Angina pectoris

Angina pectoris, jejíž hlavním symptomem je silný tlak nebo bolest za hrudní kostí, má svůj původ v zužování věnčitých tepen. Bolesti se většinou rozvíjí při tělesné zátěži, mohou se ovšem objevit i v klidu. V průběhu onemocnění může vzniknout srdeční infarkt: proto je radno včas vyhledat lékaře.

Kapitoly

Příčiny/rizikové faktory

Angina pectoris znamená - doslovně přeloženo - „úzkost hrudi“ a označuje typický obraz obtíží, který má svůj původ ve sníženém zásobení srdečního svalu (myokardu) kyslíkem. Příčinou nedostatku kyslíku je zúžení některé ze srdečních věnčitých tepen, které zásobují srdeční sval kyslíkem, nejčastěji způsobené kornatěním tepen (arterioskleróza), které je  v oblasti srdečních věnčitých cév nazýváno „koronární skleróza" nebo „ischemická choroba srdeční“, ICHS. Typicky se dostaví angina pectoris při tělesné zátěži (zátěžová angina), když srdce pracuje rychleji a potřebuje více kyslíku.

Při tzv. nestabilní angině pectoris se vytvořila v oblasti zúženého místa krevní sraženina, která v kritické míře omezuje průtok krve a přísun kyslíku. Obtíže vznikají v tomto případě také v klidu a povolují až po delším čase. Rizikové faktory jsou mezi jinými zvýšená hodnota chlesterolu v krvi (viz „arterioskleróza“), vysoký krevní tlak, kouření, cukrovka, nadváha, nedostatek pohybu, dlouhodobý stres. V některých rodinách je onemocnění zvláště časté, pravděpodobně díky dědičným faktorům.

Průběh onemocnění

Typické pro anginu pectoris jsou silné bolesti za hrudní kostí, které se mohou šířit do levé paže, krku a horní části břicha. Jsou často provázeny nevolností, pocením, dušností a pocitem strachu. Nejčastěji se potíže projevují při zátěži, přičemž mnozí pacienti přesně vědí, při jaké míře zátěže přichází bolesti. Při nestabilní angině pectoris vznikají podobné obtíže nezávisle na tělesné zátěži.

Následky

Kornatění srdečních věnčitých tepen je hlavní příčinou srdečního infarktu. Angina pectoris je proto varovným příznakem dlouhodobě hrozícího srdečního infarktu. Obzvlášť u nestabilní anginy pectoris je riziko infarktu velice zvýšeno.

Rozpoznání/vyšetření

Většinou se dá angina pectoris, tzn. nedostatečné zásobení srdečního svalu kyslíkem, rozpoznat na zátěžovém elektrokardiogramu (EKG). Zátěž je simulována šlapáním na kole upevněném na podstavci a EKG je měřen během „jízdy“. Pomocným testem může být také dlouhodobý EKG ( 24 hodin) a tzv. srdeční scintigrafie pod zátěží, při níž je zobrazován průtok krve srdečním svalem kontrastní látkou označenou radioaktivním izotopem.

Ukazují-li tato vyšetření na zúžení srdečních věnčitých tepen nebo trvají-li pochybnosti v diagnóze, je provedena koronarografie. Při tomto vyšetření je do srdce zavedena tenká hadička (katetr) a do srdečních věnčitých tepen je vstříknuta kontrastní látka. Tímto způsobem se dají přesně zobrazit zúžená místa v řečišti srdečních věnčitých tepen. Koronarografie je náročné vyšetření, které se obvykle provádí, když se uvažuje o chirurgickém řešení.

Léčba

Záchvat anginy pectoris lze dobře potlačit podáním léků na rozšíření cév (např. nitroglycerinu ve formě spreje nebo kapslí pod jazyk). Pravidelné užívání léčiv, která snižují spotřebu kyslíku srdečním svalem a zlepšují jeho prokrvení (např. tzv. betablokátory a antagonisté kalcia), předchází vzniku anginózního záchvatu.

Aby se zabránilo dalšímu postupu kornatění srdečních věnčitých tepen, je důležitý boj proti rizikovým faktorům arteriosklerózy (např. snížení krevního tlaku a hladiny cholesterolu, obzvláště LDL). Léky, které snižují srážlivost krve (např. acetylsalicylová kyselina, aspirin, v nízkých dávkách), patří k preventivním opatřením proti srdečnímu infarktu.

