Aktinomykóza

Aktinomykóza je chronické (vleklé) infekční onemocnění charakterizované tvorbou mnohočetných píštělí, vyvolané původcem Actinomyces israelii, anaerobním (tj. za nepřístupu vzduchu žijícím) mikrobem vláknitého charakteru. Původce často žije v ústní dutině na dásních, zubech a mandlích u zdravých jedinců jako tzv. komenzál (organismus žijící v symbióze, který u hostitele nevyvolává onemocnění).
Pro aktinomykózu je charakteristická zatvrdlá tkáň, v níž jsou mnohočetná navzájem komunikující hnisavá ložiska (abscesy) a píštěle, která se při neléčeném onemocnění šíří kontinuálně do okolí. Rozsev krevní cestou je méně častý. V nakažených ložiscích jsou obvykle přítomny i další bakteriální původci.

Kapitoly

Výskyt/rizikové faktory

Onemocnění se vyskytuje u mužů v dospělém věku. Branou vstupu při nejčastější, tzv. cervikofaciální formě, je rozpadlý zub; plicní forma vzniká při vdechnutí obsahu z dutiny ústní; břišní forma vzniká, když je poškozena sliznice ve střevní výchlipce nebo červovitém přívěsku slepého střeva.

Příznaky/průběh onemocnění

Existují čtyři formy onemocnění:

  1. Břišní forma postihuje střeva (obvykle slepé střevo a jeho červovitý přívěsek) a pobřišnici. Typická je bolest břicha, horečka, zvracení, průjem nebo zácpa a hubnutí. Mohou se vyskytnou hmatné útvary v břiše, způsobené přítomností zánětlivých ložisek na střevech, mezi nimi i na pobřišnici. To se může projevit např. jako porucha střevní průchodnosti („ucpání střeva“) nebo může dojít k vytvoření píštělí, pronikajících i do břišní stěny, popř. kůži navenek.
  2. Tzv. cervikofaciální forma (hroudovitá dáseň)  začne obvykle jako malý, plochý, tuhý otok, někdy bolestivý, který se objeví pod sliznicí ústní dutiny nebo pod kůží na krku nebo jako ložisko pod okosticí dásně. Postupně otok měkne, v ložiscích se objevují dutiny a píštěle. Píštělemi se vyprazdňuje obsah ložisek, charakterizovaný sírově žlutými granulemi.  Přímým rozšířením může dojít k rozšíření nákazy na tvář, jazyk hltan, slinné žlázy, lebeční kosti, mozek včetně jeho obalů (tzv. mozkových plen).
  3. Při hrudní formě onemocní nejdříve plíce. Podobně jako při tuberkulóze probíhá nákaza plic zpočátku bez příznaků, přičemž dojde k rozsáhlému rozšíření v plicích. Později se objeví bolesti na hrudníku, horečka, kašel s vykašláváním infekčního obsahu. V pokročilém stádiu onemocnění mohou hnisavá plicní ložiska proděravět do pohrudniční dutiny a do hrudní stěny, přičemž často zasahují žebra a obratle.
  4. Při tzv. generalizovaných formách (tj. postihujících celé tělo) se nákaza šíří krví do kůže, obratlů, mozku, jater, ledvin, močovodu a u žen do pánevních orgánů. V poslední době bylo toto onemocnění popsáno jako komplikace po zavedení nitroděložního tělíska.

Vyšetření

Základem diagnózy jsou příznaky onemocnění, rentgenové vyšetření a mikrobiologické (kultivační) vyšetření obsahu z dýchacích cest, hnisu z píštělí nebo  odebrané tkáně. V hnisu nebo tkáni vypadají původci jako uzlíky vláken nebo sírově žlutá tělíska (drůzy).

Důležité je odlišení plicních ložisek aktinomykózy od tuberkulózy nebo nádorů. Nejvíce změn při břišní formě je v pravém podbřišku (oblast přechodu tenkého střeva do tlustého střeva). Hmatný útvar v pravém podbřišku může však být způsobem např. i akutním zánětem červovitého přívěsku nebo nádorem střeva.

Léčba

Většina případů reaguje příznivě na léčbu. Hlavním lékem je antibiotikum penicilin, podávaný dlouhodobě, nejméně 8 týdnů, někdy až 1 rok. Penicilin se první 2 týdny podává nitrožilně, později ústy. Místo penicilinu je možno podat tetracyklin. V léčbě antibiotikem je nutné pokračovat ještě několik týdnů po zdánlivém vyléčení.

Při těžkém postižení, rozsáhlých ložiscích zánětlivé tkáně jsou nutné rozsáhlé chirurgické výkony, vyříznutí ložisek či jejich rozříznutí a zavedení drénu.

Prognóza

Onemocnění má vleklý (chronický) průběh. Čím dříve je stanovena správná diagnóza, tím lepší je prognóza. Nejpříznivější průběh je při cervikofaciální formě, podstatně horší při hrudní, břišní a generalizované formě. Nejhorší prognóza je při zasažení centrálního nervového systému (mozku, míchy), kde více než 50% pacientů má následky a více než 25% zemře.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.

0
1filippova1@seznam.cz26. 9. 2016 10:46:35
Mám půl roku bolestivé dásně, vyšetření jsem podstoupila několik včetně gastroskopie, zubní specialisté, imunologické,
v Motole ORL slinné žlázy, v březnu paradentoza a vytržení
všech zubů horního patra. Potíže stále stejné. Všechny
dostupné léčiva v lékárně vyzkoušeny.Máte jinou radu?

Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události