Touha po vysněné postavě a potřeba zdravě žít s sebou nesou více než dříve nepředstavitelný informační chaos. Z médií a sociálních sítí se hrnou stovky diet a doporučení na to, co jíst, co nejíst, co je prospěšné, co nám naopak škodí. Vyznat se v tom, co je pravda se může zdát téměř nemožné. Informace kolující všude kolem nás jsou nejenom matoucí, ale často i naprosto nepravdivé. Jaké mýty jsou tedy ty nejčastější? Možná jste jim věřili i vy.
V dietní kultuře jsou čím dál více opěvována rostlinná mléka, která mají být pro tělo lepší, než klasické kravské mléko. To může být pravda v případě, že máte alergii či intoleranci na bílkovinu kravského mléka, což bývá častým problémem například u kojenců a malých dětí. V tomto případě jsou tyto alternativy více méně nutností. Pokud však žádným podobným onemocněním netrpíte, není třeba ihned běžet do obchodu pro mandlové či sójové mléko.
Mléko je neodmyslitelným zdrojem důležitých živin. Obsahuje vysoké množství vápníku, bílkovin, ale třeba i vitamínů skupiny B. Pokud tedy netrpíte alergií na laktózu, po alternativách sahejte především se záměrem vyzkoušet jinou chuť, ne se strachem, že kravským mlékem ubližujete vašemu zažívání.
Detoxikace slibují zázraky v podobě vyplavení nashromážděných toxinů v těle a celkovou očistu organismu. Opravdu je ale možné v rámci pár dní něčeho takového dosáhnout? Podle expertů je detoxikace organismu ztrátou peněz i energie. Pro lidi, kteří již trpí nějakými zdravotními problémy může navíc znamenat i jisté zdravotní riziko.
Tělo samo je velmi chytrý nástroj a nehledě na to, jestli pijeme detoxikační rostlinné džusy nebo ne, se detoxikuje průběžně samo. Toxiny se rozhodně neukládají v ledvinách, ani v žádném jiném orgánu v lidském těle, jak často straší některá média a produkty propagující reklamy. Při dodržování pestré, rozmanité a zdravé stravy si tělo se všemi případnými toxiny poradí bez pomoci samo.
https://www.webmd.com/diet/a-z/detox-diets
Tento mýtus je ve světě výživy asi zdaleka ten nejvíce nepravdivý, pokud se ovšem bavíme o tucích prospěšných, ne o přepáleném oleji z fritézy, nebo o balíčku brambůrek ze supermarketu.
Existuje totiž hned několik důvodů, proč je tuk pro tělo naopak velmi prospěšný. Tuky, mimo jiné, pomáhají tělu vstřebávat některé důležité vitamíny, jako je vitamín D, A, nebo E. Bez dostatečného přísunu tuků může tělo trpět nedostatkem energie a potraviny bez obsahu tuku zase mohou trpět nedostatkem chuti, jelikož tuk je jejím nositelem a chutě v pokrmech prohlubuje. U žen pak při nedostatku pestré stravy, do které tuk neodmyslitelně patří, hrozí hormonální nerovnováha, kterou je pak velmi těžké znovu v těle nastolit. Jaké zdravé tuky tedy lze do stravy bez obav zařadit?
https://www.nhs.uk/live-well/eat-well/food-types/different-fats-nutrition/
Ať už z důvodu hubnutí, nebo jen z lepšího pocitu, často saháme po takzvaných low-fat potravinách. Nízkotučné jogurty, nízkotučný tvaroh, nízkotučné sýry a další “zdravější“ varianty běžných potravin na nás koukají ze všech regálů. Bohužel potraviny s nálepkou nízkotučné nijak nevylučují obsah jiných, ne úplně prospěšných aditiv, jako jsou sůl, cukr, nebo chemická ochucovadla, která zaručí, že i bez tuku bude mít potravina přijatelnou chuť. Navíc, jak už bylo řečeno, tělo tuky ke správné funkci jednoduše potřebuje.
Sáhnout dočasně po nízkotučných výrobcích je dobrý krok v případě, že chceme a potřebujeme zhubnout. Jakmile ale dosáhneme kýženého cíle, měli bychom zdravé tuky v rozumné míře do jídelníčku opět zařadit.
V moderní výživě je bílý cukr čím dál více démonizován. Do hry se dostávají nejrůznější alternativy v podobě umělých sladidel. Dietní kultura má za to, že tato sladidla, která jsou méně nepřirozeně zpracovaná, jsou pro tělo prospěšnější. Je sice pravda, že některá alternativní sladidla jsou lepší variantou, než obyčejný bílý cukr, neznamená to však nutně, že by měla lepší nutriční hodnoty. Právě naopak, podle dlouholetých vědeckých studií, může dlouhodobější užívání umělých sladidel vést ke glukózové intoleranci, nebo probudit v těle procesy, které vyvolávají větší pocit hladu.
Sladidla, jako například melasa, obsahují velkou škálu minerálních látek, jejich množství v běžné denní dávce je ale natolik malé, že z výživového hlediska nemá pro tělo nijak zásadní význam. Pravdou je, že cukr obsažený ve sladidlech je ve finále stejný, jako u klasického bílého cukru. Celkově tedy nezáleží na tom, jakým cukrem si osladíte kávu, stačí jen omezit jeho celkový příjem.
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/118214/130278667.pdf?sequence=1&isAllowed=y
Emailu
Zaregistrovat se