Při silných obtížích, když se záchvaty anginy pectoris vyskytují již při menší zátěži, se mohou obtíže dlouhodobě odstranit mechanickým rozšířením zúžené věnčité tepny tzv. balonkovou angioplastikou (PTCA, perkutánní transluminální koronární angioplastika) je zaváděn do cévy úzký katetr s malým balónkem na špičce. V oblasti zúženého místa je pak balónek nafouknut a céva rozšířena. Pokud není možné provést PTCA, přistoupí se k operaci a provedení bypasu (tj. implantaci přídatné „objížďkové cévy“ - štěpu z pacientovy žíly).

Důležité upozornění

Ischemická choroba srdeční patří k nejdůležitějším tzv. civilizačním nemocem, stojí mezi všemi onemocněními a příčinami úmrtí v průmyslově vyspělých zemích u osob středního věku (u mužů častěji než u žen) na nejvyšší příčce.

Preventivní opatření

Vzniku anginy pectoris popř. kornatění srdečních věnčitých cév se dá zabránit (viz také Prevence aterosklerózy), když se člověk stravuje zdravě, nekouří a hodně se pohybuje. Užívání shora uvedených léků, provedení balonkové koronární angioplastiky nebo bypasu zlepšuje tělesnou výkonnost a přispívá k prevenci srdečních infarktů.

Časté dotazy

Může být samotný pocit úzkosti na prsou i anginou pectoris?

Na počátku onemocnění mohou být obtíže jen slabé, takže pocit úzkosti na prsou související se zátěží může být příznakem anginy pectoris. Prohlídka lékařem je doporučována, obzvlášť existují-li rizikové faktory pro aterosklerózu (např. kouření, zvýšený krevní tlak, vysoká koncentrace cholesterolu v krvi). Také nemocní cukrovkou by měli brát i lehké anginózní potíže velmi vážně. Alarmující příznak „bolest“ je u nich v důsledku chronického poškození nervů zřetelně slabší než u lidí bez cukrovky.

Jaký užitek mají volně prodejné „léky na posílení srdce"?

Tyto léky nemají při angině pectoris užitek žádný. Tyto preparáty jsou zaměřeny na podporu tvorby srdečního svalu, jež není při angině pectoris omezena. Navíc jejich účinnost není vědecky dokázána.

Jaký význam má vitamin E?

Vitamin E je tzv. antioxidant, „vychytávač volných radikálů“ a má zabránit poškozování srdeční svaloviny, které je vyvoláváno nedostatkem kyslíku. Účinnost tohoto preparátu je sporná.


Kdy přivolat lékaře pohotovostní služby?

Pokud se objeví znaky slabosti krevního oběhu (závrať, nepravidelný puls, silné pocení, atd.), a když neustávají bolesti po požití léků rozšiřujících cévy (např. nitroglycerinový sprej nebo kapsle), měla by být přivolána pohotovostní služba. Může se totiž jednat o srdeční infarkt.

Jak škodlivý je sex při angině pectoris?

Při sexu se zrychluje činnost srdce, obvykle ale ne tak silně jako při tělesné námaze (např. při sportu). Sex proto způsobuje záchvaty anginy pectoris jen velmi zřídka. Přesto je známo i několik případů srdečního infarktu při sexu. Postižení byli většinou těžce nemocní a v pokročilém věku.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.

2
1IS25. 6. 2013 12:07:43
Existuje neinvazivní ambulatní léčba anginy pectoris, která zastavuje proces aterosklerózy. Jedná se o EECP terapii. EECP terapie je FDA schválená léčba anginy pectoris a srdečního selhání, která podporuje krevní oběh pacienta. Principem je nafukování tlakovatelných vzduchových manžet aplikovaných na dolních končetinách pacienta a to právě v čase diastoly - kdy srdce přijíma prirozeně krev, aby se okysličilo. Nafouknutím dojde k vrácení krve do srdce a zvýší se průtok koronárními arteriemi. Zvýšený průtok krve také aktivuje kolaterály - mikroskopické cévy na srdci, které se začnou rozvíjet a mohou se vytvořit přirozené obchvaty zablokovaných míst. Dle klinických studií je EECP terapie úspěšná v zhruba 80 procentech případů. Mezi hlavní benefity patří zvýšení kvality života, snížení užívaní nitroglycerinu, zvýšení tolerance zátěže, snížení, neboli vymyzení anginozních symptomů.

Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události