice vyloučí parazitární infekci střeva.
Koloskopie (endoskopické vyšetření průsvitu tlustého střeva ohebným optickým přístrojem) umožní vyloučit polypy (stopkaté výrůstky střevní sliznice) a nádory. Zavedení endoskopického přístroje a nafukování střeva vzduchem vyvolá často křečovitou bolest břicha. Často bývá vidět mírně překrvená střevní sliznice a značné množství hlenu v průsvitu tlustého střeva.
Laboratorní vyšetření zahrnuje krevní obraz, sedimentaci, základní biochemické vyšetření krevního séra a vyšetření moče. Podle potřeby se provádějí také další pomocná zobrazovací vyšetření zažívacího ústrojí (ultrasonografie břicha, rentgenové vyšetření žaludku, dvanáctníku, tenkého a tlustého střeva).
Zvláštní pozornost je třeba věnovat změně příznaků, která může signalizovat přítomnost jiné choroby; významné jsou např. změna charakteru bolesti, změna v pravidelnosti stolice, úbytek hmotnosti, krev ve stolici, zvracení krvavého obsahu apod. U nemocných starších 40 let je ve srovnání s mladšími pravděpodobnější, že mohou mít jiné onemocnění; především je nutné vyloučit polypy a novotvary tlustého střeva. U osob starších 60 let je nutné pomýšlet na možnost špatného prokrvení (ischémie) střeva, nejčastěji při arteriosklerotickém postižení cév zásobujících střevo.
Léčba dráždivého tračníku je podpůrná, zaměřená především na zmírnění bolestí. Rozhodující význam má pozitivní přístup lékaře vůči pacientovi. Pacient i lékař si musejí být jisti, že není přítomno žádné závažné strukturální (tzv. organické) onemocnění. Je také nutné počítat s chronickým charakterem onemocnění. Je třeba hledat, hodnotit a léčit psychické stresy, zejména depresivní stavy. Pravidelná psychická aktivita pomůže zmírnit stres i normalizovat střevní činnost, hlavně u pacientů se zácpou. Dieta: Je vhodné podávat vcelku normální stravu.
Pacienti trpící na vzedmutí břicha a zvýšenou plynatost by měli omezit anebo vyloučit ze stravy fazole, zelí, jablka, citrusové šťávy, banány, ořechy a hrozinky. Nemocní s nesnášenlivostí mléčného cukru musejí snížit příjem mléka a mléčných výrobků. Funkci střeva může také nepříznivě ovlivnit požití sorbitolu (umělého sladidla obsaženého v dietních potravinách, a v lécích) a ovocného cukru (tj. fruktózy, obsažené běžně v plodech a jiných rostlinných částech). Pacienti s bolestmi bezprostředně po jídle by měli zkusit stravu s nízkým obsahem tuku a se zvýšeným obsahem bílkovin.
U nemocných se spastickým tračníkem a zácpou (viz. výše) působí příznivě nedráždivá objemná dieta (např. syrové vločky - 1 polévková lžíce - spolu s každým jídlem), doplněná zvýšeným příjmem tekutin.Léky: Anticholinergika (léky působící snížení střevních stahů prostřednictvím tzv. vegetativního nervového systému, nezávisle na vůli), např. Buscolysin či Buscopan, případně v kombinaci s léky tlumícími úzkost (Defobin, Elenium, Radepur) či s uklidňujícími léky - sedativy. U nemocných trpících depresí se podávají antidepresiva, např. Amitriptylin. U pacientů s průjmem podáváme léky ze skupiny tzv. opioidů, např. Reasec či Imodium.Mimořádně důležitá je pro pacienty s dráždivým tračníkem psychická podpora ze strany lékaře. Rozumný lékař, který se dovede vcítit do pacientových problémů, může svým pozitivním přístupem pomoci zabránit akutnímu zhoršení nemoci. U některých pacientů mohou být užitečné psychoterapie, hypnóza anebo změny některých návyků.