Autismus

Autismus patří mezi nejvážnější poruchy mentálního vývoje dítěte. Je to vrozená porucha některých mozkových funkcí, která má za následek, že dítě špatně chápe to, co prožívá, vidí a slyší. To může vést k tomu, že vývoj dítěte bude narušen v oblasti představivosti (schopnost adaptability, orientace, porozumění okolnímu světu), sociální interakce (schopnost navázání a udržení vztahů, porozumění sociálním situacím) a komunikace (porozumění verbální a neverbální komunikaci a její aktivní užívání).

Autismus často souvisí s opožděním mentálního vývoje, depresemi, epilepsií a úzkostnými poruchami. Přesto ale mějme na paměti, že se u každého jedince projevuje zcela individuálně a mění se s vývojem dítěte. Zatímco jedno dítě si hraje samo v koutě a nereaguje na své okolí, druhé je ve středu dění.

Podle kterých vzorců chování se můžete domnívat, že dítě trpí autismem?

  • Reaguje křikem a jiným afektem anebo tím vyjadřuje svou vůli
  • Vývoj řeči je opožděný anebo naopak připomíná řeč dospělých
  • Neposlouchá anebo působí tak, že neslyší
  • Má špatný oční kontakt
  • Nereaguje na své jméno
  • Nemává, neukazuje
  • Mluvilo a pak přestalo
  • Nereaguje na pokyny

Poruchy autistického spektra (PAS)

Autismus má široké spektrum projevů, které se nedají generalizovat. Jedno dítě se rádo mazlí, druhé na sebe nenechá šáhnout, jedno se na Vás ani nepodívá a druhé nemá s očním kontaktem žádný problém.

PAS se řadí do kategorie pervazivních poruch. To jsou nejvážnější poruchy mentálního vývoje dítěte. Pervazivní znamená, že mentální vývoj dítěte je v několika oblastech narušen do hloubky.

Poprvé byl autismus popsán americkým psychiatrem Leo Kannerem v roce 1945. V roce 1966 byla prevalence výskytu dětí s autismem 4,5 na 10 000, zatímco v roce 1992 to bylo již 19 dětí z 10 000. Čísla výzkumu z roku 2010 ukazují prevalenci výskytu v 0,9% (tedy že každé 110. dítě trpí PAS).

Častější výskyt

Autismus není tedy vzácným onemocnění a celosvětově je zaznamenám jeho nárůst. Je například mnohem častějším než Downův syndrom, kde se uvádí, že jím trpí jedno dítě z 900.

Počet diagnostikovaných se tedy zvyšuje, ale někteří odborníci se domnívají, že nárůst souvisí se zlepšením diagnostických kritérií. Na zvýšení prevalence výskytu může mít vliv také fakt, že rodiče mají děti ve starším věku. Některé studie ukazují, že pokud rodiče povinou prvního potomka ve věku vyšším než 35 let, riziko, že jejich dítě bude mít poruchu autistického spektra, je mnohem vyšší než u mladších rodičů.

Příčiny

Autismus je behaviorální syndrom, který zahrnuje různou míru narušení v oblasti sociální interakce, verbální i neverbální komunikace a představivosti (tzv. diagnostická triáda). Autismus se začne projevovat již před 36. měsícem věku dítěte.

Přes veškerou snahu odborníků nejsou prokázány přesné příčiny autismu a názory se neustále mění. Nejdříve se hovořilo o necitlivé výchově matek, dále se vědci soustředili na genetický vývoj dítěte, poslední výzkumy ukazují, že se autismus u sourozence objevil v 15% případů. Odborníci se domnívají, že PAS jsou vrozené a způsobené narušením centrální nervové soustavy, ale podrobněji toto narušení zatím odhalit nedokázali.

Jak bylo výše zmíněno, autismus se projevuje poměrně individuálně a každý člověk jím trpící tak vykazuje různé sociální, behaviorální, emocionální a fyzické potíže. Situaci také komplikuje také fakt, že ještě před dvaceti lety se autismus považoval za vzácné onemocnění a odborníci mu tak věnovali jen malou pozornost. Dnes jsou tendence zcela opačné a autismem se zabývají neurologové a genetici, a probíhá mnoho vědeckých studií snažících se objasnit, jak tato porucha vzniká.

Léčba

Autismus je neléčitelnou nemocí, jejíž jednotlivé symptomy se dají farmakologicky zmírnit. Klíčová je ale včasná behaviorální terapie a další psychologické vedení, které mohou zlepšit mentální schopnosti dítěte, jeho chování a zmírnit další symptomy. Proto návštěvu lékaře neodkládejte.

