Zvýšené jaterní testy

Při tzv. jaterních testech se nemocnému odebere krev a provede se její podrobný rozbor. „Jaterky“ jsou biochemickým vyšetřením, které slouží k zjištění informací o jaterních enzymech nemocného. Vyšetřením prověříme aktivitu těchto enzymů a zjistíme také hladinu bilirubinu. Enzymy jsou látky, které zajišťují chod různých chemických reakcí v těle. Vyskytují se v buňkách různých orgánů našeho těla, dle daného orgánu se liší i typ enzymů. Pokud je určitý druh enzymů v krvi zvýšený, lze se domnívat, že orgán byl porušen, a buňky se tak uvolnily volně do těla. Lékař tak díky vyšetření enzymů může poznat, jaký orgán byl poškozen, a rychleji tak stanovit diagnózu a další postup.

Běžně jsou při jaterních testech pozorovány aktivity tří enzymů: alaninaminotransferázy (ALT), aspartátaminotransferázy (AST) a gamaglutamyltransferázy (GMT). Bilirubin je odpadní produkt po štěpení krevního barviva, který je po průchodu játry z těla vylučován. Vyšší množství této látky v testech značí nedostatečnou funkci jater bilirubin zpracovávat. Zvýšená hladina může také znamenat, že v těle se rozpadá nadměrné množství krevních buněk a barviva − tak se děje například při hemolytických onemocněních.

Zvýšené jaterní testy jsou běžné po zatížení organismu, jinak však ukazují na možnost játrového onemocnění. Mezi taková onemocnění se řadí například mononukleóza či virová hepatitida. Ta, ač se jedná o onemocnění infekční, bývá občas mylně označována jako „infekční žloutenka“.

Mezi další onemocnění jater se řadí například steatóza jater, tzv. ztukovatění, která vzniká při poruše metabolismu tuků. Hepatotoxicky, tedy toxicky pro játra, působí různé jedy, např. nadměrné množství alkoholu, který mimo jiné způsobuje i cirhózu jater. Jedy pro naše játra nebezpečné obsahují také některé houby a rostliny.

Je třeba zmínit se také o existenci nádorů a pseudonádorů jater. Jedná se o jaterní cysty (dutiny, které jsou naplněné tekutinou) a zhoubné či nezhoubné nádory. Mezi nezhoubné nádory řadíme adenomy a jaterní hemangiomy, k těm zhoubným patří např. hepatocelulární karcinom, který souvisí s již výše zmiňovanou jaterní cirhózou.

Obyčejně se pacient dozví výsledky svých jaterních testů v návaznosti na jiné vyšetření. K lékaři se totiž pacient běžně dostane s úplně jinými příznaky, např. se zvláštním zabarvením stolice, s bolestí v pravém podžebří či žloutenkou. Po zjištění zvýšených jaterních testů je potřeba důsledně dodržovat naordinovanou léčbu, která většinou obsahuje přísnou dietu, zákazy kouření a alkoholu. Při dlouhodobých obtížích bývá pacient předán do specializované péče hepatologa.