Šokem rozumíme stav, při němž se organismu nedostává správného množství kyslíku a živin. Nejčastěji je způsoben velkou ztrátou krve, zejména v důsledku vnitřního krvácení, a postiženého ohrožuje na životě. Postižený se cítí malátný a apatický, někdy ztrácí vědomí a je obtížné u něj nahmatat puls na periferních tepnách (např. na rukách), ačkoli jeho frekvence přesahuje 90 tepů za minutu. Krevní tlak se často nepodaří změřit vůbec. Nemocný je bledý, polévá ho studený pot, objevuje se dehydratace, ale po podání většího objemu tekutin zvrací.
Šokové stavy se vyznačují zvýšením tepové frekvence, snížením krevního tlaku, který se projevuje jako jako stále slaběji hmatatelný puls, žízní, studeným potem a chladnou kůží mramorovaného vzhledu, a to hlavně na periferii.
Nejprve uveďte nemocného do protišokové polohy, která spočívá v lehu se zdviženými končetinami, tím je možné získat až 1 litr krve pro důležité orgány. Neustále kontrolujte tep, krevní tlak a zda postižený neupadá do bezvědomí. Snažte se zjistit, co k šokovému stavu vedlo, a ošetřete postiženému případná zranění. Následně se pokuste z jeho dosahu odstranit veškeré rušivé elementy a zajistit, aby neprochladl či se nepřehříval. Volejte záchrannou službu. V žádném případě mu nepodávejte tekutiny, jídlo či léky a nenechte ho kouřit.
Emailu
Zaregistrovat se
