Bipolární porucha je onemocněním, které postiženého jedince bude trápit po celý život. Dříve byla nemoc označována jako „maniakální deprese“ či „maniodepresivní psychóza“, ale od tohoto výrazu bylo nakonec upuštěno. S vývojem psychiatrické a lékařské pomoci se totiž zjistilo, že každý pacient trpící touto nemocí, nemusí nutně bojovat i s depresemi.
Jde o dlouhodobě vleklé onemocnění, které se poprvé hlásí již u mladých lidí, většinou okolo 20. roku života. Bipolární afektivní porucha (dále BAP) je silným soupeřem, který si umí vybrat svojí daň.
Projevy nemoci
Typickým projevem nemoci je cyklické střídání nálad. To ale neprobíhá z minuty na minutu. Každá změna má svůj epizodický charakter a trvá minimálně týden.
Mánie
Během období mánie má nemocný člověk náladu se značně zvýšenými pocity. Může jít o přehnaně nadšenou, veselou náladu – euforie. Nebo naopak o zesílenou podrážděnost – dysforie. V manické fázi není neobvyklá zvýšená aktivita, která je ale neúčelná, přehnaná a hlavně nelogická. V této fázi se téměř veškeré chování postiženého jedince jeví jako opravdu přehnané. Lehkomyslné chování, nesmyslné rozhazování peněz za zbytečné věci, změny chuti k jídlu, zbytečné riskování v podobě experimentování s návykovými látkami, ztráta sociálních zábran, změna sexuálního chování. To je jen krátký výčet projevů, se kterými se nemocný člověk v manické fázi běžně setkává. V manické fázi nemá pacient jasné a logické uvažování a své chování vnímá jako běžné, v rámci nastavených pravidel společnosti.
Deprese
Manickou fázi střídá epizoda deprese. Ta zpravidla trvá více jak 2 týdny a je typicky odrazem zvýšeného smutku a pesimismu. Objevují se problémy se spánkem, kdy nemocný jedinec buď neustále pospává a odmítá vstát z postele, nebo nespí vůbec. Objevuje se určitá apatie, nechuť dělat cokoliv. Častý pláč a nezájem se snadno mění v pocity osobní bezvýznamnosti, které mohou vyústit v myšlenky na smrt a pokusy o sebevraždu. Důležitým milníkem je fakt, že pohnutky na ukončení vlastního života získává nemocný jedinec ve chvíli, kdy depresivní fáze odeznívá. V tu chvíli totiž sbírá síly na samotné provedení sebevraždy.
Mezi jednotlivými fázemi najdeme výrazné rozdíly. Ve fázi mánie si nemocný jedinec neuvědomuje svůj stav a má pocit, že vše je v pořádku. Často tak v této fázi sám pacient vysadí předepsané medikamenty a přestává na sobě pracovat. Naopak ve fázi deprese upadá do letargie, hlubokého smutku a uvědomuje si, že s ním není něco v pořádku. Často tak v této fázi vyhledává lékařskou pomoc a léky, které mu epizodu usnadní a pomohou překlenout.
U některých více citlivých jedinců se může objevit BAP se smíšenými epizodami. V tomto případě se střídá fáze mánie s depresí v rozmezí několika dní či dokonce hodin.
Poruchy nálad, které jsou odrazem běžných životních událostí, jsou pro každého člověka normální a většinou krátkodobého rázu. U BAP je rozdíl v tom, že tyto reakce bývají přehnaně dlouhé a těžce odeznívají.
Příčiny nemoci
Bipolární porucha je onemocněním, které doposud nemá zcela jasnou etiologii a patogenezi. S jistotou lze říci, že příčina vzniku onemocnění není pouze jedna, naopak se na jejím vzniku podílí více faktorů. Svojí významnou roli hrají genetické vlohy a prostředí, ve kterém se daný jedinec vyskytuje a žije. Jednoznačně se jedná o biologicky podmíněné onemocnění. Užívání návykových látek, úmrtí nejbližšího člena rodiny, nedostatek spánku, nepříznivé životní události – i tyto faktory mohou spustit onemocnění v plné míře.
Léčba nemoci
Jak bylo řečeno výše, BAP je nemocí, která se doposud nedá léčit. V současné době se tak přistupuje hlavně k farmakoterapii a ke správným medikamentům. Cílem je zmírnění projevů daných fází a stabilizace osobnosti nemocného jedince. Ty se samozřejmě kombinují s pravidelnou psychoterapií.
Léčba je zpravidla dlouhodobá a v mnoha případech se pozitivní posun v nemoci objevuje až po několika týdnech, u někoho dokonce i v řádu měsíců. U některých pacientů je potřeba, aby předepsaná farmaka brali po celý život. Nejdůležitějšími léky jsou v tomto případě stabilizátory nálad, které pomáhají zvládnout střídání epizod bez sebevětších problémů. Pokud nemocný jedinec bude dodržovat léčebný postup, lze říci, že i s bipolární poruchou může žít a prožívat svůj život bez znatelných komplikací a nepříjemností.