Na Nový rok si dáváme předsevzetí, že letos do plavek tu postavu prostě vypilujeme, ale čím více se léto blíží, tím se ten úkol zdá být těžší a těžší. Základem je vyvážená strava a dostatek pohybu. Ale jejich nedostatek není jediným důsledkem toho, že volíme raději zimní dovolenou než pobyt u moře.
Staří známí…
V lidském těle, zejména v tenkém a tlustém střevě, žije přes miliardu bakterií. To je více než 160 druhů „spolubydlících“, které s námi sdílejí společný prostor a ovlivňují náš imunitní systém. Živí se tím, co jíme. Většina těchto střevních bakterií není pro člověka škodlivá, pokud se jejich počet drží pod rozumnou hranici. Ale i když nejsou nikterak nebezpečné, mají nad naším tělem poměrně velkou moc. Jejich aktivita i složení se totiž podílí na růstu objemu v oblasti břicha.
Tlusté bakterie?
Střevní bakterie a jejich vliv na lidskou váhu jsou ve středu pozornosti mnoha výzkumů a zaměstnávají nejednoho vědce. Schopnosti střevních bakterií jsou opravdu rozmanité. Některé typy bakterií vytvářejí veliké molekuly, které jsou náročné na příjem energie a ukládají se do podoby tukových zásob. Jiné typy zesilují hlenovou bariéru, která se nachází uvnitř střeva, a tím brání vstřebávání živin do krve. Jsou i kmeny bakterií produkující látky, které zpomalují nebo zcela zabraňují skladování tuku.
Profesor Stephan C. Bischoff z institutu pro výživu univerzity v Hohenheimu se v rozhovoru pro německý časopis Die Welt vyjádřil takto: „Z pohledu evoluce platí, že střevní bakterie podporují trávení. Tento systém se vyvíjel v dobách, kdy bylo lidstvo podvyživené, a optimalizoval využití potravin. Díky těmto bakteriím získáváme z potravy více energie, než by se nám dařilo bez nich. V době hojnosti to může být naopak trochu nevýhodou. Bakterie tedy skutečně mohou vést k obezitě, ale pouze v důsledku přejídání.“
O výběru rozhodujeme my
O tom, jakého střevního spolubydlícího si k sobě pozveme, můžeme do jisté míry rozhodnout sami. Podle mnoha výzkumů jsou nejdůležitější první tři roky života. Každé dítě se v podstatě rodí se sterilním tělem, o jehož místo bude střevní mikroflóra teprve bojovat.
První hybnou sílou je příchod na svět jako takový. Při porodu dochází k přenosu bakterií z těla matky do těla dítěte. Typ porodu i jeho průběh tak hrají poměrně znatelnou roli a pro dítě, jež přišlo na svět císařským řezem, je střet s bakteriemi rizikovější. Na vývoji dětské mikroflóry se podílí i kojení, užívání léků a antibiotik, prodělané střevní infekce, sterilní prostředí a v neposlední řadě i samotná strava.
Domácí ZOO
V pozdějším věku bývá naše střevní mikroflóra ustálenější a změnit její složení bývá komplikované. „I přes výrazné zásahy, kterými je například léčba antibiotiky či střevní infekce, dochází po určité době rekonvalescence k návratu do zhruba původního složení, respektive zůstanou zachovány hlavní rysy zastoupení jednotlivých druhů bakterií. Předpokládá se, že v těchto případech zůstávají v relativně oddělených částech střeva kolonie, které jsou pak zdrojem obnovení původní mikrobioty. Na tomto se zřejmě podílejí i hlen a slizniční protilátky, které přispívají ke vzniku tzv. biofilmu chránícího určité kmeny bakterií,“ vysvětluje primář interního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze a člen spolku Fórum zdravé výživy Pavel Kohout.
Někdy je ale potřeba zasáhnout do složení střevních bakterií, abychom si proces hubnutí trochu usnadnili. Na prvním místě bývá zařazení vlákniny v podobě ovoce, zeleniny nebo oříšků do běžného jídelníčku. I taková změna nemusí fungovat na první dobrou, a tak je vhodné do stravování zapojit i speciální probiotické jogurty a mléčné nápoje. Díky nim tělu odlehčíte, ale na stupeň vítězů je ještě brzy. Změnou složení střevní mikroflóry sice docílíte drobného úbytku váhy, ale rapidní změna nejspíše nenastane.
Transplantace bakterií
Střevům může pomoci i tzv. transplantace bakterií. Tato metoda má za sebou mnoho úspěšných pacientů, kteří trpěli neustále se vracejícími záněty střev. V České republice je transplantace střevních bakterií schválenou léčebnou metodou, která se využívá pouze u pacientů, kteří na výše zmíněné záněty střev často trpí a jiné řešení není úspěšné. Na vině bývá zejména bakterie rodu Clostridium difficile. Někteří vědci se domnívají, že složení střevní mikroflóry stojí i za vznikem dalších onemocnění, jako je autismus, alergie, kožní ekzémy nebo cukrovka II. typu.