Projevy

Jak jsme již zmínili, PAS jsou celoživotní záležitostí, ovšem některé projevy se mohou v průběhu života zmírnit či ztratit a jiné zase objevit. Nemoc se projevuje již od raného věku dítěte a v průběhu života je možné se s nemocí naučit pracovat. Někteří dospělí s PAS se dokáží adaptovat, absolvovat vysokou školu, založit rodinu a najít si a udržet zaměstnání. Jedinci se závažnější formou PAS potřebují celoživotní asistenci, protože nejsou schopni vést samostatně každodenní úkony.

Projevy jsou velice rozličné – některé děti nehovoří, jiné se naopak vyjadřují na svůj věk nadprůměrně. Některé děti jsou až příliš rádi v kolektivu a jiné se mu straní.

Dříve se mělo za to, že děti s autismem nevyžadují sociální kontakt. Nechtějí si hrát s ostatními a nezajímá je, co se kolem nich děje. Často jde ale pouze o následek neschopnosti navázat kontakt. Dítě se například chce zapojit do hry, ale nereaguje stejně jako jeho vrstevníci, směje se v nevhodných chvílích až působí jako posměváček, nerozumí některým vtipům a nadávkám a neadekvátně reaguje (někoho uhodí, vezme mu hračku atd.). Pak se raději samo distancuje nebo je z kruhu vyřazeno. Někdy i rodiče ostatních dětí netaktně komentují jeho chování či si na něj stěžují a pro celou rodinu je tak snazší se podobným situacím již vyhýbat. Dítě trpící autismem často špatně hovoří, a proto je limitováno v dětském kolektivu. Pokud se nahromadí příliš negativních zkušeností, vzdá další pokusy a stane se pasivním. Okolí to pak může vnímat jako nezájem. 

Ani v oblasti představivost nemůžeme projevy generalizovat. Některé děti si s hračkami hrát neumějí a pouze je přenášejí z místa na místo, nemají fantazii a preferují stereotypní činnosti. Jiné děti naopak překypují fantazií. Jiné mají zase specifické zájmy a v těchto oblastech mohou být jejich znalosti oproti vrstevníkům vysoce nadprůměrné.

Kategorie autismu

Jednotlivé kategorie autismus jsou:

  • Rettův syndrom
  • Aspergerův syndrom
  • Dětský autismus
  • Atypický autismus
  • Jiné pervazivní vývojové poruchy
  • Pervazivní vývojová porucha nespecifikovaná

V praxi patří mezi nejčastější diagnózy: dětský autismus, atypický autismus a Aspergův syndrom.

Diagnostika PAS

Bylo objeven gen zodpovědný za vznik Rettova syndromu, ostatní formy autismu jsou diagnostikovány na základě chování dítěte.
Rodič je ve většině případům tím prvním, kdo si všimne netypického chování dítěte, které ve svém věku vykazuje. Když rodič přijde k odborníkovi, je možné, že se setká s reakcí „to se chce čas“ „vyroste z toho“ „výchovou můžete jeho chování změnit“ a podobně. Pomoc je tím oddálena, přitom asi 50% rodičů zaznamená abnormality chování již v prvním roce dítěte a většina rodičů navštíví lékaře do osmnáctého měsíce věku dítěte.

Pokud rodič zpozoruje odchylky chování u svého potomka, je nezbytné absolvovat komplexní diferenciálně diagnostické vyšetření, které potvrdí nebo vyvrátí autismus. Je důležité, aby rodič návštěvu lékaře neodkládal, nic tím totiž nevyřeší, ba naopak. Pokud dopadnou výsledky pozitivně, může alespoň problémy pojmenovat a začít s nimi systematicky a pod dohledem odborníků pracovat.

Kdy podstoupit diagnostické vyšetření? Od dvanácti měsíců života dítěte se dá identifikovat autistické chování. Čím starší potomek je, tím přesnější diagnostika bude. Od 18 měsíců života si lze všimnout jasnějších odchylek v chování a lékaři mohou určit, zda Vaše dítě patří do rizikové skupiny, ovšem diagnostika ještě není stoprocentní. Od dvou let života lze již většinu dětí diagnostikovat zřetelně.

Zatím neexistuje nástroj, který by stoprocentně určil PAS, celá diagnostika pracuje s popisem a pozorováním projevů v chování.


(Nehodnoceno)


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události

GRADA - studuješ medicínu?