Na hodnotě krevního tlaku se podílí průsvit a poddajnost tepen, množství vypuzované krve, kvalita čerpací práce srdce i další faktory. Hypertenzi pak definujme jako stav, při němž byly ve dvou ze tří měření po sobě naměřeny hodnoty vyšší než 140/80 mmHg.
Není však radno podceňovat tzv. syndrom bílého pláště, který způsobuje, že je pacientovi v ordinaci u doktora naměřen vysoký tlak i přesto, že při měření vycházejí hodnoty mnohem nižší. Hypertenze se může projevovat i bolestí hlavy, bušením srdce, krvácením z nosu či úst nebo neklidem.
V některých případech není lehké příčinu vysokého tlaku objevit. Je-li neznámá, hovoříme o tzv. idiopatické či primární hypertenzi. V jiných případech (při tzv. sekundární hypertenzi) může být na vině ateroskleróza, ledvinové choroby, hormonální poruchy, vysoké množství hormonu aldosteron, nádor ledvin – feochromocytom, Cushingova choroba či hyperfunkce štítné žlázy.
Při objevení vysokého tlaku vyhledáme praktického lékaře.
Při výrazně vyšším tlaku (hodnoty 220/110 mmHg) nastává akutní hypertenzní krize, která se projevuje bolestí hlavy, závratí, zvracením, řečovými obtížemi či ochrnutím části těla a může připomínat mozkovou mrtvici nebo srdeční infarkt (bolest na hrudi). Okamžitě voláme sanitku a do jejího příjezdu pacienta posadíme a chladíme mu hlavu.
Emailu
Zaregistrovat se
