Hlasité chrápání nám jde často na nervy. Tato zvuková kulisa však nemusí být vždy jen nepříjemným rušivým elementem našeho spánku, ale může být také příznakem nebezpečné poruchy dýchání. Jestliže je noční zařezávání hlasité a nepravidelné s delšími přestávkami v dýchání, narušenými explozivním chrápáním, jedná se pravděpodobně o syndrom apnoe, který může vést k zástavě dýchání (apnoe) až 400krát za noc. V těle poté nastane akutní nedostatek kyslíku, který zvyšuje krevní tlak. Postižení trpí ve dne nejen extrémní únavou, ale podstupují také nebezpečí předčasné smrti, která je může postihnout v podobě srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice. Pravděpodobná délka života se zřetelně zkrátí. Lékaři zabývající se spánkem proto požadují, aby každé podezření na syndrom apnoe (apnoe ve spánku) bylo důkladně vyšetřeno.
Syndrom apnoe ve spánku postihuje zpravidla převážně osoby ve věku 40 až 60 let. Muži jsou asi 10krát častěji postiženi než ženy; většinou se jedná o prudké chrápání. Vyskytne-li se syndrom apnoe ve spánku již v dětství, může vést k pozdržení fyzického a duševního vývoje, jakož i k nápadnému chování. V podstatě existují dvě formy apnoe ve spánku:
Vyznačuje se to tím, že aktivita dýchacích svalů trvá dále i při dýchací pauze. U 9 z 10 postižených syndromem apnoe ve spánku je onemocnění souhrou prvků centrálního a obstruktivního syndromu. Existují anatomické zvláštnosti v nosohltanu, které zvýhodňují obstruktivní syndrom apnoe ve spánku. Patří k nim velká blána oddělující nosohltan od ústního otvoru, nadměrně velký jazyk nebo mandle (hyperplasie mandlí), jakož i polypy v nose nebo také silně ohnutá nosní přepážka.
Lidé se syndromem apnoe ve spánku trpí přes den silnou ospalostí, poruchami koncentrace a jejich fyzická a duševní výkonnost se snižuje. Typické denní příznaky vznikají z toho, že noční zástavy dýchání, které se pravidelně vracejí, vedou k častému buzení (tzv. mikro-arousal). Tato rozkouskovanost (fragmentace) spánku vede k tomu, že se člověk během nočního klidu dostatečně nezotaví. Pacienti se po probuzení cítí jako rozlámání. V noci samotné může docházet k tělesnému neklidu, k náhlému probuzení kvůli potřebě vzduchu a k samovolnému úniku moči. Postižení si často stěžují na noční pocení, jakož i na ranní bolesti hlavy a na sucho v ústech po ránu. Pauzy v dýchání, které se vyskytují jen během krátké fáze spánku, nemají většinou význam onemocnění! Alkohol, cigarety a různé léky (např. uklidňující prostředky, neuroleptika, prášky na spaní a betablokátory) zesilují příznaky choroby.
Vedle přímých následků na dobrém zdravotním stavu a na výkonnosti je pacient se syndromem apnoe ve spánku obzvláště ohrožen v krajině oběhové soustavy. Často jsou v noci pozorovány srdeční arytmie (bradykardie, komorová extrasystola). Skrz zástavu dýchání nyní klesá koncentrace kyslíku v krvi a jako reakce na to (vylitím stresových hormonů) se zvyšuje krevní tlak. Tato reakce se může u neošetřeného syndromu apnoe ve spánku dále vléci, takže se zvýšený krevní tlak později udrží i ve dne a vede k pravidelné poruše krevního tlaku (hypertonie).
Přímo ve spojení s nadváhou, kterou zde lze často přistihnout, vzniká u syndromu apnoe ve spánku zřetelně zvýšené riziko srdečního infarktu nebo mrtvice. U pacientů se zúženými cévami (koronární srdeční choroba) může dojít k nočním pocitům úzkosti na hrudi (Angina pectoris) a k náhlé srdeční příhodě vedoucí ke smrti. Spektrum následujících příznaků sahá od impotence přes změny osobnosti až k psychickým poruchám jako je např. deprese. Obzvláštní nebezpečí pro pacienty představuje pravidelné usínání ve dne (tzv. druhý spánek) např. při řízení auta.
Skutečně jsou lidé se syndromem apnoe ve spánku častěji než zdraví lidé zapleteni do autonehod.
Schopnost podílet se na silniční dopravě může být kvůli této chorobě omezena. Pacienti se syndromem apnoe ve spánku a se silnými denními příznaky se v pracovním životě kvůli trvající únavě a poklesu pracovní aktivity potýkají se značnými problémy.
Pacientům často dávají první impulz jejich partneři, když naříkají na jejich hlasité a nepravidelné chrápání. Diagnóza apnoe ve spánku vyžadující ošetření je oprávněná tehdy, když dochází během jedné hodiny k více než 10 zástavám dýchání, přičemž jedna trvá 10 sekund až 2 minuty. Méně než 5 apnoe fází za hodinu není považováno za patologický jev. O nedostatečném dýchání (hypopnoe) se hovoří tehdy, když je dýchání v porovnání se stavem bdění sníženo alespoň o 50%.
Vedle všeobecného vyšetření zdravotního stavu včetně zjištění tělesné váhy a krevního tlaku se pro vyloučení jiných onemocnění jako např. nedostatečná činnost štítné žlázy (Hypothyreose) provádí také rozbor krve. Zkoušky funkce plic nebo rentgenové snímky dýchacích orgánů slouží ke stanovení chorob dýchání. Na EKG a dlouhodobém EKG se zjišťují poruchy srdečního rytmu a příznaky srdeční slabosti (nedostatečné srdeční výkonnosti). V oboru ušní, nosní, krční se hledají zvláštnosti, které chrápání zapříčiňují. Čistá forma vzácné centrální apnoe ve spánku, která se uskutečňuje vynecháváním činnosti chemoreceptorů v mozku, musí být vyloučena. Potíže onemocnění mohou být nejlépe objasněny v laboratoři, která se zabývá spánkem, pomocí ambulantního dohledu nad vaším spánkem. Přitom se elektronicky zaznamenává činnost dýchání a obohacování krve kyslíkem. Doplňkově může být v rámci polysonnografie sledována činnost srdce, krevní tlak a aktivita mozku. Často používané měřítko pro potíže nemocných je takzvaný index apnoe/hypopnoe, který udává, ke kolika zástavám dýchání za hodinu dochází.
První opatření při zjištění apnoe ve spánku je změna spací polohy. Hořejší část těla by měla být položena výše. Poloha na boku je upřednostňována před polohou na zádech. Samozřejmě by měli být omezeny všechny faktory, které syndrom apnoe ve spánku zesilují, jako je nedostatek spánku, nikotin, alkoholismus, již zmiňované léky atd. K základnímu ošetřování patří také zlepšení „spánkové hygieny“, pravidelná doba spánku, klidná a nezatemněná místnost, zřízení obřadu „jít spát“ atd., podporovat zdravý spánek. Při nadváze by se mělo usilovat o snížení tělesné hmotnosti.
Až u jedné třetiny pacientů je úspěšná léčba prostředky, které stimujují dýchání, jako např. Theophyllin. Mimoto to může u onemocnění pomoci noční protéza (dlaha), která popotáhne spodní čelist o několik milimetrů vpřed. U těžkých případů přichází pomoc v podobě použití technického, lékařského přístroje. Přes nosovkový přetlak (nasal continous positive airway pressure = nCPAP) pomocí dýchací masky jsou během nádechu chráněny stěny hltanu před zřícením. Mnoho příznaků syndromu apnoe ve spánku, obzvláště denní únava, se skrz tuto léčbu u převážné většiny pacientů drasticky navrací.
Jsou-li za přemístění dýchacích cest (spolu)odpovědné anomálie v oblasti ušní, nosní, krční, mohou být napraveny vhodnou operací. Často prováděné opravy měkkých částí jsou: Odstranění hltanových mandlí (adenotomie), odstranění patrových mandlí (tonsillektomie) a oprava patrového čípku.
Každé chrápání, které je doprovázeno zástavami dýchání, platí tak dlouho jako pravděpodobný syndrom apnoe ve spánku, dokud není prokázán opak.
Můj muž celou noc hlasitě a nepravidelně chrápe. Trpí syndromem apnoe ve spánku?
Apnoe ve spánku může být stanovena jen na základě důkladné lékařské prohlídky. Váš muž by měl proto bezpodmínečně navštívit lékaře. Ten Vašeho muže důkladně prohlédne a eventuálně u něj zavede dozor nad jeho spánkem, aby se zjistilo, jestli se jedná o apnoe ve spánku.
Můj syn (5 let) v noci nepravidelně chrápe. Musím s ním k dětskému lékaři?
V každém případě byste měl/a nechat Vašeho syna prohlédnout dětským lékařem, abyste tak předešli případným vývojovým poruchám. Může Vašeho syna např. pro změnu poslat na vyšetření na ušní, nosní, krční. U dětí předškolního věku jsou často zvětšené mandle. Váš lékař Vám na základě výsledků vyšetření sdělí, jestli je potřebné další ošetření.